Přeskočit na obsah

Terezská brána

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Terezská brána
Pohled na bránu
Pohled na bránu
Základní informace
Pojmenováno poMarie Terezie Habsburská
Poloha
AdresaOlomouc, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Map
Další informace
Kód památky13789/8-3786 (PkMISSezObrWD) (součást památky Pevnost Olomouc)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Terezská brána (německy Theresientor) je jednou z bran pevnosti Olomouc. Nachází se na západní straně bývalého fortifikačního systému, na Palachově náměstí. Samostatně stojící barokně-klasicistní brána je od roku 1958 chráněna jako památkový objekt městské památkové rezervace Olomouc.[1]

Brána v roce 1914

Barokní cihlová brána s kamenosochařskou výzdobou pochází z 50. let 18. století. Vznikla podle návrhu stavitele Pierra Bechade de Rochepine a svůj název má podle Marie Terezie, na jejíž počest byla pojmenována při příležitosti návštěvy města císařovnou 9. září 1754.[2]

Jednalo se o historicky nejvýznamnější bránu pevnosti, neboť cesta, kterou střežila, směřovala k Brnu a hlavnímu městu Vídni.[3] Terezská brána byla postavena uprostřed městských hradeb mezi dvěma staršími branami, které tvořily vnitřní obranný systém města. V prodloužené ose vjezdu brány směrem k městu existovalo přemostění přes dnes již neexistující Mlýnský potok. Dále vedl od Terezské brány do prostoru průčelí dlouhý dřevěný most přes hradební příkop a přes snížený terén, a to asi v délce 75 metrů. Most byl obklopen systémem příkopů, které se mohly v případě potřeby zatopit vodou.[4]

Jako jediná byla zachována do dnešních dní, ačkoliv v závěru 19. století, kdy bylo rozhodnuto o stržení řady bran bývalé olomoucké pevnosti, se často diskutovalo o jejím odstranění.[5] Pro zachování brány se postavil i urbanista Camillo Sitte, který navrhl urbanistický plán Olomouce na přelomu století. [6]Nakonec byla roku 1898 brána opravena nákladem 600 rakouských korun.[7] Pro pravidelnou dopravu přestala brána sloužit v roce 1883. Roku 2009 byla kompletně rekonstruována. V roce 2016 rozhodlo město Olomouc o dobudování padacího mostu k bráně a vodního příkopu.[8]

Terezská brána má podobu antického triumfálního oblouku završeného trojúhelníkovým štítem zdobeným plastickým reliéfem císařského orla. Také široké pilastry po obou stranách hlavního průjezdu jsou zdobeny reliéfy odkazujícími na sílu a vojenské úspěchy císařství. Cihlová brána na obdélníkovém půdoryse o rozměrech 9,2×17,6 metru a výšce asi 9 metrů[6] má fasádu z pískovcových kamenů, střecha je pokryta jílovým mazem s trávníkovým drnem. Původně měla tři vstupní otvory: uprostřed byl hlavní vjezd pro povozy, boční menší vstupy sloužily pro pěší a vojenskou stráž. Bohatá výzdoba průčelí z pískovce se symbolikou vojenské zbroje a trofejí je doplněna nápisem (ve směru do parku) umístěným ve vlysu pod římsou, který je proveden z kovových písmen a zní: „MDCCLIII – M. THERESIA – D.G.R.I.G.H.B.R.“[4][6]

Brána stojí na původním místě, po stranách zůstaly zachovány zbytky cihlových městských hradeb. Od roku 1943, kdy byl branou vyprojektován podélný průchod, je součástí komunikace pro pěší.[6]

  1. Památkový katalog - 1000123637_0005 - Terezská brána. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2019-03-17]. Dostupné online. 
  2. Marie Terezie a Olomouc: po patronce zbyla jen brána. Olomoucký deník [online]. 2009-06-28 [cit. 2019-12-26]. Dostupné online. 
  3. TICHÁK, Milan. Vzpomínky na starou Olomouc. Olomouc: [s.n.], 2013. ISBN 978-80-87274-19-4. S. 141. 
  4. a b Terezská brána a olomoucká barokní pevnost. Olomouc.eu, oficiální informační portál [online]. [cit. 2019-03-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-09-04. 
  5. Voda ničí Terezskou bránu v Olomouci, která prošla milionovou opravou. iDNES.cz [online]. 2013-05-17 [cit. 2019-12-26]. Dostupné online. 
  6. a b c d CHUPÍK, František. Olomoucké baroko. Příprava vydání Martin Elbel, Ondřej Jakubec. Olomouc: Muzeum umění, 2010. ISBN 978-80-87149-38-6. Kapitola Terezská brána - Vítězný oblouk na triumfální cestě, s. 307–310. 
  7. ZATLOUKAL, Pavel. Meditace o architektuře. [s.l.]: Arbor vitae, 2016. ISBN 978-80-7467-100-5. S. 320. 
  8. Olomouc se vrátí do středověku: Terezská brána dostane padací most i vodní příkop. Olomouc.City.cz [online]. 2016-10-14 [cit. 2019-12-26]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • ZATLOUKAL, Pavel. Příběhy dlouhého století. Olomouc: Muzeum umění + NPÚ Brno, 2002. ISBN 80-85227-49-5. S. 17–21. 
  • Olomoucké baroko. Příprava vydání Martin Elbel, Ondřej Jakubec. Olomouc: Muzeum umění, 2010. 455 s. ISBN 978-80-87149-38-6. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]