Urušibarův nikl
Urušibarův nikl je forma niklu používaná jako katalyzátor hydrogenací, objevil jej Jošijuki Urušibara v roce 1951 při výzkumu redukce estronu na estradiol.[1][2][3]
Příprava[editovat | editovat zdroj]
Nejprve se vysráží kovový nikl reakcí roztoku nikelnaté soli s nadbytkem zinku.[2][4] Takto vysrážený nikl obsahuje poměrně velká množství příměsí zinku a oxidu zinečnatého. Katalyzátor se následně aktivuje působením zásady nebo kyseliny. Urušibarův nikl lze připravit několika mírně odlišnými způsoby a každý z nich má své označení;[5] nejčastější jsou U-Ni-A a U-Ni-B. U-Ni-A se připravuje přidáním kyseliny, například octové, k vysráženému niklu. V případě U-Ni-B se po vysrážení přidává zásada, například hydroxid sodný. Při použití kyseliny se v ní většina zinku a oxidu zinečnatého rozpustí a odstraní, zatímco v případě zásady stále v produktu zůstává významné množství těchto látek.
K vysrážení niklu je možné použít i hliník nebo hořčík.
Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]
Urušibarův nikl není samozápalný. Lze jej použít na většinu hydrogenací, kde se dá použít Raneyův nikl.[4]
Obměny[editovat | editovat zdroj]
Nikl může být nahrazen kobaltem nebo železem, čímž vznikají katalyzátory s odlišnými vlastnostmi, Urušibarův kobalt[6] a Urušibarovo železo.[7]
Urušibarův kobalt se používá jako katalyzátor redukcí nitrilů na primární aminy.[2] Urušibarovo železo má omezené využití, protože vykazuje vůči většině funkčních skupin nízkou aktivitu; používá se ovšem u částečných hydrogenací alkynů na alkeny.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Urushibara nickel na anglické Wikipedii.
- ↑ Yoshiyuki Urushibara. A New Method of Catalytic Hydrogenation. Bulletin of the Chemical Society of Japan. 1952, s. 280. DOI 10.1246/bcsj.25.280.
- ↑ a b c Shigeo Nishimura. Handbook of Heterogeneous Catalytic Hydrogenation for Organic Synthesis. [s.l.]: Wiley-Interscience, 2001. Dostupné online. ISBN 9780471396987. S. 19, 36, 94, 123, 166, 204–205.
- ↑ Kazuo Hata. New Hydrogenating Catalysts: Urushibara Catalysts. [s.l.]: Wiley, 1972. ISBN 9780470358900.
- ↑ a b Yoshiyuki Urushibara; Shigeo Nishimura. A Procedure for the Preparation of the New Nickel Catalyst. Bulletin of the Chemical Society of Japan. 1954, s. 480. DOI 10.1246/bcsj.27.480.
- ↑ Yoshiyuki Urushibara; Shigeo Nishimura; Hideo Uehara. A New Preparation of Catalytic Nickel. Bulletin of the Chemical Society of Japan. 1955, s. 446. DOI 10.1246/bcsj.28.446.
- ↑ Shinichi Taira. Reduction of Organic Compounds with Urushibara Catalysts under High Pressure. VII. Feature of Various Urushibara Catalysts as Revealed in the Reduction of Benzophenone. Bulletin of the Chemical Society of Japan. 1961, s. 261–270. DOI 10.1246/bcsj.34.261.
- ↑ Shinichi Taira. Reduction of Organic Compounds with Urushibara Catalysts under High Pressure. X. Hydrogenation of 2-Butyne-1,4-diol to cis-2-Butene-1,4-diol with Various Urushibara Catalysts. Bulletin of the Chemical Society of Japan. 1962, s. 840–844. DOI 10.1246/bcsj.35.840.