Diskuse:Moravská vlajka

Toto je kontroverzní téma, které může být předmětem sporů.

• Čtěte prosím pečlivě tuto diskuzní stránku předtím, než v článku učiníte podstatné změny.
• Pokud doplňujete informace do článku, dbejte na jejich přesné zdrojování. U nedostatečně ozdrojovaných informací zvažte jejich označení šablonou {{Doplňte zdroj}} nebo {{subst:Fakt}}, případně jejich odstranění.
• Diskutujte zcela věcně, vyhněte se osobním vyjádřením včetně narážek.

Historická moravská vlajka - červenobílomodrá trikolóra

Martin Kotačka na začátku hesla smazal část popisku u obrázku červenobílomodré trikolóry: "Příkladem užití červenobílomodré moravské vlajky na pohlednici je barevná pohlednice vydaná Vilémem Povondrou s textem Pozdrav z Kroměříže, prošlá poštou v roce 1901, kde je vyvěšena na stožáru; litografie, dotisk světlotiskem.". Zdůvodnil to slovy: "Na Povondrově pohlednici se nejedná o znázornění moravské vlajky. Jde pouze o běžnou tehdejší výzdobu pohlednic bez konkrétní heralcické či vexilologické symboliky." Tento typ pohlednice se neobjevuje jen v tomto případu. Martin Kotačka by mohl udělat více práce, aby potvrdil své tvrzení, a shromáždit více příkladů, u kterých by dokázal, že se nejedná o užití dobové symboliky. V příspěvku Pohlednice s grafikou moravské vlajky v barvě - Pozdrav z Kroměříže nalezne další dvě ukázky: černožlutou bikolóru a černočervenožlutou trikolóru. Může je rozebrat a ukázat, že se rovněž jedná pouze o běžnou tehdejší výzdobu pohlednic bez konkrétní heraldické či vexilologické symboliky, čímž by se dalo odvodit stejně i v případě červenobílomodré trikolóry, že jí není cíleno na určité publikum?--Pavel Fric (diskuse) 17. 11. 2022, 23:02 (CET)

Dobrý den, děkuji za odkaz, který jen podtrhuje, co jsem napsal. Tento typ kolážových pohlednic měl mnoho různých vlajek. Tvrzení, že je v nich a priori nějaká zemská nebo nacionalistická narážka, je jen ničím nepodloženým vlastním výzkumem. Povšimněme si, že ten anonymní článek na blogu také jednou odkazuje na zemskou symboliku vlajek a v jiném případě zase na nacionální. Zkrátka jak se mu to hodí. Do toho nám také těžko zapadne jiná pohlednice, na blogu nezmíněná, kterou mám u sebe, na níž je pozdrav z Jihlavy (na pohlednici německy Gruss aus Iglau) s vlajkou červeno-bílou. Chceme-li tedy v tomto případě aplikovat výše odkazovanou teorii, že by snad šlo o zemské vyjádření (červeno-bílá bikolora jako symbol českého království), pak je to nesmyslné, neboť Jihlava leží historicky na Moravě. Pokud by šlo o nacionalistické vyjádření (červeno-bílá barva jako barva českého národa), je to rovněž nesmyslné, neboť Jihlava byla především německým městem a ta pohlednice byla rovněž vydána v němčině, ergo nám odpadne možnost, že šlo třeba o nějaký nacionalistický výkřik vzešlý z české menšiny. Zkrátka a dobře, ta výzdoba byla různorodá a rozhodně nelze tvrdit, že v případě Kroměříže jde o vyobrazení moravské vlajky. --Martin Kotačka (diskuse) 18. 11. 2022, 09:07 (CET)

