Václav Šnaidr
| Václav Šnaidr | |
|---|---|
| Narození | 3. srpna 1911 Tupadly  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 12. listopadu 1952 (ve věku 41 let) Věznice Pankrác  Československo |
| Místo pohřbení | Ďáblický hřbitov |
| Národnost | česká |
| Povolání | policista a četník |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Václav Šnaidr (1911 Tupadly – 1952 Věznice Pankrác) byl český příslušník SNB a protikomunistický odbojář odsouzený v politickém procesu komunistickým režimem k trestu smrti a v roce 1952 popraven.[1]
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Narodil se v roce 1911 v Tupadlech.[2] Ve věku 22 let se stal studentem četnické školy. Tu úspěšně absolvoval a začal působit jako policista v Klatovech a Domažlicích.[3]
Po únoru 1948[editovat | editovat zdroj]
Po komunistickém převratu se brzy zapojil do odbojové činnosti, která mu byla představena Františkem Havlíčkem.[4] Již od srpna 1948 tak pomáhal československým občanům překročit hranici do Západního Německa. Později začal v této souvislosti spolupracovat s americkými tajnými službami. V rámci své odbojové činnosti rovněž pomáhal rozšiřovat síť tzv. mrtvých stránek a ukrývat zbraně.[3]
Zatčení a soudní proces[editovat | editovat zdroj]
Poté, co došlo k zatčení jeho spolupracovníka v odboji, který byl vyšetřovateli z řad StB brutálně mučen a Šnaidra při výsleších prozradil, byl zatčen (k zatčení možná došlo v srpnu 1951).[5] Byly u něj přitom objeveny dvě desítky pušek, přes třicet pistolí a sedm tisíc nábojů. V květnu 1952 byl v politickém procesu konaném v Plzni za trestné činy velezrady, vyzvědačství a sabotáže odsouzen k trestu smrti.[3][6] V procesu byla k dlouholetým trestům odnětí svobody (včetně trestů doživotních) odsouzena řada dalších osob, zpravidla příslušníků SNB. Byl mezi nimi i jeho bratr Josef, který byl odsouzen k trestu odnětí svobody ve výši 20 let.[5] Šnaidrovo odvolání ani žádost o milost nebyly úspěšné.[4] Popraven byl buď v září, nebo v listopadu 1952.[2][5][6]
V roce 1993 byla v Klatovech instalována pamětní deska na jeho památku. V roce 2015 byla rekonstruována. V červnu 2023 byla u vstupu do budovy Policejního prezidia v Praze instalována pamětní deska, která připomíná příslušníky SNB, kteří byli za komunistického režimu popraveni. Je na ní i Šnaidrovo jméno.[3]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Vojenská pietní místa v Praze 8 ( strana 4 ). SPOLEK PRO VPM - archivní verze - nový web je vets.cz [online]. [cit. 2024-06-14]. Dostupné online.
- ↑ a b seznam popravených pro politické trestné činy: TOTALITA. www.totalita.cz [online]. [cit. 2024-06-14]. Dostupné online.
- ↑ a b c d STK. Po únorovém převratu se komunisté zbavovali i nepohodlných policistů: Mnozí neunikli popravám. Blesk.cz [online]. 2023-06-28 [cit. 2024-06-14]. Dostupné online.
- ↑ a b Únor 1948: Klatovský velitel SNB František Havlíček získal Řád Vítězného února. Pak komunisty zradil. Reflex.cz [online]. [cit. 2024-06-14]. Dostupné online.
- ↑ a b c Pamětní místa na komunistický režim [online]. [cit. 2024-06-14]. Dostupné online.
- ↑ a b Seznam popravených v ČSR z politických důvodů : Zločiny proti lidskosti. Valka.cz [online]. 2005-04-27 [cit. 2024-06-14]. Dostupné online.
