Vřesce
| Vřesce | |
|---|---|
 Východní okraj vesnice | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Ratibořské Hory |
| Okres | Tábor |
| Kraj | Jihočeský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°26′52″ s. š., 14°45′11″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 108 (2021)[1] |
| Katastrální území | Vřesce (5,8 km²) |
| PSČ | 391 43 |
| Počet domů | 40 (2011)[2] |
  Vřesce | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 186660 |
| Kód k. ú. | 786667 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vřesce (německy Wresetz)[3] jsou malá vesnice, část obce Ratibořské Hory v okrese Tábor. Nachází se asi dva kilometry jihozápadně od Ratibořských Hor. Prochází zde silnice II/137. Vřesce jsou také název katastrálního území o rozloze 5,8 km².[4]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1379.[5]
Oblast byla již od doby Přemyslovců[kdy?] známá těžbou stříbra. Písemné dokumenty dosvědčují, že od roku 1612 do roku 1850 se v okolí vesnice vytěžilo zcela jistě více než 100 tun stříbra. Roku 1849 byla zřízena funkce starosty, tuto funkci jako první převzal rolník Josef Krátoška. Pod Vřesce tehdy spadala i osada Podolí. Do této doby Vřesce řídili konšelé, kteří za svou oblast byli odpovědni chýnovskému panství. Roku 1860 začala výstavba cesty do Tábora. V zimě 1870 žili v ovčíně ruští vojáci, na poli za vsí prováděli polní, jezdecký a střelecký výcvik.
V roce 1879 byl starostou zvolen Jan Vaněk, který byl císařem později vyznamenán záslužným křížem s korunou. Roku 1900 nalezl Jan Ploticha hliněný hrnec, který obsahoval 1 650 grošů ze 14. století. Další dopravní změnu mělo přinést táborské jednání o stavbě železnice kolem Vřesec, ke které nikdy nedošlo. Do roku 1911 se ve Vřescích vystřídalo několik dalších starostů. V tomto roce byl zvolen František Vrtiška. V letech 1912-1913 se kolem Vřesec konaly vojenské manévry, kterých se účastnila motorizovaná pěchota, dělostřelectvo i letectvo. Tyto manévry na okolních lesích zanechaly značnou škodu.
Po první světové válce roku 1919 byl starostou zvolen Antonín Pocháček. V letech 1920–1921 byly prováděny marné pokusy o obnovu těžby stříbra. Byla založena obecní knihovna a sbor dobrovolných hasičů, který funguje dodnes. Ve vesnici také proběhla epidemie slintavky. Silný požár zničil pět chalup, škoda byla vyčíslena na tehdejších necelých 100 000 korun. Ke konci roku 1921 byla zahájena autobusová doprava Tábor – Mladá Vožice.
Další archeologický nález se uskutečnil v roce 1924 u Vrtišků, kdy bylo nalezeno 300 grošů. Dosud poslední nález byl zaznamenán v roce 1989, kdy se nalezlo 985 stříbrných mincí.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Pomník padlým -
Vřesce čp. 10 -
Domy
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-01.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 264.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vřesce na Wikimedia Commons - Katastrální mapa katastru Vřesce na webu ČÚZK
