Theodor Schmiedel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Theodor Schmiedel OFM
kněz
Zasvěcený život
Institut františkáni
Francescocoa.png
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
farář v Perštejně (1805)
Osobní údaje
Datum úmrtí 28. leden 1819
Místo úmrtí Novosedly (okres Strakonice)
Národnost německá
Povolání fyzik
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Theodor Schmiedel (?1819), též Schmidel, byl německý františkán činný v českých zemích a české řádové provincii sv. Václava, diecézní kněz a fyzik.

Život[editovat | editovat zdroj]

V 80. letech 18. století působil Theodor Schmiedel jako kněz v některém z řádových konventů v jižních Čechách, přinejmenším v Jindřichově Hradci mu vycházely jeho práce.

Církevní reformy císaře Josefa II., v jejichž důsledku došlo k omezení počtu klášterů i řeholníků v nich, se dotkly i bratra Theodora. Někdy po roce 1787[1] byl zřejmě nucen opustit klášter a dále působil jako diecézní správce farnosti.[pozn. 1] Alespoň v letech 1805-1808 byl farářem v Perštejně (Pürstein) v severozápadních Čechách.[pozn. 2] Ani mimo řád a v pokročilejším věku nepřestal být Schmiedel literárně činný. Františkán, správce farnosti a fyzik Theodor Schmiedel zemřel 28. ledna 1819 v Novosedlech.[2]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Náboženství[editovat | editovat zdroj]

K morální a duchovní podpoře běžně vzdělaných měšťanů měla sloužit Schmiedelova vzdělávací příručka: Die von der geoffenbarten Religion unterstützte Moralphilosophie oder Moraltheologie nach dem Entwurfe der Wiener Studienverbesserung, zur Bildung Gott und dem Staat ergebener Bürger. Objemné dílo o celkem okolo tisíci stranách vydané ve dvou svazcích naznačuje touhu po hlubším náboženském poznání mezi tehdejšími vzdělanějšími obyvateli měst. Dílo vydal a vytiskl vídeňský dvorní tiskař a vydavatel Thomas von Trattner roku 1787.[pozn. 3]

Měnící se postavení státu k náboženství, církvi a běžným věřícím v době osvícenství a josefinismu měl zřejmě reflektovat Schmiedelův nábožensky vzdělávací katechismus vydaný pod titulem Staatskatechismus zur Bildung christlicher Bürger, který byl vytištěn v jižních Čechách v roce 1788.[pozn. 4][3] Dílo věnované a takto nejspíš i finančně podporované sklárnami v Chlumu u Třeboně rozdělil do dvou částí. V první popisuje roli státu a v druhé morální závazky a povinnosti lidu vůči státu.

V roce 1805 Schmiedelovi vyšla v Augsburgu nejméně třísvazková kniha jeho kázání Predigten auf alle Sonn- und Feyertage eines ganzen Jahres: zum Gebrauch für Seelsorger ohne Amtsgehülfen.[pozn. 5]

Pro podporu osobního duchovního života zase Schmiedel zpracoval modlitební knížku Freude an Gott im Gebete : Ein Gebetbuch zur Erweckung der Fröhlichkeit auch sogar mitten in den traurigsten Lebensumständen vytištěnou v Praze Bohumilem Haase v roce 1808.[pozn. 6] Německy psané hotové texty modliteb založil dle předmluvy zejména na Bibli a jednotlivé texty určil pro konkrétní příležitosti jako ráno, večer, zpověď, Nový rok apod., ale také k rozjímání o Bohu a jeho vlastnostech.

Také příležitostná a tematická kázání františkána Theodora Schmiedela byla vydána tiskem. Známe oslavné kázání k jmenování Michaela Kajetana Hermanna děkanem a konsistoriálním radou biskupské konzistoře v Litoměřicích roku 1802.[pozn. 7] Nebo promluvu o svatém Bernardu z Clairvaux pronesenou někdy počátkem 19. století v cisterciáckém klášteru v Oseku.[pozn. 8]

Fyzika[editovat | editovat zdroj]

