Světový pohár v biatlonu 2022/2023 – Ruhpolding

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Světový pohár v biatlonu 2022/2023 – Ruhpolding
Letní biatlonové tréninky v roce 2014
Letní biatlonové tréninky v roce 2014
MístoChiemgau-Arena
ZeměNěmeckoNěmecko Německo
PořadatelMezinárodní biatlonová unie
Datum11.–15. ledna 2023
PředchozíPokljuka
NásledujícíAnterselva
Některá data mohou pocházet z datové položky.

5. podnik Světového poháru v biatlonu v sezóně 2022/2023 probíhal od 11. do 15. ledna 2023 na biatlonovém stadiónu Chiemgau-Arena v německém Ruhpoldingu. Na programu podniku byly vytrvalostní závody, závody s hromadným startem a ženské a mužské štafety.[1]

V Ruhpoldingu se jezdí světový pohár v biatlonu každý rok. Naposledy se zde závodilo v lednu 2022.

Program závodů[editovat | editovat zdroj]

Oficiální program:

Datum Disciplína Začátek (SEČ) Počet závodníků
11. ledna Vytrvalostní závod (muži) 14:10 96
12. ledna Vytrvalostní závod (ženy) 14:10 96
13. ledna Štafeta (muži) 14:25 21 týmů
14. ledna Štafeta (ženy) 14:25 19 týmů
15. ledna Závod s hromadným startem (muži) 12:30 30
Závod s hromadným startem (ženy) 14:45 30

Průběh závodů[editovat | editovat zdroj]

Stejně jako v předcházejícím kole v Pokljuce startovalo i zde mnoho týmů z důvodů nachlazení a jiných nemocí v redukované sestavě. I český mužský a ženský tým proto startoval jen ve čtyřech.[2]

Vytrvalostní závody[editovat | editovat zdroj]

Závod mužů byl poznamenán výpadkem proudu, který měl vliv zejména na osvětlení střelnice a informační systém.[3] Zvítězil v něm Johannes Thingnes Bø. Nezasáhl sice celkem dva terče, ale běžel nejlépe ze všech. V průběžných výsledcích se udržoval na prvních místech i čistě střílející Michal Krčmář, který však při poslední střelbě vstoje udělal jednu chyb a dojel nakonec osmý.„Snažil jsem se střílet v poklidu, nikam se nehnat. Za jedna není špatné, ale trochu mě to hlodá, protože jsem na čtyři nuly šel. Trochu mě to mrzí, ale myslím si, že dobrý,“ řekl reportéru České televize po dojezdu.[4] Na stupních vítězů se umístili ještě druhý Nor Vetle Sjåstad Christiansen, který udělal jednu střeleckou chybu. Třetí dojel bezchybně střílející Slovinec Jakov Fak.
Další čeští reprezentanti se umístili mimo bodovaná místa: nejlépe z nich Jakub Štvrtecký se čtyřmi nezasaženými terči na 45. místě. Adam Václavík se šesti chybami dojel 63. a Vítězslav Hornig, který ve světovém poháru startoval po roce, deset míst za ním.

V závodě žen byly prakticky všechny favoritky – kromě Markéty Davidové – při první střelbě vleže bezchybné. Postupně však chybovaly, a tak se po poslední střelbě díky druhému nejrychlejšímu běhu dostala co čela Francouzka Julia Simonová s jedním nezasaženým terčem. Pak však zastřílela i poslední položku bezchybně Italka Lisa Vittozziová, která jela závod jen o tři vteřiny pomaleji než Francouzka, což jí stačilo na vítězství. Před Simonovou se na druhé místo dostala také čistě střílející francouzská juniorka Lou Jeanmonnotová, která tak vybojovala své první umístění na stupních vítězů v kariéře.
Davidová střílela vstoje čistě, ale vleže udělala celkem dvě chyby, což stačilo na 18. místo v cíli. O čtyři místa lépe dojela Jessica Jislová, která sestřelila všechny terče, ale běžela pomaleji.[5] Lucie Charvátová 40. místem získala své první body v této sezoně a Tereza Voborníková s šesti střeleckými chybami a průměrným během skončila osmdesátá.

