Diskuse:Moravská vlajka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Starší archivovaná diskuse: Archiv 1, Archiv 2


Nezaujatý úhel pohledu - Moravská vlajka - jaká, a jak? - Iniciativa Za vyvěšování moravské zemské vlajky - odstavec věnující se prvopočátkům snah o "lepší moravskou identitu" vyjádřenou i vlajkou[editovat zdroj]

Na Wikipedii je pravidlo, zakazující psát zaujatým úhlem pohledu. Vojtěch Šafránek považuje za jeho nerespektování formulaci "Zrušením Moravskoslezské země a zřízením krajů od 1. ledna 1949 byla moravská totožnost pošlapána." a Usilování o lepší moravskou identitu je proto pochopitelné. Je to dle něj typický příklad POV (úhel pohledu), navíc neozdrojovaného, který do článku prostě nepatří. Není ani možné prezentovat již publikované názory jako fakta. Zároveň upozorňuje, že Wikipedie dává přednost sekundárním zdrojům. Ten však je ve vloženém odstavci pouze jeden.

Důrazně žádá o nepokračování v tomto stylu, neboť jakýkoli "vlastní úhel pohledu" Wikipedii poškozuje. Zároveň žádá o důkladné dbaní na vyváženost článku. Pokud tu není přítomna tato schopnost (uvažte sám), doporučuje v editacích článku ustat.

Text sekundárního zdroje[editovat zdroj]

Text vychází ze závěru článku, který je pro tuto kapitolu a její podkapitoly hlavním zdrojem s ucelenou strukturou. Je citován na konci odstavce: FOJTÍK, Pavel. Moravská vlajka. Jaká, a jak? 2. část. Vexilologie : zpravodaj České vexilologické společnosti. Praha: Roč. 2019, čís. č. 192 (2019), s. 3819.

Jeho plné znění je toto: "Vyvěšování vlajky Moravy je z vexilologického hlediska zajímavou a pochopitelnou aktivitou (a to bez ohledu na vzhled moravské vlajky), současně ale jde o záležitost velmi citlivou. Zcela pochopitelná je snaha po lepší moravské identitě pošlapané zásadním způsobem v roce 1949 zrušením země Moravskoslezské. V roce 1990 sice Federální shromáždění České a Slovenské Federativní republiky uznalo, že šlo o "akt nespravedlivý a poplatný totalitní byrokraticko-centralistické praxi, za krok, který byl v rozporu s principy demokracie a samosprávy, a který tak podstatně přispěl k deformovanému vývoji československé společnosti", ale tím snahy státu o nápravu postavení Moravy v zásadě skončily. Dvakrát byl sice v České národní radě předložen skupinami poslanců návrh zákona o zemské samosprávě České republiky (zemské zřízení), a to v roce 1992, ale žádný nebyl schválen. Naši pozornost vyvolává návrh z roku 1990, který v důvodové zprávě k paragrafu týkajícímu se práva zemí na vlastní symboly poznamenává, že "možnost stanovit symboly a znaky je aktuální zejména pro zemi Moravskoslezskou, protože Morava a Slezsko mají své historické znaky.""

Poznámka ke zmiňovanému návrhu z roku 1990 ("návrh z roku 1990"). Odkazovaný dokument je datován rokem 1992, proto v textu odstavce podkapitoly použita tato datace.

Text úvodního odstavce podkapitoly a navazujícího odstavce po promazání[editovat zdroj]

"Vedeni snahou o to upozornit na historické státoprávní postavení Moravy před zrušením země Moravskoslezské v závěru roku 1948 začali Moravané po roce 1989 používat historickou žlutočervenou bikolóru i historický heraldický prapor s moravskou orlicí. Dokládá to fotografie publikovaná v populárně naučné knize Jiřího Pernese určené mládeži Československo 1946-1992. Černobílý snímek, na němž mohou být přítomny obě historické moravské vlajky, i když barvy bikolóry nejsou jasně rozpoznatelné a zřetelná je jen vlajka s moravskou orlicí, zachytil okamžik ze setkání českých a slovenských představitelů jednajících 28. října 1990 ve Slavkově u Brna o budoucím státoprávním uspořádání Československa, kdy mezi okolostojícími občany projíždí auto. Jiný záběr lidí čekajících toho dne u slavkovského zámku na příjezd politiků je barevný a vedle historického praporu s moravskou orlicí je na něm dobře vidět historický žlutočervený prapor.[1][2]--Pavel Fric (diskuse) 11. 9. 2019, 07:43 (CEST)

Federální shromáždění České a Slovenské Federativní republiky 9. května 1990 uznalo, že "považuje zrušení země moravsko-slezské od 1. ledna 1949 v rámci nového územně správního uspořádání za akt nespravedlivý a poplatný totalitní byrokraticko-centralistické praxi, za krok, který byl v rozporu s principy demokracie a samosprávy, a který tak podstatně přispěl k deformovanému vývoji československé společnosti. ". [3] [4] Návrh z 6. března 1992 v důvodové zprávě poznamenává, že "možnost stanovit symboly a znaky je aktuální zejména pro zemi Moravskoslezskou, protože Morava a Slezsko mají své historické znaky.".[5]"

