Turistická značená trasa 7207

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Turistická značená trasa 7207
Rozhledna na Žalém s rozcestníkem
Rozhledna na Žalém s rozcestníkem
Základní informace
Typturistická stezka
Délka6 km
ProvozovatelKlub českých turistů
Značenížlutá turistická značka žlutá značka
Sezónaceloroční
Lokalizace
PolohaKrkonoše
ČeskoČesko Česko, Okres Trutnov, Okres Semily
StartVrchlabí (kostel)
CílPřední Žalý (sed.)
Výškový rozdíl529 m
Nejvyšší bodPřední Žalý 1019 m
Nejnižší bodpočáteční rozcestí 490 m
Vyhlídkové bodyviz turistické zajímavosti na trase
Zajímavostiviz turistické zajímavosti na trase
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

žlutá turistická značka Turistická značená trasa 7207 je 6 km dlouhá žlutě značená trasa Klubu českých turistů[1] v okresech Trutnov a Semily spojující Vrchlabí a Žalý. Její převažující směr je severozápadní.[2] Závěrečná část trasy se nachází na území Krkonošského národního parku.

Průběh trasy[editovat | editovat zdroj]

Turistická trasa má svůj počátek v centru Vrchlabí na rozcestí, kde přímo navazuje na žlutě značenou trasu 7201 ze Strážného, prochází přes něj červeně značená trasa 0406 z místního nádraží na Luční boudu a jsou zde výchozí modře značená trasa 1810 na Hrnčířské Boudy a zeleně značená trasa 4211 do Jilemnice.

Trasa vede nejprve západním směrem v souběhu s trasou 4211 kolem kláštera Augustiniánů, hřbitova a přes silnici II/295 do místní části Třídomí, kde souběh končí. Trasa 7207 poté stoupá samostatně po asfaltové komunikaci loukami kolem Kaple svaté Anny a čtrnácti svatých pomocníků, Kněžického vrchu do osady Kněžice a dále do sedla Křížovky. Zde se nachází rozcestí s výchozí modře značenou trasou 1900 do Valteřic. Trasa 7207 odtud stoupá k severu nejprve přes louku po asfaltové komunikaci a posléze lesem po pěšinách jižním svahem Žalého. Pod vrcholem vede 0,5 km v souběhu s červeně značenou Bucharovou cestou, na samotný vrchol s rozhlednou ale přichází samostatně. Z vrcholu pokračuje k východu k nedaleké horní stanici lanové dráhy z Herlíkovic, kde končí bez návaznosti na žádnou další turistickou trasu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Trasa byla původně vyznačena jen na rozcestí s Bucharovou cestou v úbočí Žalého, úsek na přes vrchol k horní stanici lanovky byl vyznačen později.[3]

Turistické zajímavosti na trase[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]