Štafety[editovat | editovat zdroj]

V první polovině štafet mužů se udržovali v čele francouzští biatlonisté, když Sturla Holm Laegreid musel na trestné kolo a favorizovaný norský tým tak předával na 10 místě. Další norští závodníci však stříleli lépe a po šesté střelbě se dostali do čela, když i Francouz Antonin Guigonnat jel trestné kolo. Norové se pak střídali v čele s Němci, ale když na posledním úseku nastoupil Johannes Thingnes Bø, získal v každém kole náskok, se kterým dojel i do cíle.
Čeští trenéři změnili pořadí štafety a na první úsek nasadili Michala Krčmáře. Ten jel rychle, střílel jen s jednou chybou a předával jako druhý. Jakub Štvrtecký pak nezasáhl pět terčů a klesl na 13. místo. Vítězslav Hornig chyboval jen jednou, ale střílel i běžel pomaleji a pohoršil si ještě o jedno místo. Adam Václavík jel na posledním úseku rychle a po čisté střelbě vleže se posunul na 10. pozici. Vstoje mu však nestačily náhradní náboje, musel na dvě trestná kola a klesl na 15. místo, na kterém taky dovezl českou štafetu do cíle.

Ve štafetě žen se zpočátku držely v čele francouzské biatlonistky, které především zásluhou Chloé Chevalierové na druhém úseku získaly téměř půlminutový náskok. O ten však po dvou trestných kolech přišla Sophie Chauveauová, které jela jela svoji první štafetu ve světovém poháru.[6] Do čela se zásluhou Marte Olsbuové Røiselandové dostalo Norsko, které také zvítězilo před zlepšujícím se Německem a dobře střílející Itálií.
Českou tým jel ve stejném složení jako při předcházející štafetě v Hochfilzenu: Tereza Voborníková na prvním úseku udělala jednu chybu při střelbě vleže a předávala Jessice Jislové na šestém místě. Ta se zásluhou čisté střelby posunula o jednu pozici dopředu. Markéta Davidová nezasáhla sice tři terče, ale rychlým během se po střelbě vstoje posunula na třetí místo. Pak jí však podle vlastních slov došly síly a předávala jako čtvrtá. Lucie Charvátová udělala sice tři střelecké chyby, ale oproti závodu v Hochfilzenu nemusela na trestné kolo. Předjela ji Švýcarka Lena Häckiová-Großová, ale Charvátová udržela náskok před francouzskou a švédskou štafetou, které musely na trestné kolo. Konečné páté místo českých biatlonistek je nejlepším výsledkem od bronzové medaile v německém Oberhofu před třemi lety.[7]

Závody s hromadným startem[editovat | editovat zdroj]

Závod mužů vyhrál – stejně jako tři předcházející individuální závody – Nor Johannes Thingnes Bø. S třemi nezasaženými terči střílel sice hůře než všichni jeho nejbližší soupeři, v každém kole však dokázal čelo závodu dojet a na střelbu přijížděl první. Do posledního kola vyjel pět vteřin za svým krajanem Vetle Sjåstadem Christiansenem. Toho předjel v prvním velkém stoupání a hned si vypracoval náskok, se kterým dojel do cíle. O třetí místo bojovali až do cílové roviny další Norové, Sturla Holm Laegreid s Tarjeim Bø. Získal ji Laegreid, který udělal sice o jednu střeleckou chybu více, ale běžel rychleji.
Do závodu se kvalifikoval jediný český reprezentant Michal Krčmář. Při první střelbě nezasáhl jeden terč a když brzy poté zlomil hůlku, propadl se na 24. pozici.[8] V dalších kolech chyboval na střelnici ještě dvakrát a běžel pomalu, což stačilo jen na 23. místo v cíli. Ke kvalitě lyží se nechtěl vyjadřovat, ale svůj běh okomentoval stručně: „Dneska to bylo hodně špatné na trati. To je asi celé, jak bych to zhodnotil.“[9]

Závod žen ovlivnil sílící vítr: i jeho vinou nezastřílela žádná závodnice všechny položky čistě. Od druhé střelby se ve vedení oddělila Francouzka Julia Simonová s Italkou Lisou Vittozziovou. Při poslední položce však Francouzka udělala chybu, ale Italka měla problémy s nabíjením, a tak do posledního kola odjížděla v čele trojice, když se k nim přidala čistě střílející Francouzka Anaïs Chevalierová-Bouchetová. V posledním větším stoupání nastoupila Italka, ale Francouzka se jí udržela a ve sjezdu získala malý náskok, se kterým dojela do cíle.
Markéta Davidová nezasáhla při první položce vleže tři terče a propadla se na 28. místo.[10] Podle jejího vyjádření nezareagovala na změnu větru po první střele. Pak už udělala jen jednu střeleckou chybu, ale dosáhla jen průměrného běžeckého času a skončila 17. O pozici hůře dojela Jessice Jislová, která chybovala jen jednu chybu při první střelbě, ale běžela pomaleji.

