Přeskočit na obsah

Václav Rombald

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Václav Ferdinand Rombald
Karel Javůrek, Václav Rombald a Jan Neruda, ateliérový portrét
Karel Javůrek, Václav Rombald a Jan Neruda, ateliérový portrét
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1867 – 1867
Ve funkci:
1870 – 1872
Ve funkci:
1883 – 1884
Stranická příslušnost
ČlenstvíStrana konzervativního velkostatku

Narození1836
Odlochovice
Úmrtí10. června 1884 (ve věku 47–48 let)
Odlochovice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
PříbuzníMarian Rombald z Hochinfelsenu (synovec)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav Rombald (též Václav Ferdinand Rombald, 1836 Odlochovice10. června 1884 Odlochovice[1][2][3][4]) byl rakouský statkář a politik české národnosti ze středních Čech, poslanec Českého zemského sněmu.

Působil jako velkostatkář v Odlochovicích.[2] Statek Odlochovice patřil rodu Rombaldových od roku 1786, kdy jej zakoupil Václav Ferdinand Brázda z Rombaldu (* 1732) s manželkou Annou. Ti jej odkázali roku 1811 svému nejstaršímu synovi Václavovi (1775–1849), který vlastnil také Miličín. Ten měl syny Václava Antonína (* 1836) a Václava Ferdinanda, Později zemský poslanec Václav Ferdinand Rombald byl bezdětný. Odlochovice odkázal svému synovci Marianu Rombaldovi z Hochinfelsenu.[5] Václav Rombald patřil mezi zakládající členy pražského Sokola.[3]

V 60. letech se zapojil i do vysoké politiky. V zemských volbách v lednu 1867 byl zvolen na Český zemský sněm, kde zastupoval kurii velkostatkářskou, nesvěřenecké velkostatky.[6] Sněm byl ale brzy nato rozpuštěn a v následných volbách v březnu 1867 už nebyl zvolen. Do sněmu se dostal znovu až v zemských volbách roku 1870.[7] Po delší přestávce se znovu zemským poslancem stal v zemských volbách roku 1883.[8] Zasedal tu do své smrti roku 1884.[9] Patřil do Strany konzervativního velkostatku, která podporovala české státní právo a spolupracovala se staročechy.

Zemřel v červnu 1884.[3][4] Odkázal 200 zlatých a sbírku uměleckých předmětů Českému museu[10] a 400 zlatých spolku Svatobor.[11]

  1. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost Štěpánov
  2. a b LIŠKOVÁ, Marie. Slovník představitelů zemské samosprávy v Čechách 1861–1913. Praha: SÚA, 1994. 379 s. Dostupné online. ISBN 8085475138. S. 256. 
  3. a b c Sokol pražský. Sokol. Červen 1884, roč. 10), čís. 7, s. 79. Dostupné online. 
  4. a b Sterbefälle. Prager Tagblatt. Červen 1884, čís. 164, s. 3. Dostupné online. 
  5. Historie obcí Odlochovice, Čečkov, Nosákov a Podolí [online]. obecjankov.cz [cit. 2016-04-16]. Dostupné online. 
  6. http://www.psp.cz/eknih/1867skc/1/stenprot/001schuz/s001001.htm
  7. http://www.psp.cz/eknih/1870skc/1/stenprot/001schuz/s001002.htm
  8. http://www.psp.cz/eknih/1883skc/1/stenprot/002schuz/s002003.htm
  9. http://www.psp.cz/eknih/1883skc/2/stenprot/001schuz/s001001.htm
  10. České museum. Národní listy. Prosinec 1884, roč. 24, čís. 338, s. 2. Dostupné online. 
  11. Odkaz. Národní listy. Červen 1884, roč. 24, čís. 177, s. 2. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Petr MAŠEK: Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti. Díl II. N-Ž. Praha : Argo, 2010, s.169; ISBN 978-80-257-0294-9.