Textilní tkáňový nosič
Textilní tkáňový nosič (angl.: textile scaffold, něm.: Gewebegerüst) je vysoce porézní matrice z textilních materiálů vhodná k nasazení buněk, které se rozmnožují a vedou k tvorbě živé tkáně.[1]
Význam tkáňových nosičů[editovat | editovat zdroj]
Tkáňové nosiče s textilní strukturou jsou jeden ze tří druhů, na kterých se zakládá tkáňové inženýrství. Vedle textilních se používají nosiče vyrobené ze syntetické pěny a trojdimenzionálním tiskem. Hodnota celosvětové výroby umělých tkání se odhaduje v roce 2022 na 24 miliard USD. Více než polovina výrobků pochází ze severní Ameriky, Evropa se podílí na celkovém množství asi 31 %.[2]
Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]
Textilní nosiče jsou známé od začátku 80. let s prvními kožními implantáty. V následujících 40 letech byly vyvinuty tkáňové nosiče pro řadu tělesných orgánů s velmi rozdílnými požadavky na vlastnosti nosiče.
Vedle mechanických vlastností jsou bezpodmínečně požadovány: nejedovatost, sterilita, biologická kompatibilita a odbouratelnost , porozita, absorpce, jemnost a mnoho dalších.[3]
Příprava textilních tkáňových nosičů[editovat | editovat zdroj]
Materiál[editovat | editovat zdroj]
Výrobky tkáňového inženýrství obsahují průměrně 54 % biologických látek a 16 % syntetických materiálů (převážně textilií).[2] Z textilních materiálů jsou to především:
- Hedvábná vlákna se dají použít v různých formách na tkáně šlach. Roztok z regenerovaného hedvábí se zpracovává hlavně elektrostaticky na nanovlákna, mokrým zvlákňováním a lyofilizací. Použití ve tkáňovém inženýrství je mnohostranné - od kostních, cévních až po nervové tkáně.
- Keratinový protein extrahovaný z ovčí vlny se začal používat teprve ve 2. dekádě 21. století. Připravuje se elektrostatickým zvlákňováním a lyofilizací. Použití: vazivové tkáně
- Viskózová nanovlákna se používají na kostní tkáně a ve směsi s kolagenem se počítá s použitím na nervové tkáně.
- Polyester se nesnadno odbouratelný, použití se proto omezuje jen na některé implantáty šlach. Ve stádiu vývoje jsou biologicky odbouratelné polymery jako polylaktidová vlákna nebo poly-ε-kaprolakton (PCL).[3]
Textilní struktury[editovat | editovat zdroj]
Jak naznačuje následující tabulka, připravuje se většina tkáňových nosičů z plošných textilií. Na těch se v roce 2018 podílely netkané textilie 64 % a tkaniny asi 15 %.[3]
| Tělesný orgán | Tkáňový nosič[3] [1] | |||||
| způsob textilní výroby | velikost pórů (µm) |
porézní plocha (%) | ||||
| moč. měchýř | netkané t. | 10-1000 | 40-95 | |||
| krevní cévy | tkaní, pletení splétání, netkané t. |
10-1000 | 30-95 | |||
| kosti | netkané t. , (pěna) | 0,5-1000 | 0-90 | |||
| chrupavky | netkané t. | 10-1000 | 40-90 | |||
| zuby | (pěna), netkané t. | 0,5-1000 | 0-90 | |||
| srdeční chlopně | tkaní, netkané t. | 0,5-1000 | 30-95 | |||
| šlachy | tkaní, netkané t. | 0,5-1000 | 30-95 | |||
| vaziva | výroba příze,splétání | 0,5-1000 | 30-90 | |||
| játra | (pěna), netkané t., (3D) | 0,5-1000 | 0-90 | |||
| nervy | (pěna), netkané t. | 0,5-1000 | 0-90 | |||
| pokožka | (pěna), tkaní | 0,5-1000 | 0-90 | |||
Související články[editovat | editovat zdroj]
Tkáně, Tkáňové inženýrství, Transplantace
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Textile Scaffolds [online]. Fibre2Fashion, 2022 [cit. 2022-10-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Tissue Engineering Market in 2022 [online]. Market Watch, 2022-09-04 [cit. 2022-10-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d Shahid/Adivarekar: Advances in Functional Finishing of Textiles, Springer 2020, ISBN 978-981-15-3668-7, str. 169-191