Vařákovy paseky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vařákovy paseky
Pomník vypálení osady
Základní informace
Charakter sídla zaniklé sídlo
Lokalita
Obec Lačnov
Okres Vsetín
Zeměpisné souřadnice
Vařákovy paseky
Vařákovy paseky
Další údaje
Zaniklé obce.cz 4355
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vařákovy paseky (někdy též Vařákovy Paseky) byla samota na východě České republiky, ve Zlínském kraji, v okrese Vsetín. Jihovýchodně od sídla se nachází Lačnov.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Když na konci druhé světové války zdejší oblastí Vizovických vrchů prchali nacističtí vojáci před postupujícími rumunskou a Rudou armádou, budovali si na vyvýšených místech radiové vysílače pro lepší vzájemnou koordinaci. V dopoledních hodinách 2. května 1945 dorazili čtyři vojáci také do Vařákových pasek. V tu dobu se zde ovšem nacházeli členové partyzánské skupiny Jana Žižky z Trocnova. Došlo k přestřelce, která si vyžádala jak mezi Němci, tak i z řad partyzánů po jednom padlém.[1]

Místní obyvatelé věděli, co se událo v Prlově a Ploštině, kdy Němci kvůli pomoci tamních obyvatel partyzánům obě sídla vypálili. Vařákopasečtí proto ze svých domovů utekli pryč, avšak posléze se kvůli nevlídnému chladnému a deštivému počasí vrátili zpět. Ještě v den útoku, 2. května, obklíčili osadu členové oddílu SS-Einheit Josef, mezi něž patřili i Slováci, a začali Vařákovy paseky vypalovat. Ze zdejších deseti domů takto zničili osm. Zbývající dva pravděpodobně kvůli mlze Němci nenašli.[1]

Zdejších šestnáct obyvatel nacisté hnali bosé do Valašské Polanky (asi 9 kilometrů), kde je plánovali zastřelit. Na přímluvu Aurelie Ludwigové, Němky, která sloužila na valašskopolanské faře jako kuchařka, ale nakonec nacisté propustili matky s dětmi. Z Polanky poté Němci převezli do Hošťálkové tři muže, a sice Jana Polčáka, Karla Vařáka a Františka Žáka, které podrobili mučení a následující den (3. května) je zastřelili. Spolu s nimi zastřelili i dvaadvacetiletou Růženu (Rozinu) Šopovou, jež do Vařákových pasek přijela pouze na návštěvu svých známých.[1]

Od roku 1950 ve Vařákových pasekách již nikdo nežil a poslední ze zdejších chalup byla v roce 1961 stržena. Na někdejší osadu tak upomíná pouze zbudovaný památník.[1]

Připomínka[editovat | editovat zdroj]

Během podzimu 2011 odvysílala Česká televize v rámci dokumentárního pořadu Ztracené adresy pořad věnovaný této obci.[2] V roce 2014 plánovali lačnovští zastupitelé zbudovat na okraji své obce přesnou repliku zemědělské usedlosti Karla Vařáka, jednoho z nacisty zastřelených obyvatel Vařákových pasek. Objekt měl mít i včelín, kovárnu či ovocný sad ve svém okolí. V komplexu se mělo nacházet muzeum prezentující historii rodiny Vařákových. Na realizaci záměru měly přispět prostředky z Evropské unie. Podle původních plánů sice existovaly úvahy zbudovat stavbu přímo na místě někdejších Vařákových pasek, ale to znemožnila skutečnost, že je toto místo chráněným územím bez infrastruktury.[3] Projekt se podařilo realizovat a za rok 2015 mu byl udělen titul Stavba roku Zlínského kraje.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d LIBIGER, Milan. Smutné výročí Vařákových pasek: fašisté je zapálili až po válce. iDNES.cz [online]. 2013-05-01 [cit. 2017-08-12]. Dostupné online. 
  2. CHMELOVÁ, Iva. Nacisty vypálená osada Vařákovy paseky ožije v televizním seriálu. iDNES.cz [online]. 2011-10-22 [cit. 2017-08-12]. Dostupné online. 
  3. LIBIGER, Milan. Evropské miliony půjdou na muzeum řeznictví i usedlost vypálenou fašisty. iDNES.cz [online]. 2014-02-18 [cit. 2017-08-12]. Dostupné online. 
  4. KANIOVÁ, Marcela. Stavbou roku 2015 je usedlost na Vařákových pasekách. Oceněny jsou i další. Deník [online]. 2016-05-28 [cit. 2017-08-12]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]