Sádek Hedájat
Sádek Hedájat | |
---|---|
Narození | 17. února 1903 nebo 1902 Teherán |
Úmrtí | 4. dubna 1951 nebo 9. dubna 1951 Paříž |
Příčina úmrtí | dušení |
Místo pohřbení | Hřbitov Père-Lachaise (48°51′47″ s. š., 2°23′43″ v. d.) |
Povolání | spisovatel, překladatel, romanopisec, básník, prozaik a povídkář |
Alma mater | Dar ul-Funun |
Významná díla | The Blind Owl |
Rodiče | Hedayat Qoli Khan |
Příbuzní | Mahmoud Hedayat (sourozenec) |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
galerie na Commons | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Sádek Hedájat, persky صادق هدایت (17. února 1903 Teherán – 9. dubna 1951 Paříž) byl íránský spisovatel, dramatik, publicista a překladatel.
Pocházel z rodiny dvořanů a intelektuálů, absolvoval první íránskou vysokou školu Dar al-Fonún a pokračoval ve studiu archeologie a později stomatologie v Paříži, školu však nedokončil vinou psychických potíží, které vedly k neúspěšnému pokusu o sebevraždu v roce 1927. Byl silně ovlivněn moderní západní literaturou (jeho oblíbenými autory byli Anton Pavlovič Čechov, William Faulkner a Edgar Allan Poe, přeložil také do perštiny dílo Franze Kafky), po návratu do vlasti začal vydávat časopis Sochan, kolem něhož se zformovala skupina mladých levicově orientovaných intelektuálů, kritických vůči poměrům v zemi a usilujících o vnesení nových přístupů do perské literatury.[1] Hedájat psal historické a jazykovědné studie, v polemických textech ironizoval feudální přežitky a konzervativní duchovenstvo, pro jeho symbolicky laděné prózy je charakteristický pesimismus a perspektiva outsidera. Od roku 1950 žil v Paříži, kde se následujícího roku otrávil plynem.[2]
Česky vyšel výbor Hedájatových povídek Tři kapky krve (přeložila Věra Kubíčková, Státní nakladatelství krásné literatury a umění, Praha 1964), obsahující také jeho nejúspěšnější text Slepá sova, který je sugestivní zpovědí člověka pronásledovaného depresemi, halucinacemi a pocity osamění a beznaděje.[3] Slepá sova byla vysoko ceněna surrealisty, v roce 1987 ji zfilmoval Raúl Ruiz, v Íránu byla kniha zakázána za monarchie i za islamistického režimu.[4]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Authors Calendar Dostupné online
- ↑ Iran Chamber Society Dostupné online
- ↑ The Rumpus Dostupné online
- ↑ Blomberg&Chanarin Dostupné online
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Sádek Hedájat na Wikimedia Commons
- A Tribute to Sadegh Hedayat