Tullio Levi-Civita

Tullio Levi-Civita
Tullio Levi-Civita
	Tullio Levi-Civita, 20. léta 20. století
Narození	29. března 1873; Padova
Úmrtí	29. prosince 1941 (ve věku 68 let); Řím, Italské království
Povolání	matematik, fyzik a vysokoškolský učitel
Stát	Italské království
Alma mater	Padovská univerzita
Témata	diferenciální geometrie, teorie relativity, problém tří těles, teoretická mechanika, hydrodynamika, tenzorová analýza, matematika, fyzika, aplikovaná matematika, tenzorový počet, nebeská mechanika a analytická mechanika
Významná díla	Levi-Civitův symbol; Levi-Civitova konexe; Levi-Civitovo těleso; Goursatova a Levi-Civitova věta; Levi-Civitův rovnoběžník; … více na Wikidatech
Ocenění	Cena za matematiku Národní akademie věd (1903); Sylvesterova medaile (1922); honorary doctor of the University of Toulouse (1929); zahraniční člen Královské společnosti (1930); čestný doktor Pařížské univerzity (1933)
Choť	Libera Trevisaniová Levi-Civitaová
	multimediální obsah na Commons
	galerie na Commons
	Seznam děl: SKČR \| Knihovny.cz
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tullio Levi-Civita [lévi čivitá] (29. března 1873 Padova – 29. prosince 1941 Řím) byl italský matematik, známý především svými pracemi o tenzorovém počtu, které se výrazně uplatnily v teorii relativity. Kromě toho se zabýval čistou i aplikovanou matematikou, například problémem tří těles, analytickou mechanikou a hydrodynamikou.

Život

Narodil se v židovské rodině právníka a senátora, vystudoval matematiku v Padově, kde mezi jeho učiteli byl i Gregorio Ricci-Curbastro, objevitel tenzorového počtu. Od roku 1894 přednášel matematiku v Pavii, od roku 1898 v Padově a od roku 1918 na univerzitě v Římě. Roku 1900 publikoval společně se svým učitelem Ricci-Curbastrem teorii a metody absolutního diferenciálního počtu, která byla přeložena do řady jazyků a patří stále mezi klasická díla o tenzorovém počtu. Jeho teorii pak použil Albert Einstein v obecné teorii relativity. Řadu let spolu korespondovali a roku 1936 přijel Levi-Civita na jeho pozvání do Princetonu. Po roce se vrátil do Itálie, ale rasové zákony roku 1938 ho vyloučily z univerzity a všech vědeckých společností a roku 1941 zemřel ve svém bytě v Římě.

Ocenění

Britská královská společnost mu udělila roku 1922 Sylvestrovu medaili a 1930 ho zvolila svým zahraničním členem. Byl čestným členem řady učených společností a akademií, také italské Accademia dei Lincei a Papežské akademie věd.

Po T. Levi-Civita je pojmenováno:

Odkazy

Literatura

Ottův slovník naučný nové doby, heslo Levi-Civita. Sv. 6, str. 1177

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Tullio Levi-Civita na Wikimedia Commons
(anglicky) Životopis na Scienceworld
(anglicky) Levi-Civita na Mathematics Genealogy Project