O tu pohlednici z Jihlavy se můžete s Wikipedií podělit, abychom se pokochali pořadím barev, provedením atp.? Pokud jste zatím nepřišel na vysvětlení, je podle mně možné, že výklad symboliky vyjádřené vámi vlastněnou pohlednicí, kterou jste zkoumal, abyste dospěl ke zde předloženému závěru, se rychle najde, zvláště, když se nad tím společně zamyslíme. V odkazovaném článku jsou pohlednice tři. Jak jsem z toho pochopil, v jednom případě se názor autora přiklonil k tomu, že barvy vlajky odpovídají zemskému znaku, odtud moravské zemské barvy v daném pořadí. Poznámka: každá z těch moravských vlajek je neoficiální (různé verze), kdežto v případě černožluté bikolóry tu oficiálnost najdeme, a i ta německá trikolóra už v minulosti v tomto pořadí barev dostala schválení, jakkoli ne vždy jí (později, po vzniku císařství) sami (všichni) Němci přáli. Ve druhém případě to mají být barvy státní. Situace Předlitavska je popsána v článku Vlajky Rakouska-Uherska. Ve třetím případě to mají být barvy (velko)německé (nacionalismus/státní myšlenka). K historii "německých barev" viz pár slov v článku Německá vlajka. Z toho vychází, že cílení každého z použitých symbolů odpovídá dané situaci pohlednice. Když tady máme dva až tři různé významy podle jednotlivých symbolů a doby, jakýpak je ten čtvrtý, pokud takový ovšem připadá v úvahu - tím myslím to, co vidíme na vaší pohlednici. Že souvisí s jihlavským znakem si zřejmě nemyslíte. Tak jak by to mohlo být jinak? Uvažoval jste už i o tom, že "jihlavští Němci" (kromě znaku svého města) měli rádi svoji zemi, ale už ne tolik představu, že by je někdo spojoval, jim předhazoval (v případě použití modré barvy obsažené v zemském znaku), komu na (neustáleném) výběru a pořadí barev moravské vlajky odpovídající moravskému znaku zas tak nesejde, zato má vyvinutu jinou asociaci, že se spolčují se (moravskými) Slovany? Bikolóra je běžná věc. Červenobílá/bíločervená bikolóra je v moravském prostředí doložena, stejně tak při pohledu zvenčí (třeba i více než trikolóra s bílou, červenou a modrou barvou)--Pavel Fric (diskuse) 18. 11. 2022, 09:55 (CET)

Jak je libo, máte ji k disposici zde. Jinak vážně nerozumím tvrzení "cílení každého z použitých symbolů odpovídá dané situaci pohlednice". Ty pohlednice nemají žádnou situaci. Jsou to pohlednice místopisné. Žádná situace pro nějaké konkrétní město z nich nevyplývá. Není na nich vyobrazena žádná událost, nebyly zjevně vydávány nějakým nacionálním či jinak ideově zaměřeným spolkem. A konečně pokud připustíme, že jde o barvy znaku Jihlavy, pak je to jen zase další teorie na hromádku, ze které ovšem bereme vlastním výzkumem, jak se to zrovna hodí. To ale nepatří do Wikipedie. Tvrzení, že se jihlavští Němci ideově spolčovali s moravskými Slovany, to je velice humorná představa, ale prosím mimo encyklopedii. --Martin Kotačka (diskuse) 18. 11. 2022, 10:25 (CET)

