Unenlagiidae

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxUnenlagiidae
Stratigrafický výskyt: Svrchní křída, asi před 94 až 70 miliony let
alternativní popis obrázku chybí
Austroraptor, zástupce skupiny
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaplazi (Sauropsida)
Nadřáddinosauři (Dinosauria)
Řádplazopánví (Saurischia)
Podřádteropodi (Theropoda)
Infrařádcelurosauři (Coelurosauria)
ČeleďUnenlagiidae
Bonaparte, 1999
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čeleď unenlagidů byla skupinou dravých (teropodních) dinosaurů náležejících do blízkého příbuzenstva dromeosauridů.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Hulsanpes – rekonstrukce siluety a znázornění dochovaných fosilií.

Byli to aktivní a rychlí lovci obvykle menších rozměrů, velmi podobní ptákům. Pravděpodobně byli všichni opeření a někteří možná dokázali využívat klouzavý let (například rod Rahonavis). Jejich fosilní pozůstatky byly dosud objeveny v Asii, Jižní Americe i na Madagaskaru. Žili v období pozdní křídy, zhruba před 94 až 70 miliony let.[1]

Zařazení[editovat | editovat zdroj]

Dnes do této čeledi řadíme podčeledi Halszkaraptorinae a Unenlagiinae, typovým druhem je Unenlagia comahuensis, formálně popsaná roku 1997.[2] Některé druhy byly pravděpodobně vysoce specializované pro obojživelný či na blízkost vody vázaný způsob života (např. Halszkaraptor escuillei).[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matías J. Motta; Federico L. Agnolín; Federico Brissón Egli; Fernando E. Novas (2020). "New theropod dinosaur from the Upper Cretaceous of Patagonia sheds light on the paravian radiation in Gondwana". The Science of Nature. 107 (3): Article number 24. doi: 10.1007/s00114-020-01682-1
  2. SOCHA, Vladimír. 40 let s dinosaury. OSEL.cz [online]. 30. prosince 2021. Dostupné online.  (česky)
  3. Cau, Andrea (2020). "The body plan of Halszkaraptor escuilliei (Dinosauria, Theropoda) is not a transitional form along the evolution of dromaeosaurid hypercarnivory". PeerJ. 8: e8672. doi: 10.7717/peerj.8672

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]