Přeskočit na obsah

Tetčiněves

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tetčiněves
Tetčiněves čp. 8
Tetčiněves čp. 8
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecÚštěk
OkresLitoměřice
KrajÚstecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel126 (2021)[1]
Katastrální územíTetčiněves (8,03 km²)
Nadmořská výška209 m n. m.
PSČ411 45
Počet domů55 (2011)[2]
Tetčiněves
Tetčiněves
Další údaje
Kód části obce166880
Kód k. ú.766887
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tetčiněves (německy Tetschendorf) je vesnice na východě okresu Litoměřice v Ústeckém kraji, jedna ze 24 místních částí města Úštěku. Vesnice leží v údolí Úštěckého potoka necelé tři kilometry jižně od Úštěku v nadmořské výšce od 208 do 220 m.

V osadě stávala kdysi vladycká tvrz, což dokazují vlastní jména vyskytující se v starých listinách Českého království. První písemná zmínka o Tetčiněvsi pochází z roku 1318.[3] Roku 1391 držel tvrz rytíř Chval z Tetčiněvsi. Roku 1401 seděl na tetčiněvské tvrzi Jan z Rochova. Roku 1505 dostal Jan, bratr Zikmunda z Vartenberka, Tetčiněves. V 16. století získali Tetčiněves pro své rozsáhlé panství úštěčtí Sezimové a od té doby měla Tetčiněves stejnou historii s Úštěkem.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 310 obyvatel (z toho 144 mužů), z nichž byl jeden Čechoslovák, 308 Němců a jeden cizinec. Kromě jednoho evangelíka byli římskými katolíky.[4] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 311 obyvatel: tři Čechoslováky a 308 Němců. Až na dva evangelíky se ostatní hlásili k římskokatolické církvi.[5]

Vývoj počtu obyvatel a domů[6][7]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 386 397 401 369 360 310 311 184 166 132 141 110 126 117
Domy 76 76 79 78 78 77 76 56 64 32 33 38 45 55
Počet domů z roku 1961 zahrnuje domy místní části Rochov.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Empírová kaplička se zvonicí
  • Domy čp. 8, 15, 63
  • Usedlost čp. 38

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Svazek IV. Praha: Nakladatelství ČSAV, 1957. S. 332. 
  4. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 202. 
  5. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 204. 
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 390, 391.  Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
  7. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 301.  Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Město Úštěk

k. ú. Úštěk (Úštěk-Vnitřní Město • Úštěk-České Předměstí • Úštěk-Českolipské Předměstí) • Habřina • Dolní Vysoké (I) • Starý Týn • Ličenice • Držovice • k. ú. Brusov (Brusov • Třebín • Zelený) • Bílý Kostelec • Konojedy • Dubičná • Lukov • Ostré • Rašovice • Kalovice • Robeč • k. ú. Vědlice (Vědlice • Julčín) • Rochov • Tetčiněves • Lhota