Václav Hofreiter

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Václav Hofreiter
Willy Hofreiter
Václav Hofreiter Willy Hofreiter
Osobní informace
Datum narození1895
Místo narozeníRakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Datum úmrtí?
StátČeskoslovensko
Sportovní informace
KlubČAK Vinohrady
Reichenberger SK
TrenéřiEmanuel Hervert
Kategoriestřední váha
Údaje v infoboxu aktuální k dubnu 2024

Václav „Willy“ Hofreiter (1895 – ?) byl český a československý boxer, známý také jako model uměleckého díla "Raněný" sochaře Jana Štursy. Po skončení sportovní kariéry špičkový ringový sudí.

Sportovní kariéra[editovat | editovat zdroj]

Jeho sportovní a později i trenérská kariéra je spojena s městem Písek. S boxing začal pravděpodobně až s příchodem do Prahy do učení v oboru zlatník–klenotník, ještě před první světovou válkou. Byl blízkým přítelem boxera Františka Růžičky. V říjnu 1915 společně s Růžičkou vykradl Sanderovo zlatnictví v Praze. Při útěku byl chycen a poslán před soud. Soud ho však místo do vězení umístil do ústavu pro choromyslné, protože se při jednání se choval nepatřičně.[1] Zajímavostí je, že na podzim 1915 se mobilizovaly ročníky 1895–96, a toto byla příležitost, jak se vyhnout odvodu do války.[2]

Po první světové válce se v roce 1919 objevuje v profesionálním boxerském ringu. V listopadu získal titul profesionálního mistra republiky ve střední váze pod hlavičkou ČSTA, když v jediném zápase porazil Brita J. Wallace z pražského spolku YMCA.[3] Titul dvakrát úspěšně obhájil – hned v prosinci 1919 proti Heřmanu Czirolnikovi[4] a po roce proti Františku Tesařovi[5]. O titul republikového mistra střední váhy ho připravil až po dvou letech v prosinci 1921 třetí vyzyvatel Willi Spörl z kladenské tréninkové skupiny Joe Jahelky. Emočně vyhrocený zápas sám na protest ukončil ve druhém kole. Rozhodčí údajně přehlížel nedovolené rány Williho Spörla.[6]

V roce 1922 se připravoval na červnový zápas s kladenským Ruddie Frolíkem o možnost vyzvat držitele mistrovského titulu střední váhy Willi Spörla.[7] S Frolíkem se však utkal již o měsíc dřív, když se spolu domluvili na přátelském utkání, na boxerských zápasech na Kladně.[8] Jejich červnové střetnutí na Žižkově v Praze o možnost vyzvat držitele mistrovského titul dopadl jednoznačně pro jeho soupeře Frolíka, který ho ve 2. kole knockoutoval.[9] Podobně rychle skončil jeho další zápas v říjnu na Žofíně proti Heřmanu Czirolnikovi. Czirolnik ho knockoutoval ve třetím kole.[10] V závěru roku odjel do Sudet, do Reichenbergu (dnešní Liberec), kde navázal spolupráci s místním oddílem Reichenberger SK.

V lednu 1923 porazil na body debutanta v profesionálním ringu Karla Dohnala.[11] V listopadu však opět potvrdil, že již na československou boxerskou špičku nestačí. Václavem Sýkorou byl ve třetím kolem sražen k.o. k zemi.[12] To se již aktivně věnoval práci ringového rozhodčího, ve které se v průběhu let vypracoval v československou špičku.

Vedle práce rozhodčího se věnoval trenérské práci, a to nejen v boxingu. Suchou přípravu pod jeho vedením absolvovali řadu let hokejisté týmu LTC Praha.[13]

Po druhé světové válce se vrátil do Písku, kde pracoval jako instruktor tělesné výchovy na školách.[14][15]

Výsledky zápasů[editovat | editovat zdroj]