Vynechané části textu[editovat zdroj]

Z hlediska toho, co Vojtěch Šafránek ze závěrů Pavla Fojtíka vynechal, považuje za nesprávný, Wikipedii poškozující "úhel pohledu" sloveso "pošlapat", které Pavel Fojtík použil k vyjádření závažnosti kroku odsouzeného po více než čtyřiceti letech Federálním shromážděním České a Slovenské Federativní republiky v roce 1990, hned po revoluci, kterou skončila vedoucí úloha Komunistické strany Československa, jejíž představitelé se zasadili o správní změnu s faktickým dopadem na obyvatelstvo od začátku roku 1949, ve státě. Dále dráždivě zapůsobila spojení jako "napravení postavení Moravy", "Žádný ze dvou návrhů zákona o zemské samosprávě České republiky (...) nebyl schválen", "Usilování o lepší moravskou identitu", "Vyvěšování moravské vlajky je vexilologicky zajímavá činnost".

Vojtěch Šafránek vynechal:

1) "Zrušením Moravskoslezské země a zřízením krajů od 1. ledna 1949 byla moravská totožnost pošlapána."

2) "Tím ale snaha státu o napravení postavení Moravy v něm v podstatě skončila. Žádný ze dvou návrhů zákona o zemské samosprávě České republiky předložených poslanci v České národní radě v březnu 1992 totiž nebyl schválen."

3) "Usilování o lepší moravskou identitu je proto pochopitelné. Vyvěšování moravské vlajky je vexilologicky zajímavá činnost."

Plné původní znění odstavce vycházejícího ze závěrů, jimiž Pavel Fojtík vysvětluje/popisuje vztah reálných kroků skupiny obyvatelstva v čase (od devadesátých let 20. století až po současnost): vyvěšení moravské vlajky ("úsilí o lepší moravskou identitu") a vexilologie ("Vyvěšování moravské vlajky je vexilologicky zajímavá činnost."). Zatímco snaha Pavla Fojtíka dát události do kontextu je pochopitelná, snaha Vojtěcha Šafránka mazat fakta (bez ohledu na použitou slovní zásobu) zatím tolik srozumitelná není:

"Zrušením Moravskoslezské země a zřízením krajů od 1. ledna 1949 byla moravská totožnost pošlapána.[6] Federální shromáždění České a Slovenské Federativní republiky 9. května 1990 uznalo, že "považuje zrušení země moravsko-slezské od 1. ledna 1949 v rámci nového územně správního uspořádání za akt nespravedlivý a poplatný totalitní byrokraticko-centralistické praxi, za krok, který byl v rozporu s principy demokracie a samosprávy, a který tak podstatně přispěl k deformovanému vývoji československé společnosti. ". [7] Tím ale snaha státu o napravení postavení Moravy v něm v podstatě skončila. Žádný ze dvou návrhů zákona o zemské samosprávě České republiky předložených poslanci v České národní radě v březnu 1992 totiž nebyl schválen.[8][9] Návrh z 6. března 1992 v důvodové zprávě poznamenává, že "možnost stanovit symboly a znaky je aktuální zejména pro zemi Moravskoslezskou, protože Morava a Slezsko mají své historické znaky.".[10] Usilování o lepší moravskou identitu je proto pochopitelné. Vyvěšování moravské vlajky je vexilologicky zajímavá činnost.[11]"

Tím, ač se odkazuje na zásady psaní textu, poškodil vyznění daného textu, vynecháním kontextu, textu, o kterém se dá říct, že vychází zvláště z nestranného shrnutí napsaného z odstupu (Pavel Fojtík je z Prahy).--Pavel Fric (diskuse) 10. 9. 2019, 20:46 (CEST)

