Usť-Kut
| Usť-Kut Усть-Кут | |
|---|---|
 Ptačí pohled na město | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 56°48′ s. š., 105°50′ v. d. |
| Nadmořská výška | 420 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+8 |
| Stát |  Rusko |
| Federální okruh | Sibiřský |
| Oblast | Irkutská |
.svg) Irkutská oblast na mapě Ruska | |
  Usť-Kut Město na mapě Irkutské oblasti | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 42 498 (2016) |
| Správa | |
| Vznik | 1631 |
| Telefonní předvolba | (+7) 39565 |
| PSČ | 66678х, 666791, 666793 |
| Označení vozidel | 38, 85, 138 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Usť-Kut (rusky Усть-Кут) je město v Irkutské oblasti v Ruské federaci, centrum Usť-Kutského rajónu. K 1. lednu 2016 zde žilo 42 498 obyvatel. Leží ve východní Sibiři, ve střední části Irkutské oblasti, 510 km severně od Irkutska na soutoku řek Leny a Kuty.
Bylo založeno roku 1631 jako Usť-Kutský ostroh a je jedním z prvních ruských sídel ve východní Sibiři. V 19. století bylo malou vesnicí, roku 1926 se stalo sídlem stejnojmenného rajónu. Rozmach Usť-Kutu začal ve 40. letech 20. století, kdy se stal důležitým dopravním uzlem – vznikl zde Osetrovský říční přístav, roku 1954 byl Usť-Kut povýšen na město, stal se výchozím bodem Bajkalsko-amurské magistrály. Počet obyvatel rostl až do poloviny 90. let 20. století, kdy dosáhl maxima 62 tisíc, poté poklesl až na 43–42 tisíc v letech 2015–2016.
Ekonomika města je založena na těžbě dřeva, ropy a zemního plynu. Rozvíjí se i turistika.
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Усть-Кут na ruské Wikipedii.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Usť-Kut na Wikimedia Commons
