Tina Blau

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tina Blau
Tina Blau.jpg
Rodné jménoRegina Leopoldine Blau
Narození15. listopadu 1845
Vídeň
Úmrtí31. října 1916 (ve věku 70 let)
Vídeň
Místo pohřbeníVídeňský ústřední hřbitov
Povolánímalířka
Manžel(ka)Heinrich Lang (1883–1891)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tina Blau-Lang, přechýleně Tina Blauová-Langová (15. listopadu 1845 ve Vídni - 31. října 1916 tamtéž) byla významná krajinářka rakouského náladového impresionismu (Stimmungsimpressionismus)[1].

Život[editovat | editovat zdroj]

Tina Blau se narodila v židovské rodině vojenského lékaře Simona Blaua. Ten podporoval její zájem o malbu a zajistil jí soukromá studia u Augusta Schaeffera von Wienwald. Jako žena nesměla studovat malbu aktu a tedy nemohla studovat na Akademii. Dále studovala u Antona Hanleyho, Wilhelma Lindenschmita v Mnichově (1869-1873)[2] a u Emila Jakoba Schindlera. S ním měla v letech 1875 až 1876 společný ateliér, ale umělci se posléze rozešli.

Jaro v Prátru, 1882, Belvedere, Vídeň

V roce 1882 se zúčastnila První mezinárodní výstavy umění ve vídeňském domě umělců Wiener Künstlerhaus. Její obraz Frühling im Prater (Jaro v Prátru) tam byl přijat s nadšením. Malíř Hans Makart jej zvolil za nejlepší obraz výstavy. Obraz byl posléze vystaven i na Pařížském salonu kde získal ocenění „Mention honorable“.[3]

V roce 1883 konvertovala k evangelické církvi[4] a v témže roce se provdala za malíře koní a bitev Heinricha Langa (1838–1891). Pár se přestěhoval do Mnichova, kde od roku 1889 umělkyně vyučovala krajinuzátiší na Ženské akademii (Damenakademie München) Mnichovského spolku výtvarnic (Münchner Künstlerinnenverein). V roce 1890 měla výstavu v mnichovském Kunstvereinu, kde bylo vystaveno 60 jejích děl.

Po smrti manžela cestovala do Holandska a Itálie a poté se po desetileté nepřítomnosti vrátila do Vídně[2], kde si nedaleko Rotundy Prátru zřídila svůj ateliér. V roce 1897 založila spolu s Olgou Prager, Rosou Mayreder a Karlem Federnem Uměleckou školu pro ženy a dívky (Kunstschule für Frauen und Mädchen), později přejmenovanou na Vídeňskou ženskou akademii (Wiener Frauenakademie), kde v letech 1898 až 1915 vyučovala malbu krajiny a zátiší a rovněž školu řídila.

Náhrobek Tiny Blau.

Tina Blau-Lang léto a část podzimu roku 1916 strávila neúnavnou prací v Bad Gasteinu. Odtud odjela na vyšetření do vídeňského sanatoria, kde zemřela na zástavu srdce. Je pohřbena v čestném hrobě na Evangelickém hřbitově v Simmeringu (Vídeňský ústřední hřbitov, 4. brána, skupina 3, hrob č. 12).[5]

V březnu 1917 proběhla dražba její umělecké pozůstalosti. Vídeňský Künstlerhaus jí v září 1917 věnoval vzpomínkovou výstavu. V roce 1930 byla po ní pojmenována ulička Tina-Blau-Weg západně od hřbitova Baumgarten, Vídeň-Penzing. V letech nacistické vlády byla ale z antisemitských důvodů přejmenována.[6]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Tina Blau je jednou z nejvýznamnějších rakouských malířek 19. století.[3][7] Stejně jako Emil Jakob Schindler, Carl Moll, Theodor von Hörmann, Hugo Darnaut, Marie Egner a Olga Wisinger-Florian patří ke stylu rakouského náladového impresionismu a malovala především krajiny a zátiší. Známé jsou ale i její portréty profesorů z posledního tvůrčího období.

