Přeskočit na obsah

Třída Liberty

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Třída Liberty
SS John W. Brown
SS John W. Brown
Obecné informace
Typobchodní loď
Lodě2751
Osudaktivní
Technické údaje
Délka134,57 m
Šířka17,34 m
Ponor8,46 m
Pohon1 parní stroj
2500 hp
Rychlost11-11,5 uzlu
Kapacitanosnost (DWT) 10 684 tn

Třída Liberty je třída obchodních lodí velkosériově stavěných americkými loděnicemi za druhé světové války. Hlavním účelem jejich produkce bylo nahrazení obrovských ztrát způsobených německými ponorkami obchodním loďstvům Velké Británie a USA. Jejich oficiální označení bylo EC2-S-C1. Celkem bylo v letech 1941–1945 postaveno 2711 plavidel této třídy.[1]

Za druhé světové války bylo z různých příčin potopeno 196 lodí typu Liberty.[2] Zhruba polovina plavidel byla po válce prodána novým uživatelům.[2] Tři plavidla se dochovala jako muzejní lodě, z toho dvě zůstala plavbyschopná.

Prototypové plavidlo SS Patrick Henry při spuštění na vodu
Bývalá číšnice Eastine Cowner pracuje na stavbě nákladní lodě SS George Washington Carver

Velká Británie objednala na podzim 1940 u amerických loděnic stavbu 60 nákladních lodí třídy Ocean, které měly pomoci nahradit utrpěné válečné ztráty. Plavidla využívala osvědčenou starší koncepci modifikovanou pod označením The Northeast Coast, Open Shelter Deck Steamer. V září 1941 byl v USA vyhlášen nouzový program stavby nákladních lodí. Pro něj vyvinutý typ nákladní lodě EC2-S-C1 konstrukčně vycházel právě z třídy Ocean. Projekt ale byl výrazně upraven (přízpůsobení americkým standardům, úspora nedostatkových surovin, zlevnění a zrychlení stavby).[3]

Plavidla měla standardizovanou konstrukci optimalizovanou pro urychlení jejich stavby. Jednotlivé prefabrikované bloky a sekce plavidel byly vyráběny na různých místech Spojených států a následně sváženy do 18 loděnicí, kde byly sestavovány a svařovány dohromady.[1] Plavidla typu EC2-S-C1 dostala od tisku přezdívku „ošklivá káčátka“.[3] Prototypová jednotka SS Patrick Henry byla na vodu spuštěna 27. září 1941 za přítomnosti prezidenta Franklina D. Roosevelta.[4] Ve svém proslovu president Roosevelt citoval slavný projev Patricka Henryho ze zasedání sněmovny v Richmondu v roce 1775, zakončený slovy: „Dejte mi svobodu, nebo mi dejte smrt!“ Prezident poté dodal, že úkolem nového typu nákladních lodí je přinést svobodu Evropě. Od té doby se jim říkalo Liberty Ships, lodě svobody.[3]

Spustění prototypu Patrick Henry na vodu proběhlo u prototypu po 150 dnech od zahájení stavby. Délka stavby se postupně výrazně zkracovala. Zaměstnanci loděnic dokonce soutěžili v rychlosti jejich stavby. Nejrychleji bylo dokončeno plavidlo SS Robert E. Peary, spuštěné na vodu za čtyři dny, 15 hodin a 30 minut, a dokončené pouhých sedm dní od založení kýlu.[2] Jedna nákladní loď Liberty stála průměrně 1,8 milionu dolarů.[4]

Plavidla dostávala jména nežijících osobností. První byl americký politik Patrick Henry, následovala mimo jiné jména signatářů Deklarace nezávislosti Spojených států amerických. Pokud nějaká orgaizace dokázala shromáždit prostředky na stavbu plavidla, mohla rovněž navrhnout jeho jméno.[1] Jediným plavidlem pojmenovaným po žijícím člověku byla SS Francis J. O'Gara, pojmenovaná na počest námořníka považovaného za zabitého při potopení nákladní lodě Jean Nicolet japonskou ponorkou. Francis J. O'Gara válku přežil v japonském zajetí a po válce ji osobně navštívil.[1][5]

Nákladní loď SS Thomas G. Masaryk, dokončená roku 1943, nesla jméno prvního československého prezidenta Masaryka. Dne 16. dubna 1944 byla potopena německou ponorkou U-407.[6]

Stavba lodě typu Liberty v loděnici Bethlehem-Fairfield Shipyards v Baltimore:

Konstrukce

[editovat | editovat zdroj]
Průřez nákladní lodí typu Liberty

Měla nosnost (DWT) 10 684 tn (10 855 metrických tun) nákladu. Plavidla měla pět skladovacích prostorů. Posádku obvykle tvořilo 44 civilních námořníků a 12–25 vojáků, jejichž hlavním úkolem byla obsluha obranné výzbroje. Plavidlo poháněl tříválcový kondenzační parní stroj s trojnásobnou expanzí páry o výkonu 2500 hp (cca 1864 kW). Páru mu dodávaly dva kotle na tekuté palivo. Nejvyšší rychlost dosahovala 11 uzlů (asi 20,4 km/h).[1]

Dochovaná plavidla

[editovat | editovat zdroj]
Konzervárna Trident Seafoods vzniklá přestavbou plavidla SS Albert M. Boe
  1. a b c d e Liberty Ships built by the United States Maritime Commission in World War II [online]. Usmm.org [cit. 2019-04-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-05-09. (anglicky) 
  2. a b c The Yards That Built Liberty Ships [online]. Project Liberty Ship [cit. 2019-04-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c What is a Liberty Ship? [online]. Project Liberty Ship [cit. 2019-04-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b Liberty Ship SS Robert E. Peary built in 4 days, 15 hours, 29 minutes [online]. Usmm.org [cit. 2019-04-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-03-26. (anglicky) 
  5. Francis J. O’Gara [online]. O’Gara website [cit. 2019-04-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-09-03. (anglicky) 
  6. Thomas G. Masaryk [online]. Uboat.net [cit. 2019-04-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. S.S. JOHN W. BROWN [online]. Project Liberty Ship [cit. 2019-04-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. SS Jeremiah O'Brien [online]. National Liberty Ship Memorial [cit. 2019-04-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. HELLAS LIBERTY [online]. Friends of Liberty Association [cit. 2019-04-10]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • BEK, Jan. Liberty, lodě svobody. Praha: Mare Czech, 2012. 250 s. ISBN 978-80-86930-18-3. 
  • BOURNEUF JR., Gus. Workhorse of the Fleet: A History of the Liberty Ships. Houston: American Bureau of Shipping, 2008. 126 s. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]