Profesionální zápasy v boxingu
Výsledek Bilance Soupeř Výsledek Datum Promoce Místo
prohra USA Joe Jahelka ml. (USA) 14. října 1928 Československo Brno
vítězství Jugoslávie Joe Haura (YUG) 20. května 1926 Galavečer v Lucerně Československo Palác Lucerna, Praha
vítězství Československo Adolpho Coppini (TCH) 6. června 1924 Galavečer v Lucerně Československo Palác Lucerna, Praha
prohra Československo Václav Sýkora (TCH) K.O. (3. kolo) 1. listopadu 1923 Československo Plzeň
vítězství Československo Karel Dohnal (TCH) PTS (10. kol) 8. ledna 1923 Galavečer v Lucerně Československo Palác Lucerna, Praha
vítězství Československo Adolpho Coppini (TCH) 15. prosince 1922 Boxerský turnaj na Žofíně Československo Palác Žofín, Praha
remíza Rakousko Hans Wesselitsch (AUT) 1. prosince 1922 Československo Reichenberg
remíza Rakousko Peter Hana (AUT) 30. listopadu 1922 Československo Reichenberg
remíza Československo Adolpho Coppini (TCH) 13. října 1922 Československo Reichenberg
prohra Československo Heřman Czirolnik (TCH) K.O. (3. kolo) 3. října 1922 Československo Palác Žofín, Praha
prohra Československo Ruddie Frolik (TCH) K.O. (2. kolo) 24. června 1922 Jiří Hoyer Československo stadion SK Viktoria Žižkov Praha
remíza Československo Ruddie Frolik (TCH) (8. kol) 25. května 1922 Josef Jahelka Československo Kladno
prohra Rakousko Willi Spörl (AUT) RSC (2. kolo) 19. prosince 1921 Boxerský turnaj na Žofíně
Sportovní listy
o titul rep. mistra ve střední váze 		Československo Palác Žofín, Praha
vítězství Československo Jerry Havlik (TCH) 15. října 1921 Československo Teplice
vítězství Rakousko Julius Vogelhuber (AUT) 13. července 1921 Boxerský turnaj na Žofíně Československo Palác Žofín, Praha
vítězství Československo Jerry Havlik (TCH) 1. dubna 1921 Československo sál Heinovka, Praha
prohra Československo František Růžička (TCH) 19. února 1921 Československo sál Heinovka, Praha
remíza Československo Frank Tesar (TCH) (10. kol) 5. prosince 1920 Antonín Hejda
Sportovní listy
o titul rep. mistra ve střední váze 		Československo Průmyslový palác, Praha
remíza USA Charles Vichera (USA) 7. října 1920 Boxerský turnaj na Žofíně Československo Palác Žofín, Praha
prohra Československo František Růžička (TCH) 11. března 1920 II. Boxerský turnaj na Žofíně Československo Palác Žofín, Praha
remíza Československo Heřman Czirolnik (TCH) (10. kol) 21. prosince 1919 Sportovní listy
o titul rep. mistra ve střední váze 		Československo Palác Adria Praha
vítězství Spojené království J. Wallace (GBR) 10. listopadu 1919 Championát RČS (prof.) Československo Palác Adria Praha

Modelem ke Štursovu "Raněnému"[editovat | editovat zdroj]

Jan Štursa: Raněný, studie, bronz, NG Praha

K modelingu pro sochaře Jana Štursu ho doporučil jeho oddílový trenér Emanuel Hervert, u kterého již delší dobu Štursa sondoval, jestli nemá v klubu ČAK Vinohrady cvičence s krásnou postavou. Štursovi se zpočátku zdál jeho vršek těla příliš muskulaturní, ale po zkoušce několika poloh, zvláště potom co stál s rukama nad hlavou, ho najal.[16]

Práce na soše začaly koncem roku 1919. Když Štursa modeloval spodní část těla, držel se za kruhy, když modeloval horní část těla, stál na nohou, ruce vzhůru, předkloněn dopředu. Pracovní den začínal každé ráno v 9 h v ateliéru na Vinohradech. Práce na soše trvaly téměř rok. Se Štursou si za ten rok práce vytvořil přátelský vztah. Štursa ho oslovoval familiárně "sígře".[17]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ŠEBEK, J.; ŠTURSA, Jan. Svědectví současníků a dopisy. Praha: SNKLU, 1962. 

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Národní listy. 1916-02-27, s. 4. ISSN 1214-1240. 
  2. ↑ https://www.velkavalka.info/wiki/doku.php?id=odvody_za_valky
  3. ↑ Tribuna. 1919-11-14. ISSN 1805-7179. 
  4. ↑ České slovo. 1919-12-23, s. 7. ISSN 2694-7129. 
  5. ↑ Národní listy. 1920-12-06, s. 2. ISSN 1214-1240. 
  6. ↑ Venkov. 1921-12-21, s. 2. ISSN 1805-0905. 
  7. ↑ Večer. 1922-4-11, s. 4. 
  8. ↑ Večer. 1922-5-27, s. 4. 
  9. ↑ Národní listy. 1922-06-25, s. 5. ISSN 1214-1240. 
  10. ↑ Tribuna. 1922-10-4, s. 2. ISSN 1805-7179. 
  11. ↑ Národní listy. 1923-01-9, s. 4. ISSN 1214-1240. 
  12. ↑ Lidové noviny. 1923-11-3, s. 8. ISSN 1802-6265. 
  13. ↑ Československý sport. 1979-11-9, s. 6. ISSN 1802-6265. 
  14. ↑ Práce. 1951-2-14, s. 13. 
  15. ↑ Mladá fronta. 1951-7-26, s. 6. ISSN 0323-1941. 
  16. ↑ [1] str. 139, 140
  17. ↑ [1] str. 141, 142
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Václav_Hofreiter&oldid=23718069“