Václav Hulínský
| Václav Hulínský | |
|---|---|
| Poslanec Národního shromáždění ČSR | |
| Ve funkci: 1948 – 1959 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | ČSS |
| Narození | 23. srpna 1910 Pelhřimov  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 1972 (ve věku 61–62 let) |
| Alma mater | Právnická fakulta Univerzity Karlovy |
| Profese | spisovatel, novinář a politik |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Václav Hulínský (23. srpna 1910[1] Pelhřimov[2][3] - 1972[4]) byl český a československý politik Československé strany socialistické a poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSR.
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v Pelhřimově v rodině instalatéra. Studoval práva.[3]
Po únorovém převratu v roce 1948 patřil k frakci tehdejší národně socialistické strany loajální vůči Komunistické straně Československa, která v národně socialistické straně převzala moc a proměnila ji na Československou socialistickou stranu coby spojence komunistického režimu. Ve volbách roku 1948 byl zvolen do Národního shromáždění za ČSS ve volebním kraji Zlín. Mandát získal i ve volbách v roce 1954 (nyní za volební obvod Praha-venkov). V parlamentu zasedal do srpna 1959, kdy rezignoval a místo něj nastoupil Josef Kulička.[5][6]
Od roku 1945 přesídlil do regionu Pražského kraje, kde se stal členem předsednictva krajské organizace Československé strany socialistické. Od roku 1945 také pracoval ve Svazu československo-sovětského přátelství a k roku 1954 se uvádí, že již po čtyři roky působí coby místopředseda Krajského výboru Svazu československo-sovětského přátelství. Působil jako novinář a autor řady úvodníků v listu Svobodné slovo. Byl aktivní v Československém výboru obránců míru (člen krajského výboru). V roce 1950 se účastnil vládní delegace, která navštívila Sovětský svaz k výročí 70. narozenin Stalina. Po návratu vedl četné veřejné schůze o poměrech v SSSR.[7]
K roku 1954 se profesně uvádí jako člen předsednictva Krajského výboru SČSP a ředitel vydavatelství Melantrich.[8] Vydavatelský podnik Melantrich socialistické straně zůstal i po roce 1948. Jeho rezignace na poslanecký mandát souvisela s tlakem KSČ proti ČSS v roce 1959. Na konferenci socialistů tehdy vystoupil přední komunistický funkcionář Václav Kopecký a kritizoval jejich údajnou vstřícnost vůči elementům předúnorové národně socialistické strany. Zároveň vyjádřil kritiku nad chodem podniku Melantrich. V lednu 1959 rozhodlo politbyro Ústředního výboru Komunistické strany Československa odebrat socialistické straně Melantrich. V souvislosti s tím byl na jaře 1959 Hulínský odvolán z funkce ředitele a čistky proběhly i v tiskových orgánech strany.[9]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Václav Hulínský [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-16]. Dostupné online.
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Pelhřimov
- ↑ a b Tep nového Zlína, 26. 5. 1948, s. 1.
- ↑ MELANTRICH 1898 - 1999 [online]. slovnikceskeliteratury.cz [cit. 2014-11-01]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-16]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-16]. Dostupné online.
- ↑ Kouřimský zpravodaj, 8/2011 [online]. kourim-radnice.cz [cit. 2012-05-02]. Dostupné online.
- ↑ Kandidáti Národní fronty pro volby do Národního shromáždění. Rudé právo. Listopad 1954, roč. 35., čís. 307, s. 3. Dostupné online.
- ↑ kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1274.
