Tři barvy: Červená
| Tři barvy: Červená | |||
|---|---|---|---|
| Původní název | Trois couleurs: Rouge | ||
| Země původu |  Francie Polsko Švýcarsko | ||
| Jazyk | francouzština | ||
| Délka | 99 min | ||
| Žánry | filmové drama romantický film mysteriózní film artový film | ||
| Scénář | Krzysztof Kieślowski Krzysztof Marek Piesiewicz | ||
| Režie | Krzysztof Kieślowski | ||
| Obsazení a filmový štáb | |||
| Hlavní role | Irène Jacob Jean-Louis Trintignant Samuel Le Bihan Julie Delpy Juliette Binocheová … více na Wikidatech | ||
| Produkce | Marin Karmitz | ||
| Hudba | Zbigniew Preisner | ||
| Kamera | Piotr Sobociński | ||
| Kostýmy | Corinne Jorry | ||
| Střih | Jacques Witta | ||
| Zvuk | Jean-Claude Laureux William Flageollet | ||
| Architekt | Claude Lenoir | ||
| Výroba a distribuce | |||
| Premiéra | 1994 12. května 1994 18. května 1994 (Itálie) … více na Wikidatech | ||
| Produkční společnosti | France 3 Canal+ | ||
| Distribuce | Miramax Films Netflix | ||
| Tržby | 3,6 mil. $ (celosvětově)[1] 3,6 mil. $ (USA)[1] | ||
| Předchozí a následující díl | |||
| |||
| Tři barvy: Červená na ČSFD, Kinoboxu, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Tři barvy: Červená je francouzsko-švýcarsko-polský hraný film z roku 1994, který režíroval Krzysztof Kieślowski. Snímek měl světovou premiéru na filmovém festivalu v Cannes dne 16. května 1994.[2] Jedná se o poslední část trilogie Tři barvy (modrá / bílá / červená), která postupně zkoumá tři pojmy francouzského hesla Volnost, rovnost, bratrství.
Děj
[editovat | editovat zdroj]Mladá modelka Valentine přiveze domů majiteli ztraceného psa, kterého právě zranila svým autem. Tím se seznámí s osamělým, velmi nevrlým mužem. Po několika návštěvách se z muže vyklube bývalý vyšetřující soudce. Po obtížném začátku se z nich stanou přátelé a nedůvěra mezi nimi postupně mizí.
Obsazení
[editovat | editovat zdroj]| Irène Jacob | Valentine Dussaut |
| Jean-Louis Trintignant | soudce Joseph Kern |
| Jean-Pierre Lorit | Auguste Bruner |
| Frédérique Feder | Karin |
| Samuel Le Bihan | fotograf |
| Marion Stalens | veterinářka |
| Teco Celio | barman |
| Bernard Escalon | obchodník s deskami |
| Jean Schlegel | soused |
| Elzbieta Jasinska | žena |
| Paul Vermeulen | přítel Karin |
| Jean-Marie Daunas | hlídač v divadle |
| Roland Carey | trafikant |
| Juliette Binocheová | Julie Vignon (de Courcy) |
| Julie Delpy | Dominique |
| Benoît Régent | Olivier |
| Zbigniew Zamachowski | Karol Karol |
Ocenění
[editovat | editovat zdroj]- Mélièsova cena
- Los Angeles Film Critics Association Awards: nejlepší zahraniční film
- New York Film Critics Circle Awards: nejlepší cizojazyčný film
- César: nejlepší filmová hudba (Zbigniew Preisner); nominace v kategoriích nejlepší film, nejlepší herec (Jean-Louis Trintignant), nejlepší herečka (Irène Jacob), nejlepší režisér (Krzysztof Kieślowski), nejlepší původní scénář (Krzysztof Kieślowski a Krzysztof Piesiewicz)
- Národní společnost filmových kritiků: nejlepší cizojazyčný film
- Oscar: nominace na nejlepší režii (Krzysztof Kieslowski), nejlepší kameru (Piotr Sobociński) a nejlepší původní scénář (Krzysztof Kieslowski, Krzysztof Piesiewicz)
- Zlatý glóbus: nominace na nejlepší cizojazyčný film
- Ceny BAFTA: nominace v kategoriích nejlepší herečka (Irène Jacob), nejlepší cizojazyčný film, nejlepší adaptovaný scénář (Krzysztof Kieslowski, Krzysztof Piesiewicz), nejlepší režie (Krzysztof Kieslowski)
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Trois Couleurs : Rouge na francouzské Wikipedii.
- ↑ a b Box Office Mojo. Dostupné online. [cit. 2022-06-17].
- ↑ Trois Couleurs : Rouge (1994): Release Info [online]. IMDb [cit. 2023-12-25]. Dostupné online. (anglicky)