Přeskočit na obsah

Sánkhja

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Sánkhja, v dévanágarí सांख्य, je jedna ze šesti ortodoxních škol indické filosofie. Zakladatelem je všeobecně uznáván světec Kapila,[1] nikoli však pravédský rishij Kapila, nýbrž stejnojmenný guru z 6. nebo 5. století před Kristem. Sánkhja je považována za nejstarší filosofický systém hinduistické tradice založený na principech dualismu.[2] Vliv této filosofické školy je znatelný jak v pozdější védántské filosofii, tak i ve filosofii jógy.

Historicky lze tuto filosofickou školu sice spojovat s hinduismem, ale ve své původní podobě měla větší souvislost s buddhismem, kterým byla ovlivněna. Kapila žil krátce po úmrtí Buddhy a jeho učení ho pravděpodobně ovlivnilo. Známý spis pojednávající o sánkhje je Sánkhja káriká (200 př. n. l.) přisuzovaný Íšvara Kršnovi.

Další druh sánkhji (bhágavata sánkhja) učí Kapila, syn Dévahúti (Dévahútiputra Kapila) v Bhágavata puráně 3.25-33. Tato sánkhja uznává jako další kategorii kála (čas).[3]

Základní myšlenkou této filosofie je pohled na svět, který je složený z puruša (kosmický duch) a prakrti (prvotní hmotná substance).[4] Podle této filozofie je úplné vědění možné třemi platnými prostředky (trajam pramána): 1. vjemy (pratjakša), 2. úvahou (anumána) a 3. slovem (šabda). Sánkhja považuje znalost objektu za neúplnou bez znalosti jeho součástí.[5]

Stvoření

[editovat | editovat zdroj]

Ve své analýze stanovil Kapila 25 kategorií stvoření:[6]

  1. Puruša či kosmický duch tvoří základnu subjektivního aspektu života. Je věčným tichým svědkem všeho, co bylo, je a bude.
  2. Prakrti či hmota je prvotní substancí, ze které vzniklo celé stvoření či příroda. Jejími základní složkami jsou tři guny - sattva (čisté duchovní bytí), radžas (pohyb nebo aktivita) a tamas (těžkost nebo hrubost). Ty jsou zodpovědné za všechny změny a tvoří základ evoluce. Tak dlouho, pokud jsou guny v rovnováze, neuvádějí se jako tři, nevykazují žádnou aktivitu a neexistuje žádný proces tvoření a evoluce; když začnou být aktivní, objeví se v celé rozmanitosti permutací a kombinací.
  3. Mahat je onen první stav evoluce, kdy se předchozí, nediferencovaná, prvopočáteční substance - prakriti - začíná pohybovat určitým směrem.
  4. Ahamkára je princip zodpovědný za individualizaci mahat.
  5. Manas je kosmická mysl, která poskytuje objekt pro individualizující princip, ahamkára.
  6. Indrija - 5 smyslů vnímání (gjánendrija) a 5 ústrojí činnosti (karmendrija) spojují mysl s projeveným světem objektů.
  7. Tanmátra ustanovují 5 základních esencí objektů a 5 smyslů vnímání. Vyjadřují se v pěti elementech, které poskytují materiální základ celého objektivního vesmíru: 1. esence zvuku (šabda tanmátra) v prostoru, 2. esence hmatu (sparša tanmátra) ve vzduchu, 3. esence tvaru (rúpa tanmátra) v ohni, 4. esence chuti (rasa tanmátra) ve vodě, 5. esence vůně (gandha tanmátra) v zemi.
  8. Mahábhúta - 5 elementů (živlů): 1. prostor (akáša), 2. vzduch (váju), 3. oheň (tédžas), 4. voda (apas), 5. země (prthiví).
  1. Asmus, s. 30.
  2. RADHAKRISHNAN, S; MOORE, C. A. A Sourcebook in Indian Philosophy. Princeton, USA: Princeton University Press, 1967. Dostupné online. ISBN 0-691-01958-4. (anglicky) 
  3. Bhágavata purána 3.26.15-18
  4. MICHAELS, Axel. Hinduism: Past and Present. Princeton, USA: Princeton University Press, 2004. Dostupné online. ISBN 0-691-08953-1. (anglicky) 
  5. GUPTA, Sen. Anima: The Evolution of the Sánkhya School of Thought. Delhi, India: Munshiram Manoharlal Publishers Pvt. Ltd, 1986. (anglicky) 
  6. YOGI, Maharishi Mahesh. Bhagavad-Gita: A new translation and commentary. Fairfield, Iowa USA: MIU Press Publication U1-17-975, 1976. ISBN 0-89186-000-2. (anglicky) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
v češtině
v cizích jazycích

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]