Ten odkaz je výborný. Mohl byste tu pohlednici, až budete u skeneru, naskenovat a nahrát přes načítací formulář Wikipedie? Abych vysvětlil tu danou situaci (situace), kterou jsem případ od případu pozoroval, kterou tam nepozorujete: vylučujete možnost, že by tyto pohlednice byly vydávány nějakým nacionálním ci jinak ideově zaměřeným spolkem - to vypadá jako správná úvaha, když (my, teď) většinou nevíme, kdo je vydal. Tak si představuji dobrou dobovou pohlednici se vztahem k místu: zachycuje něco z místa. Současně s "vedutkou místa" (zde to jsou: stavba - kostely, řeka - Morava nebo rameno řeky, město, státní škola, městská brána) na pohlednicích vidíme barvičky uspořádané podle jasného vzoru, který není jen tak vymyšlený, a má tvar - podoba vlajky vlající na stožáru. Aby se hned řeklo, že v každém případě vyobrazení neodpovídá svému předobrazu, se kterým se tehdy dalo reálně setkat ve společnosti, tak to tedy ne. Tyto symboly se používaly. Černožlutá bikolóra je zachycena společně se státní vojenskou školou. Němcům ve Vrbně pod Pradědem byli blízcí nějací jejich němečtí současníci - Německo určitého ražení. V Kroměříži se hlásili ke slovanské Moravě - vyjádřeno zdejšími (moravská orlice) "slovanskými barvami". Označujete za spekulace to, o čem svědčí tyto doklady. A co ta Jihlava? Jsou to moravské zemské barvy? Jsou to jihlavské městské barvy? Nebo snad obojí, pokud si to odvodíme ze skutečnosti, že i dnes některé samosprávy tíhnou k tomu vyvěsit vedle obecní vlajky "zemskou" shodných barev (viz např. brněnská městská část Královo Pole, kde je to o to "zábavnější", když víme, jak moc předchůdci dnešních královopolských politiků v době, kdy jim měl být udělen znak, usilovali o to, aby orlice v něm obsažená, měla šachování stříbrnočervené, nikoli zlatočervené - a jak se jim situace úplně otočila, že jim dnes ke znaku podle nich víc ladí žlutočervená bikolóra)? Poznámka: Vlajka byla městu udělena rozhodnutím Poslanecké sněmovny 15. července 1993. Podle toho, že červenobílou bikolóru v úloze zemské vlajky v dokumentech máme doloženu před rokem 1848 i po něm (ještě za 1. světové války), tak červenobílá bikolóra na pohlednici související s Jihlavou, odpovídající platnému moravskému znaku, ztvárněná na pohlednici v podobě vlajky, hraje právě tuto roli. Když tu "Jihlavu" srovnáme s Kroměříží", tak vidíme, že na "kroměřížské pohlednici" nejsou barvy městského znaku. K vaší poslední větě podotýkám, že odporuje tomu, co jsem k tomu napsal. Z mé formulace mělo vyplynout, že u jihlavských Němců se podporující vztah vůči opačnému nacionalismu nedá, jak si to představujeme, předpokládat. Vycházíme z toho, že by se jim podle nás nelíbila "představa, že by je někdo spojoval, jim předhazoval (v případě použití modré barvy obsažené v zemském znaku), (...) se (moravskými) Slovany". A z toho plyne: prostě ji tam nepoužijí. A je to. Zato láska k vlasti je u nich pochopitelná. Doba se změnila. Nevím, jak moc je to v Jihlavě rozšířeno, ale alespoň jeden člověk, který žije v Jihlavě, by dnes řekl "jsme přece všichni Češi". Červenobílá bikolóra na pohlednici z většinově německého prostředí, na Moravě, v době, kdy zemské úřady tlačily červenožlutou bikolóru, to je prostě krása. Parádní doklad moravských zemských barev.--Pavel Fric (diskuse) 18. 11. 2022, 11:29 (CET)

Wikipedie při tvorbě obsahu vychází z ověřitelných informací, nikoliv ze spekulací komu se co (asi) líbilo v 19. století a kolik Jihlavanů si dnes myslí, že jsme Češi. Navíc že jde o vyobrazení moravských zemských barev, jste si opět bez jakéhokoliv důkazu dosadil sám. Nehledě na to, že už to samo odporuje vašemu předešlému tvrzení, že moravské zemské barvy jsou zobrazeny na pohlednici Kroměříže. Zkrátka a dobře vše nasvědčuje tomu, že jde o obyčejnou výzdobu v jednom vzoru pro kolážové pohlednice, jak jsem psal prve. Dál se už k pouhým spekulacím vyjadřovat nebudu. --Martin Kotačka (diskuse) 18. 11. 2022, 13:27 (CET)

