Přeskočit na obsah

Trojkřídlec Wilfordův

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxTrojkřídlec Wilfordův
alternativní popis obrázku chybí
Trojkřídlec Wilfordův (Tripterygium wilfordii)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádjesencotvaré (Celastrales)
Čeleďjesencovité (Celastraceae)
Rodtrojkřídlec (Tripterygium)
Binomické jméno
Tripterygium wilfordii
Hook.f., 1862
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Trojkřídlec Wilfordův[2] (Tripterygium wilfordii) je druh rostliny z čeledi jesencovité (Celastraceae).

Charakteristika

[editovat | editovat zdroj]

Opadavé šplhavé keře až polodřevnaté liány, dorůstající do výše 2 až 6 (vzácněji až 10) metrů. Větévky jsou slabě hranaté, se střídavými zubatými listy s čárkovitými palisty. Listy jsou lysé nebo řídce pokryté hnědavými chlupy. Květy jsou jedno nebo oboupohlavné, v bohatých latovitých květenstvích, pětičetné. Ve středu květu je přítomen pohárkovitý nektáriový terč. Gyneceum ze 3 plodolistů, v každém plodolistu jsou 2 vajíčka. Plodem je jednosemenná samara se 3 křídly.

Druh se vyskytuje ve východní Asii od severovýchodního Myanmaru přes Čínu po Koreu a Japonsko. Roste ve smíšených lesích od nížin do hor v nadmořské výšce 100 až 3500 m.

Některé zdroje uvádějí 3 druhy rodu, mimo Tripterygium wilfordii ještě T. regelii a T. hypoglaucum, v jiných jsou vedena jako synonyma Tripterygium wilfordii a dané taxony vřazeny do tohoto druhu.

Trojkřídlec Wilfordův lze použít v ČR jako okrasnou rostlinu. Má sbírkový význam.[3]

Rostlina je využívána v tradiční čínské medicíně při léčení horečky a zimnice, otoků a vředů. Současná medicína zkoumá možnosti využití při léčbě revmatoidní artritidy, chronické hepatitidy, zánětu ledvin, Bechtěrevovy nemoci a různých kožních problémů.

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-04].
  2. Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online. 
  3. HIEKE, Karel; PINC, Miroslav. Praktická dendrologie, díl 1.,. 1. vyd. [s.l.]: nakladatelství SZN, 1978. 000128363. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]