Kromě duchovní a morální tématiky se františkán Schmiedel ještě v době pobytu v klášterech zabýval fyzikou a konkrétně výzkumem elektřiny a elektromagnetického pole. Výsledky svých pokusů na „struhadle“ pak shrnul do odoborné, ale i širší veřejnosti určené knížečce: Einschränkung des elektrischen Dunstkreises ein Verstärkungsmittel der Elektricitätskraft. Jak sám uvádí v předmluvě, psal dílo ve Vídni a nedokázal je dotáhnout do úplné preciznosti, neboť mu chyběl spolupracovík k pokusům a mnoho sil mu zabralo najít mezi vídeňskými nakladateli někoho ochotného jeho dílo vydat. Malý svazek o 45 stranách tak nakonec vytiskla, stejně jako výše uvedený „státní katechismus“, tiskárna Hilgartnerů v Jindřichově Hradci v roce 1787.[4]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Pokud by do diecézního kléru přestoupil dobrovolně, což by mohla naznačovat jeho předpokládaná dřívější inklinace k státní politice, vystoupil by současně z františkánského řádu a nebyl by uveden v řádovém nekrologiu.
  2. Jako perštejnský farář je uveden na titulních listech jeho tehdy vydaných knih: Predigten auf alle Sonn- und Feyertage... a Freude an Gott im Gebete (viz níže)..
  3. Dochováno ve fondu Moravské zemské knihovny, signatura CH-0006.851, nebo Národní knihovny ČR, signatura 75 B 444 - exempláře původní z osobní knihovny Bernarda Bolzana, jejichž digitální kopie je dostupná na Googlr Books - 1. Theil, 2. Theil. (cit. 27.11.2017).
  4. Pokračování titulu: ... In der Form einer Normallehre. Ein Auszug aus der von der geoffenbarten Religion unterstützten Moralphilosophie oder Moraltheologie von P. Theodor Schmiedel Franziskaner der böhmischen Provinz. Budweis und Neuhaus : mit Hilgartnerischen Schriften [Hynek Vojtěch Hilgartner], 1788. 144 stran, formát 8°.
  5. Augsburg: Bolling, 1805. 2. Band o 300 stranách a 3. Band s 336 stranami uvádí katalog Franziskanerbibliothek Schwaz [1] (cit. 27.11.2017).
  6. Dochováno ve fondu Národní knihovny ČR, signatura 46 G 81, 1. přívazek. Digitální kopie dostupná na Google Books (cit. 27.11.2017).
  7. Predigt auf die Instalationsfeyer des hochwürdigen Herrn Michael Cajetan Hermann ... am Feste der heiligen Katharina, Schutzheiligen des dasigen Gotteshauses. Vytiskl Kaspar Widtmann v Praze roku 1802. Dochováno v Národní knihovně ČR, Národním konzervačním fondu, signatura I 052482. Viz též Česká národní bibliografie (online, cit. 28.11.2017), číslo cnb001519442.
  8. Lob- und Sittenrede auf den heiligen Bernardus, Stifter des löbl. Cisterzienser-Ordens : |b vorgetragen in der Kirche des Stifts Ossek. Praha : tiskař Bohumil Haase, [mezi 1804 a 1824]. 30 stran. Dochováno v Národní knihovně ČR, Národní konzervační fond, signatura I 052484. Viz též Česká národní bibliografie (online, cit. 28.11.2017), č. cnb001519441.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Viz titulní list Schmiedelovy knihy Die von der geoffenbarten Religion... (viz níže) z roku 1788, kde je titulován ještě jako „Franziskaner der Böhmischen Provinz“.
  2. Nekrologium české františkánské provincie.
  3. Viz Knihovna. Akademie věd ČR. Bibliografie cizojazyčných bohemik [katalog] (cit. 10.8.2014). Bibliografie uvádí dochované exempláře v Národní knihovně ČR (signatura 46 F 281), v knihovně františkánů u P. Marie Sněžné v Praze (S c 2, S b 19), Knihovně Národního muzea (Sklad. 71 e 149) a další. Digitální kopie z Národní knihovny ČR dostupná na Google Books (cit. 27.11.2017).
  4. Viz Bibliografie cizojazyčných bohemik (cit.). Zde se uvádí dochování knihy ve fondu křížovníků s červenou hvězdou v Praze (signatura XXIX D 82). Digitální kopie dosupná na Google Books (cit. 27.11.2017).