Stačí po těchto pohlednicích ze začátku 20. století chvíli pátrat - jsou nabízeny v aukcích apod. (pohlídat si, aby byly v základu zcela stejné nebo podobné - při mírných odlišnostech v detailech) a brzy se v prohlížeči objevují další. Když se nebudeme zaobírat černožlutou bikolórou použitou jako vlajka nebo prapor, jako jasného vyjádření náklonnosti k rakouskému státu, příklad Pozdravu z Poděbrad jako pohlednice vydané v roce 1901 (A. B. Špoutll, fotograf, Nymburk. 1901) dokládá, že "české barvy" v Čechách (a) česky nacionální, jak píšete, a b) zároveň česky zemské; jedno nebo druhé, nebo oboje současně) na pohlednici s vazbou na Poděbrady, jsou záměrná symbolika, jsou dobově zcela doloženy a odpovídají obrázku, který o té době historikové mají. Vedle toho jsou pak příklady měst, když jsem začal sledovat, co se tak vydávalo v Čechách (když už tu byl podán příklad Vrbna pod Pradědem - s černočervenožlutou trikolórou vytaženou na stožáru, které je ve Slezsku), stále se nacházejících v Čechách, kde ale vidíme onu "německou trikolóru", jako výraz jejich němectví (češství tím vydavatel nenaznačoval). To je případ Šluknova. Již několikrát jste napsal, že je třeba vycházet z ověřitelných informací. Samozřejmě. Potom bych se chtěl zeptat. V reakci výše, jste napsal, že tu jihlavskou pohlednici máte u sebe. Na aukru je také taková pohlednice, za nemalý peníz. Vypadají při srovnání totožně. Je možné, že jsou na světě dvě úplně stejné pohlednice, nebo je to tak, že ji právě nabízíte (s náhledem ve větším rozlišení), a proto její sken nechcete nahrát na Wikipedii? Když jsem psal o historii výše, tak je jasné, že se vychází z dokumentů. Stačilo na stránce XY zadat "koláž vlajka". Potom, protože není jasné, o čem se domníváte, že se vám tím podařilo vyvrátit námitku proti vašemu nahlížení výše, zatímco mně není jasné, čím si myslíte, že jste to podpořil tak, aby to znělo přesvědčivě, považuji za nerozumné (je-li to ovšem tak, jak se lze domnívat) se zbavovat takového cenného dokumentu. K tomu, kolik a které barvy lze považovat v našem případě za zemské, toto (nejprve si připomeňme příslušnou kapitolku v hesle k moravské vlajce): jsou dvě, nebo tři, zřejmě více než jedna, když je to bráno v množném čísle? Odpověď je, že jsou dvě a jsou i tři - v prvním případě se bavíme o jejich užší množině (barvy červená a bílá; bikolóra), ve druhém o jejich širší množině (barvy červená, bílá a modrá; trikolóra). S ohledem na to, že prakticky se používá bikolóra a trikolóra, více barev vyzdvihnout není třeba. Jeden z popisů moravské vlajky (praporu) byl otištěn v novinách Lípa slovanská roku 1848.--Pavel Fric (diskuse) 18. 11. 2022, 14:25 (CET)

Ke slovanské trikolóře (od roku 1848) modrobíločervené a ke změně pořadí barev na bílá-modrá-červená, používaným od 60. let 19. století, viz "Politický kalendář občanský a adresář zemí koruny České na rok", např. vydaný v roce 1911, na straně 169: "Slovanská trikolóra. V době oslavy stých narozenin Palackého došlo nás mnoho dopisů, v nichž bylo o správném složení barev slovanské trikolóry pochybováno. Obrátili jsme se proto na vynikajícího pamětníka roku osmačtyřicátého, pana Jos. L. Turnovského, spisovatele a ředitele kanceláře Ústř. Matice školské ve v., a obdrželi následující odpověď: »Na dotaz ve příčině složení barev trikolóry slovanské mohu dle vědomí svého jen tolik pověděti, že až do březnových dnů 1848 nebylo slovanské trikolóry a že teprve vznikem studentské legie »Slavie«, jejíž původcem byl, jak se zdá, Jos. V. Frič, objevila se modro-bělo-červená trikolora na kokardách této legie. Složením barev jest tato trikolóra totožná s francouzskou, vzešlou r. 1789 při početí veliké revoluce. Přijetí francouzské trikolory republikánské za slovanskou zakládá se na libosti pražského studentstva českého, v němž Frič r. 1848 vynikající úlohu měl, pro revoluční únorové hnuti pařížské, kterým král Ludvík Filip byl trůnu zbaven a druhá republika prohlášena, čímž trikolóra z r. 1789 znova platnosti nabyla. Až dosud byla v třikoloře barva modrá nahoře, bílá uprostřed, červená dole. Jiného složeni neznám«. — Na obrázku z r. 1848 vyobrazen je Frič se šerpou přes prsa barvy modro-bělo-červené. Viz »Odkaz J. V. Friče«, vydaný nákladem F. Šimáčka v Praze 1898. — Nynější seřadění barev slovanské trikolóry: bílá-modrá-červená stalo se bezpochyby beze všeho odůvodnění v letech šedesátých při tvoření se nových česko-slovanských spolků a jednot anebo sloužila zde snad za vzor ruská obchodní vlajka — námořní, a tedy nikoliv národní a zemský prapor — bělo-modro-červená, kterou si r. 1694 Petr Veliký, když první loď pouštěl na moře, sestavil z vlajky holandské či nizozemské, změniv pořádek barev?!". Poznámka k barevnému obrázku se slovanskou trikolórou v knize Odkaz J. V. Friče: jedná se o obraz Viktora Olivy dle daguerrotypu z roku 1848 "J. V. Frič v kroji "Slavie"; FRIČ, Václav a VRCHLICKÝ, Jaroslav. Odkaz J.V. Friče. V Praze: F. Šimáček, 1898..--Pavel Fric (diskuse) 8. 12. 2022, 12:54 (CET)

