Tullio Levi-Civita
| Tullio Levi-Civita | |
|---|---|
 Tullio Levi-Civita, 20. léta 20. století | |
| Narození | 29. března 1873 Padova |
| Úmrtí | 29. prosince 1941 (ve věku 68 let) Řím,  Italské království |
| Povolání | matematik a fyzik |
| Národnost | Židé |
| Alma mater | Padovská univerzita |
| Témata | diferenciální geometrie, teorie relativity, problém tří těles, teoretická mechanika, hydrodynamika a tenzorový počet |
| Významná díla | Levi-Civitův symbol Levi-Civitova konexe Levi-Civitovo těleso Goursatova a Levi-Civitova věta Levi-Civitův rovnoběžník … více na Wikidatech |
| Ocenění | Cena za matematiku Národní akademie věd (1903) Sylvesterova medaile (1922) zahraniční člen Královské společnosti (1930) doctor honoris causa from the University of Paris (1933) |
| Manžel(ka) | Libera Trevisaniová Levi-Civitaová |
 multimediální obsah na Commons | |
| galerie na Commons | |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tullio Levi-Civita [lévi čivitá] (29. března 1873 Padova – 29. prosince 1941 Řím) byl italský matematik, známý především svými pracemi o tenzorovém počtu, které se výrazně uplatnily v teorii relativity. Kromě toho se zabýval čistou i aplikovanou matematikou, například problémem tří těles, analytickou mechanikou a hydrodynamikou.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v židovské rodině právníka a senátora, vystudoval matematiku v Padově, kde mezi jeho učiteli byl i Gregorio Ricci-Curbastro, objevitel tenzorového počtu. Od roku 1894 přednášel matematiku v Pavii, od roku 1898 v Padově a od roku 1918 na univerzitě v Římě. Roku 1900 publikoval společně se svým učitelem Ricci-Curbastrem teorii a metody absolutního diferenciálního počtu, která byla přeložena do řady jazyků a patří stále mezi klasická díla o tenzorovém počtu. Jeho teorii pak použil Albert Einstein v obecné teorii relativity. Řadu let spolu korespondovali a roku 1936 přijel Levi-Civita na jeho pozvání do Princetonu. Po roce se vrátil do Itálie, ale rasové zákony roku 1938 ho vyloučily z univerzity a všech vědeckých společností a roku 1941 zemřel ve svém bytě v Římě.
Ocenění
[editovat | editovat zdroj]Britská královská společnost mu udělila roku 1922 Sylvestrovu medaili a 1930 ho zvolila svým zahraničním členem. Byl čestným členem řady učených společností a akademií, také italské Accademia dei Lincei a Papežské akademie věd.
Po T. Levi-Civita je pojmenováno:
- Levi-Civitovo těleso
- Levi-Civitův symbol
- Levi-Civitův paralelismus
- Kráter na Měsíci
- Levi-Civitova konexe
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Ottův slovník naučný nové doby, heslo Levi-Civita. Sv. 6, str. 1177
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tullio Levi-Civita na Wikimedia Commons - (anglicky) Životopis na Scienceworld
- (anglicky) Levi-Civita na Mathematics Genealogy Project
