Přeskočit na obsah

Tungový olej

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
List tungového stromu a plody

Tungový olej je vysychající olej získaný lisováním semen stromu Vernicia fordii z čeledi pryšcovitých. Tungový olej po vystavení vzduchu (polymerací) vysychá. Výsledný povrch je průhledný a má hluboký, téměř mokrý vzhled. Používá se hlavně k povrchové úpravě a ochraně dřeva, po mnoha vrstvách může povrch dokonce vypadat jako plast. Podobně polymerují lněný olej, světlicový olej, makový olej a sojový olej. [1] Předpokládá se, že používání tohoto oleje začalo ve starověké Číně. Zmínky lze najít ve spisech Konfucia kolem roku 400 př. n. l. Surový tungový olej zasychá za vzniku jemného, hrbolatého povrchu; to lze ještě podpořit přídavkem kobaltového katalyzátoru a použít ke specifické povrchové úpravě. Pro dosažení hladkého, lesklého povrchu je třeba surový olej upravit.

Název je často používán výrobci barev a laků jako obecný název pro laky na dřevo, které po zaschnutí vytvoří povrch podobný tomu tungovému.[2]

Strom pochází z jižní Číny, kde se tradičně pěstuje pro tungový olej, ale není známo jak dlouho.[3] Během dynastie Song byl tungový olej používán k hydroizolaci na lodích.[4] Slovo „tung“ je etymologicky odvozeno z čínského 桐 tóng.[5] Nejstarší zmínky o použití tungového oleje v Číně jsou ve spisech Konfucia z období 500 až 400 př. n. l. [6] [7]

Hlavní mastné kyseliny v tungovém oleji a jejich koncentrace jsou uvedeny v tabulce.

Složení hlavních mastných kyselin z tungového oleje [8]
Kyselina alfa-eleostearová 77–86%
Kyselina linolová 8–10%
Kyselina palmitová 1–3%
Kyselina olejová 4–9%
Kyselina stearová 1–3%
Kyselina linolenová 1–3%

Primární složkou je C18 mastná kyselina obsahující tři konjugované dvojné vazby. Jsou velmi citlivé na autooxidaci, která podporuje sesíťování sousedních řetězců. Tato polymerizační reakce posléze vede k vytvrzení (vyschnutí) oleje.

Povrchová úprava dřeva

[editovat | editovat zdroj]
Dřevo bez úpravy a dřevo natřené tungovým olejem. Tungový olej vytváří žlutooranžový povrch.

Tungový olej je dnes populární díky dvěma vlastnostem: pochází z přírodního rostlinného zdroje a vytváří odolné nátěry. Po vytvrzení (5 až 30 dnů, v závislosti na podmínkách) vzniká velmi tvrdý a snadno opravitelný povrch, což je důležité např. u podlahových krytin nebo u povrchů na palubách lodí. Lze jej ředit uhlovodíky, které snižují viskozitu a díky tomu může nátěr pronikat i do nejjemnějších spár. Toto ředidlo se rychle odpařuje, obvykle stačí 15 až 20 minut. Pokud se aplikuje v několika tenkých vrstvách, vzniká lehce matný, jakoby saténový povrch s jemným zlatým odstínem. Tungový olej odolává vodě lépe než jiné čistě olejové nátěry a stárnutí nevede k výraznému ztmavnutí. Uvádí se, že je méně náchylný k plísním než lněný olej.[9]

Vzhledem k tomu, že se tungový olej stal populárním jako povrchová úprava dřeva šetrná k životnímu prostředí, začaly se pod tímto názvem prodávat různé nátěrové hmoty. Některé produkty označené jako „tungový olej“ jsou ve skutečnosti jiného složení a tungový olej nemusí vůbec obsahovat.[9] Produkty označené Dánský olej mohou obsahovat tungový nebo lněný olej. Přesné složení je obvykle uvedeno na obalu výrobku.

Ohřevem tungového oleje na asi 260 °C[10] v prostředí bez kyslíku se podstatně zvyšuje viskozita a filmotvorné vlastnosti oleje. Většina takto polymerizovaných tungových olejů se prodává ve směsi s uhlovodíkovými rozpouštědly, aby se s nimi lépe pracovalo. Alternativními ředidly, odvozenými z rostlinných zdrojů jsou terpeny, např. limonen.

Deštník z oleje a papíru

[editovat | editovat zdroj]

Deštník z oleje a papíru je tradiční deštník vyráběný v Číně a Japonsku a do západních zemí se dostal prostřednictvím Hedvábné stezky. K výrobě se používal právě tungový olej, který po nanesení na papír a vytvrzení zajišťoval nepromokavost a voděodolnost deštníku.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tung oil na anglické Wikipedii.

  1. Ulrich Poth, "Drying Oils and Related Products" in Ullmann's Encyclopedia of Industrial Chemistry Wiley-VCH, Weinheim, 2002. DOI:10.1002/14356007.a09_055
  2. Tung Oil, WoodworkDetails.com Archivováno 26. 11. 2020 na Wayback Machine.
  3. KEIGHTLEY, David N.; BARNARD, Noel. The Origins of Chinese civilization. [s.l.]: Berkeley : University of California Press 635 s. Dostupné online. ISBN 978-0-520-04229-2, ISBN 978-0-520-04230-8. 
  4. Ebrey, Walthall, and Palais (2006), 133.
  5. Definition of TUNG OIL. www.merriam-webster.com [online]. [cit. 2020-12-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Industrial Oil Crops - 1st Edition. www.elsevier.com [online]. [cit. 2020-12-20]. Dostupné online. 
  7. XIA, Wenwen. An Investigation of Chinese Historical Grey Bricks of Soochow, Jiangsu and the Effect of Tung Oil Treatment [online]. (Masters thesis). University of Pennsylvania.: [cit. 2020-12-20]. Dostupné online. 
  8. SCHÖNEMANN, Anna; FRENZEL, Wolfgang; UNGER, Achim. An Investigation of the Fatty Acid Composition of New and Aged Tung Oil. Studies in Conservation. 2006-01, roč. 51, čís. 2, s. 99–110. Dostupné online [cit. 2020-12-20]. ISSN 0039-3630. DOI 10.1179/sic.2006.51.2.99. (anglicky) 
  9. a b FLEXNER, Bob. Understanding Wood Finishing: How to Select and Apply the Right Finish. [s.l.]: [s.n.], 2005. Dostupné online. 
  10. Process for stabilizing and refining tung oil and product thereof. US, US patent office. US2867639. 1954-08-13. Dostupné: <online> [cit. 2020-12-20]. (anglicky)

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]