Historická moravská vlajka a moravské zemské barvy - červenobílá bikolóra

Červenobílá bikolóra

Moravské zemské barvy a historická zemská vlajka (historická moravská vlajka) vyvěšená na stožáru jsou zachyceny na pohlednici s textem "Gruss aus Iglau" (pozdrav z Jihlavy) zachycující "Frauen Thor", jak také čteme pod červenobílou bikolórou rámující pohlednicí zachycenou ulici v Jihlavě na začátku 20. století.--Pavel Fric (diskuse) 19. 11. 2022, 10:27 (CET)

Diskuse k heslu slouží k diskusi o podobě hesla a jeho editací, nikoliv k bezdůvodnému doplňování ničím nepodloženého vlastního výzkumu. Prosím respektujte to. Podobné editace s dojmy, hypotézami a výzkumem patří na Wikivezitu, nikoliv na Wikipedii. --Martin Kotačka (diskuse) 19. 11. 2022, 10:47 (CET)

Jak jsem napsal, vaše nepodložené hypotézy, na jejichž základě jednáte, mě nepřesvědčily. Moje doložené tvrzení jste nevyvrátil. Na něco jste radši neodpověděl vůbec. Jen toto dává prostor k dalším dohadům. Ale to je opravdu jen tak na okraj.--Pavel Fric (diskuse) 19. 11. 2022, 11:29 (CET)

Reagujte prosím k věci, tj. k výše napsanému. Jinak až své hypotézy, které jste uvedel v hesle, něčím podložíte, určitě na ně budu rád reagovat. Takto se ale nestalo, proto jsem Vám už v předešlé diskusi sdělil svou vůli v nikam nevedoucí diskusi nepokračovat. A vy jste místo toho zase zaplevelil prostor tunou nicneříkajícího a nesouvisejícího textu. --Martin Kotačka (diskuse) 19. 11. 2022, 12:15 (CET)

Napsané bylo podloženo historií, která je známá. Víme, jaké barevné kombinace se v 19. století a na začátku 20. století v roli zemských vlajek objevovaly v Čechách (bíločervená bikolóra) a na Moravě, kde je situace rozmanitější, ale stále ještě přehledná (bikolóry i trikolóry: červenobílá, červenožlutá/žlutočervená, červenobílomodrá, červenomodrobílá, ...?). Jinak, máte pravdu, neberu to z vaší strany jako diskusi. Proto jsem chtěl svojí snahou jen umenšit dojem jisté jalovosti. Těžko si ale dovedu představit, že byste odpověděl jinak, než jak jste už odpověděl. Věc se má tak, že jednoduše téma vnímáte v určité rovině, další si nedovedete představit. Anebo radši nechcete. Znáte možná to lidové moudro.--Pavel Fric (diskuse) 19. 11. 2022, 12:43 (CET)