Umělkyně absolvovala studijní cesty, které ji zavedly i do Čech, na Moravu a do Sedmihradska, kde vytvořila své první velké obrazy. Řada jejích motivů však pochází z Vídně a okolí. Tina Blau se zúčastnila výstav v Mnichově, Berlíně, Drážďanech, Lipsku, Hamburku, Paříži a Chicagu. I ve stáří se držela svého stylu malby a nezajímala se o secesní styl, který v té době převládal.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tina Blau na německé Wikipedii.

  1. ALEXANDRA, Matzner. Tina Blau: Pionierin des Stimmungsimpressionismus in Österreich [online]. Wien: ARTinWORDS, 2016-12-19 [cit. 2022-04-12]. Dostupné online. (německy) 
  2. a b † Tina Blau-Lang. Neue Freie Presse. 1916-10-31, roč. 1916, čís. 18749, s. 3. Dostupné online. 
  3. a b KONEC POUHÝM MÚZÁM | Online Exhibition [online]. Wien: Bundesministerium für europäische und internationale Angelegenheiten [cit. 2022-04-12]. Dostupné online. 
  4. STAUDACHER, Anna. "... meldet den Austritt aus dem mosaischen Glauben" : 18000 Austritte aus dem Judentum in Wien, 1868 - 1914: Namen - Quellen - Daten. Frankfurt am Main: Peter Lang, 2009. 826 s. ISBN 978-3-631-55832-4. S. 63. (německy) 
  5. ABRAHAM, Hedwig. Evangelische Ehrengräber, Tor 4 - Regina - "Tina" Blau, Malerin, 1845 - 1916 [online]. Kunst und Kultur in Wien : [cit. 2022-04-12]. Dostupné online. (německy) 
  6. Tina-Blau-Weg. Wien Geschichte Wiki [online]. Wien Geschichte Wiki, Wiener Stadt- und Landesarchiv [cit. 2022-04-12]. Dostupné online. (německy) 
  7. Tina Blau-Lang [online]. Wien: Wien Geschichte Wiki, Wiener Stadt- und Landesarchiv, rev. 2021-01-15 [cit. 2022-04-12]. Dostupné online. (německy) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • CZEIKE, Felix. Historisches Lexikon Wien. Svazek 1. Wien: Kremayr & Scheriau, 1992. ISBN 3-218-00543-4. Kapitola Blau-Lang Tina, s. 398. (německy) 
  • NATTER, Tobias Günter; JESINA, Claus. Tina Blau (1845–1916). Salzburg: Verlag Galerie Welz, 1999. 3-85349-232-0 s. (německy) 
  • SALZER, Monika; KARNER, Peter. Vom Christbaum zur Ringstraße. Evangelisches Wien. Wien: Picus, 2008. ISBN 978-3-85452-636-0. (německy) 
  • Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Svazek 1. Wien: Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, 1957. Kapitola Blau-Lang Tina, s. 92. (německy) 
  • MÜLLER, Hermann Alexander. Biographisches Künstler-Lexikon. Leipzig: Verlag des Bibliographischen Instituts, 1882. 576 s. Kapitola Blau, Tina, s. 55. (německy) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Tina Blau na Wikimedia Commons
  • Tina Blau malířka (1845—1916) [online]. Kalliope Austria, 2015 [cit. 2022-04-12]. Kapitola Konec pouhým múzám : Aktivní role žen v životě i v umění. Dostupné online. 
  • DI-LENA, Anna. Frauen in Bewegung 1848–1938 - Tina Blau [online]. Ariadne - Österreichische Nationalbibliothek [cit. 2022-04-12]. Dostupné online. (německy) 
  • Blau(-Lang), Tina [online]. Austria-Forum [cit. 2022-04-12]. Dostupné online. (německy) 
  • Tina Blau-Lang [online]. Wien: Wien Geschichte Wiki, Wiener Stadt- und Landesarchiv, rev. 2021-01-15 [cit. 2022-04-12]. Dostupné online. (německy) 
  • BEN-ELI, Birgit. Tina Blau [online]. The Shalvi/Hyman Encyclopedia of Jewish Women [cit. 2022-04-12]. Dostupné online. (anglicky)