Slova jako třeba „potlačena“ místo „pošlapána“ a „viditelnější“ místo „lepší“ - by nevadila!? Toto je prosím absurdní. Maximálně lze vznést předchozí řečnickou otázku – proč se řeší marginálie a nikoliv obsah sdělení a hesla. Jde o věcný (pravdivý) obsah hesla nikoliv jeho formu. Klidně maximalistický a podrobný, protože navštěvovaný a aktuální.--Pavel Fric (diskuse) 11. 9. 2019, 15:59 (CEST)
Tezaurus jazyka českého: slovník českých slov a frází souznačných, blízkých a příbuzných Aleše Klégra, který se podobá slovníku synonym, avšak s mnohem širším záběrem, ukazuje, jakými slovy lze daný význam vyjádřit. Sloveso pošlapat ovšem řadí do skupiny sloves souvisejících navzájem se slovesem znesvětit: znesvětit, znesvěcovat, zneuctívat, zneuctít, znevážit, uvést v nevážnost, špinit, pošpinit, poskvrnit, pošlapat, znehodnotit, brát nadarmo, rouhat se, profanovat.[12] Pro slovo lepší je to zase skupina slov adj. lepší, nóbl, fajnový, extra, exkluzivní, hogofogo, skvělý, luxusní, špičkový,[13] a také skupina slov adj. zlepšený, vylepšený, lepší, zdokonalený, propracovaný, rozvinutý, prohloubený, kvalitnější, aktualizovaný, modernizovaný, upgradovaný, povýšený, asanovaný.[14].
V případě vhodného výrazu pro vyjádření slova lepší je Třída V: Volní oblast: uplatnění vůle, 593 Zlepšení v našem případě vhodná. Pokud namísto pošlapat použijeme sloveso potlačit, přivedeme hledání vhodného vyjádření (případně ještě vhodnějšího, vycházejícího ale už z četných významů slovesa potlačit) k docela rozsáhlé skupině slov, která zastřešuje, s nejistým výsledkem (ne tak odpovídajícím) vzhledem k tomu, že původně v článku použité sloveso je pošlapat, čili pak opět s významem jiným; viz rejstřík Tezauru jazyka českého, s.891: blokovat, krotit, mírnit, nepřehánět, neumožnit, omezit, omezovat, ovlivnit, podrobit si, potlačit, potlačovat, přerušit, skrýt, snížit rozsah, umlčet, utlačovat, zakrýt, zmírnit, ztišit.[15] Bez dalšího studia těch podskupin se potom jeví jako použitelné tak to potlačit, jehož podskupina potlačit (nabízející ale odkazy na dalších pět míst v Tezauru) by se dala zkoumat.--Pavel Fric (diskuse) 14. 9. 2019, 13:28 (CEST)
Zatímco užití slova viditelnější namísto lepší, které (v hesle o vlajkách) nahrazuje, do věty hladce zapadne, potlačit namísto pošlapat situaci, jejímž podnětem je správní změna, pocitově už tolik nevystihuje.--Pavel Fric (diskuse) 16. 9. 2019, 13:19 (CEST)

Reference[editovat zdroj]

  1. Václav Havel a Slavkov u Brna [online]. [cit. 2019-09-05]. Dostupné online. 
  2. PERNES, Jiří. Československo 1946-1992. Dějiny v obrazech. Občanské fórum a Veřejnost proti násilí zaručí jednotu země. Praha: Albatros, 1997. (česky) 
  3. Usnesení Federálního shromáždění č. 212 o obnovení moravsko-slezské samosprávy z 9. května 1990 [online]. [cit. 2019-09-09]. Dostupné online. 
  4. Česká národní rada 1992. Návrh skupiny poslanců České národní rady na vydání zákona ČNR ze dne........ 1992 o zemské samosprávě v České republice [online]. [cit. 2019-09-09]. Dostupné online. 
  5. ČNR 1990-1992. Tisky. Zvláštní část k § 1 - 8 a 51 [online]. [cit. 2019-09-09]. Dostupné online. 
  6. Zákon o krajském zřízení, č. 280/1948 Sb. Sbírka zákonů republiky Československé, částka 101, s. 1581-1610 [online]. [cit. 2019-09-09]. Dostupné online. 
  7. Usnesení Federálního shromáždění č. 212 o obnovení moravsko-slezské samosprávy z 9. května 1990 [online]. [cit. 2019-09-09]. Dostupné online. 
  8. Česká národní rada 1992. Návrh poslanců České národní rady na vydání zákona České národní rady O zemské samosprávě České republiky (zemské zřízení) [online]. [cit. 2019-09-09]. Dostupné online. 
  9. Česká národní rada 1992. Návrh skupiny poslanců České národní rady na vydání zákona ČNR ze dne........ 1992 o zemské samosprávě v České republice [online]. [cit. 2019-09-09]. Dostupné online. 
  10. ČNR 1990-1992. Tisky. Zvláštní část k § 1 - 8 a 51 [online]. [cit. 2019-09-09]. Dostupné online. 
  11. FOJTÍK, Pavel. Moravská vlajka. Jaká, a jak? 2. část. Vexilologie : zpravodaj České vexilologické společnosti. Praha: Roč. 2019, čís. č. 192 (2019), s. 3819. ISSN 1211-2615. (česky) 
  12. KLÉGR, Aleš. Tezaurus jazyka českého: slovník českých slov a frází souznačných, blízkých a příbuzných. Třída VI: Emoce, náboženství a morálka, 826 Neúcta. Praha: [s.n.], 2007. ISBN 978-80-7106-920-1. S. 487. (česky) 
  13. KLÉGR, Aleš. Tezaurus jazyka českého: slovník českých slov a frází souznačných, blízkých a příbuzných. Třída VI: Emoce, náboženství a morálka, 772 Móda. Praha: [s.n.], 2007. ISBN 978-80-7106-920-1. S. 455. (česky) 
  14. KLÉGR, Aleš. Tezaurus jazyka českého: slovník českých slov a frází souznačných, blízkých a příbuzných. Třída V: Volní oblast: uplatnění vůle, 593 Zlepšení. Praha: [s.n.], 2007. ISBN 978-80-7106-920-1. S. 344. (česky) 
  15. KLÉGR, Aleš. Tezaurus jazyka českého: slovník českých slov a frází souznačných, blízkých a příbuzných. Praha: [s.n.], 2007. ISBN 978-80-7106-920-1. S. 891. (česky)