Tak především, je třeba se pozastavit nad tvrzením o "tehdejší běžné výzdobě pohlednic"? Jistě, netřeba považovat za vlajky výzdobu veřejného či soukromého prostoru rozličnými dekorativními "třepetalkami" apod., ale většinou i tyto vychází z nějakých "livrejových" barev. Jakýkoliv (v té době ve veřejném prostoru používaný) vexilologický symbol, který byl zákonně kodifikovaný (viz císařská vlajka, vlajky cizích států apod.) má svou sdílenou hodnotu. Samozřejmě u ostatních "zemských, městských, církevních aj. barev" bez pevného určení je jejich výklad vždy složitější. V případě druhotně kolorovaných pohlednic o to hůře (v reálu někde mohla na našem území vlát z nějakých důvodů velkoněmecká, všeslovanská či uherská trikolóra, ale kolorista ji upravil do "neutrální" či nahodilé podoby. A musíme též rozlišovat i velkoněmeckou od pruské trikolóry (druhého císařství). Stejně tak jako u bikolór je velmi obtížné říci, zda šlo o bílo-červené či žluto-červené nebo (v reálu a na dokolorované pohlednici) nebo černo-žluté (císařské), zvláště vlají-li jako svislé korouhve. Ovšem nelze pochybovat o tom, že užití bílé, červené a modré barvy (v jakémkoliv pořadí) na dotyčném dobovém vyobrazení (v širším kontextu) má svůj účel. Ať již neutrální (c. k. úřady nemohou nic namítat, že jde o rusofilství atd. apod.), ale přesto to jsou barvy slovanské, české a moravské, městské apod. Jinými slovy, aby s tím mohl být Martin Kotačka tak rychle hotov, musel by mít pádnější argumenty a zdůvodnění. V opačném případě by bylo nutno odmítnout jakoukoli dobovou pohlednici či popisný text, jako vexilologický fakt, což nezní přesvědčivě (lidé doby národního pnutí byli na tyto věci citliví, ne že ne). V opačném případě by nebylo sporů a konfliktů o (z dnešního pohledu) podružnosti. Ne jako dnes, kdy je "všechno jedno a všechno pravda". Názor odborníků je třeba hledat u badatelů v oboru typu Pícha, Brožek (znajících a srovnávajících prameny v dobovém kontextu). Vždy je však ale třeba být v interpretaci těchto (nepřímých) zdrojů velmi opatrný. V každém případě, tam kde je v 19. století žlutá, nejedná se o akcentovaný slovanský (český) aspekt (s modrou pak ryze slovanský). I proto se čeští Moravané žluto-červené bikolóře, prosazované politicky většinově německou zemskou správou vyhýbají.--Pavel Fric (diskuse) 21. 11. 2022, 19:59 (CET)

Ještě poznámka k možnosti, že se jedná o jihlavské barvy. Právě města v 19. století jsou přímo posedlá svými barvami a ty hrají velkou roli v těch pohlednicích. Máme doloženo u mnoha z nich (většinou jde o bikolóry dle hlavních tinktur znaku). A dokonce za 1. republiky a ještě i po válce (do 1948) se Ministerstvo vnitra vyjadřuje k městským barvám a povoluje je či určuje (doporučuje) na základě přípisů (dotazů). A bylo mnohdy úplně jedno, že vznikaly multiplicity. Prostě to považovali jen za vnitřní věc města, ne rozlišovací symbol, což bylo logické, jím byl znak.--Pavel Fric (diskuse) 21. 11. 2022, 21:16 (CET)

Je pro nás poněkud obtížné si představit, že by v tehdy německé Jihlavě (ale konec konců třeba i v Brně, kde to vidíme také běžně) používala (Němci ovládaná) radnice bílo-červené bikolóry v jiném významu než barvy města. Protože barvy Čech to být nemohou (města leží na Moravě), symbol češství to už vůbec ne ..., v jiných moravských městech si to ale představit lze (jako protiváhu císařské bikolóry či žluto-červené). Potom tedy se můžeme zajímat, kdo pohlednici vydal - na druhé straně není uvedeno něco, co by nám ozřejmilo, kdo ji vydal, z čehož bychom usoudili třeba i to s jakým záměrem: například, že pohlednici vydali jihlavští radní, nebo že ji vydal Povondra v Kroměříži atp. Na pohlednici samé vidíme určité pořadí barev: červená-bílá - nikoli bílá-červená. A z toho se dají odvodit jedna případně, když budeme chtít, dvě možnosti výkladu.--Pavel Fric (diskuse) 22. 11. 2022, 07:51 (CET)

Ankety k moravským barvám, vlajce a znaku

Ze smazaného textu vyplývá, že tehdejší soukromé šetření, jinak se zaměřující zvláště na vnímání moravských barev oslovenými Moravany, totiž, jak se toto cítění (chápání správnosti) má k novotvaru vlajky prosazované MNO, která zemský znak přesně neodráží (místo stříbrné/bílé používá zlatou/žlutou), se moravským znakem z toho titulu také zabývalo. Heraldický prapor je výsledkem převedení zemského znaku do podoby vlajkového listu.--Pavel Fric (diskuse) 9. 1. 2023, 18:52 (CET)

Plné znění hesla

Heslo bylo zkráceno do podoby, ve které může vyhovovat čtivosti. Je ale stále příliš dlouhé, jak si nelze nepovšimnout. Je to dáno tím, že se stále zabývá dějinami tématu. Přitom by vlastně stačil asi tak jeden odstavec a tečka. Tato verze vynechává vysvětlení některých důležitých skutečností spojených s vývojem látky v čase, zřetelně výsledek zvolené metody pokrácení nepřihlížející k významu určitých jednotlivostí. Ponechány byly kapitoly a údaje, které autorovi zkrácení sice přišly důležité, které jsou však z pohledu tématu, pokud by při zestručnění bylo použito vyrovnanější měřítko, oproti těm vynechaným v podstatě nadbytečné. A z toho důvodu se ani v galerii obrázků všemožných barevných vlajkových kombinací nadále nenachází červenožlutá bikolóra, ačkoli "Pro ministerstvo byla důležitá ta skutečnost, že podle zprávy moravského místodržícího je pořadí barev červená-žlutá na praporech v souladu se zavedenými zvyklostmi, že se na praporech v tomto pořadí skutečně používá.". Pozorovat toto stačí bohatě k posouzení míry zasvěcenosti upravovatele do tématu, i když je zřejmé, že práci musel věnovat dostatek času. Její stupeň byl zhodnocen jako dobrý, dostatečný, a tak byla odstraněna jedna z těch nadbytečných šablon vložených na začátku hesla.

Úvod hesla je tedy jako nový, ale obsahuje určitě věc, nad kterou by se každý mohl a měl pozastavit. Když totiž říká i nadále něco jiného než to, co už tu bylo na jiném místě sděleno: "Zákonem daná podoba moravské vlajky, na rozdíl od moravského znaku, neexistuje, neboť Moravě (vexilologická) vlajka nikdy zákonně nebyla udělena. Existuje několik doložených variant moravské vlajky užívaných v historii. Dodnes platná heraldická vlajka Moravy, která tvoří podstatnou část heraldických krajských vlajek, pochází z poloviny 13. století. První dnes známé vyobrazení heraldické vlajky Moravy pochází z doby okolo roku 1407. První písemný popis (v němčině) je o asi jedno století starší.".". Zvláště začátek je důležitý a bude dobře, když si jej každý čtenář této poznámky několikrát přečte.

Plné znění hesla Moravská vlajka, pokud by vyvstala potřeba důkladnějšího osvojení si věci, je dostupné nadále na stránkách: Moravská vlajka. Podrobnější rozčlenění hesla Moravská vlajka na Wikipedii. Plné znění včetně poznámek.--Pavel Fric (diskuse) 20. 3. 2023, 09:42 (CET)

První písemný popis moravské vlajky

První písemný popis moravské vlajky byl zapsán v jakém jazyce?--Pavel Fric (diskuse) 27. 3. 2023, 15:10 (CEST)