Umístění na stupních vítězů[editovat | editovat zdroj]

Muži[editovat | editovat zdroj]

Disciplína První místo Výkon Druhé místo Výkon Třetí místo Výkon
Vytrvalostní závod (20 km)[11] Norsko Johannes Thingnes Bø 48:48,4
(1+0+0+1)
Norsko Vetle Sjåstad Christiansen 48:53,3
(0+0+0+1)
Slovinsko Jakov Fak 49:17,7
(0+0+0+0)
Závod s hromadným startem (15 km)[12] Norsko Johannes Thingnes Bø 36:12,0
(1+0+1+1)
Norsko Vetle Sjåstad Christiansen 36:31,3
(1+0+1+0)
Norsko Sturla Holm Laegreid 36:47,3
(1+0+1+0)
Štafeta (4x7,5 km)[13] NorskoNorsko Norsko
Sturla Holm Laegreid
Tarjei Bø
Vetle Sjåstad Christiansen
Johannes Thingnes Bø
1:10:51,4
(0+0) (1+3)
(0+1) (0+0)
(0+0) (0+1)
(0+0) (0+2)
NěmeckoNěmecko Německo
David Zobel
Johannes Kühn
Benedikt Doll
Roman Rees
1:11:11,5
(0+0) (0+1)
(0+0) (0+1)
(0+0) (0+1)
(0+1) (0+0)
FrancieFrancie Francie
Eric Perrot
Quentin Fillon Maillet
Antonin Guigonnat
Fabien Claude
1:11:47,0
(0+0) (0+0)
(0+0) (0+1)
(0+0) (1+3)
(0+3) (0+0)

Ženy[editovat | editovat zdroj]

Disciplína První místo Výkon Druhé místo Výkon Třetí místo Výkon
Vytrvalostní závod (15 km)[14] Itálie Lisa Vittozziová 40:05,9
(0+0+0+0)
Francie Lou Jeanmonnotová 40:44,9
(0+0+0+0)
Francie Julia Simonová 40:51,1
(0+0+0+1)
Závod s hromadným startem (12,5 km)[15] Francie Julia Simonová 32:52,0
(1+0+1+1)
Itálie Lisa Vittozziová 32:54,6
(0+0+1+0)
Francie Anaïs Chevalierová-Bouchetová 32:58,7
(0+1+0+0)
Štafeta (4x6 km)[16] NorskoNorsko Norsko
Karoline Knottenová
Raghnild Femsteineviková
Marte Olsbuová Røiselandová
Ingrid Landmark Tandrevoldová
1:08:17,3
(0+0) (0+0)
(0+3) (0+3)
(0+0) (0+0)
(0+0) (0+0)
NěmeckoNěmecko Německo
Anna Weidelová
Vanessa Voigtová
Sophia Schneiderová
Denise Herrmannová-Wicková
1:08:32,6
(0+3) (0+1)
(0+0) (0+0)
(0+2) (0+2)
(0+1) (0+1)
ItálieItálie Itálie
Samuela Comolová
Lisa Vittozziová
Rebecca Passlerová
Dorothea Wiererová
1:08:50,8
(0+0) (0+0)
(0+0) (0+2)
(0+1) (0+0)
(0+0) (0+1)

Pořadí zemí[editovat | editovat zdroj]

Pořadí Země 1. místo 2. místo 3. místo Celkově
1. NorskoNorsko Norsko 4 2 1 7
2. ItálieItálie Itálie 1 1 1 3
3. NěmeckoNěmecko Německo 0 2 0 2
4. FrancieFrancie Francie 1 1 3 5
5. SlovinskoSlovinsko Slovinsko 0 0 1 1
Celkem 6 6 6 18

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BMW IBU World Cup,11—15 Jan 2023, Ruhpolding, Germany [online]. Mezinárodní biatlonová unie, 2022-03 [cit. 2022-04-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. HALBERŠTÁDT, Karel. Světový pohár v Ruhpoldingu 2023 – předzávodní přehled [online]. Český svaz biatlonu, 2023-01-10 [cit. 2023-01-21]. Dostupné online. 
  3. HALBERŠTÁDT, Karel. Opět Top 10. Michal Krčmář bere z individuálu v Ruhpoldingu 8. příčku [online]. Český svaz biatlonu, 2023-01-11 [cit. 2023-01-11]. Dostupné online. 
  4. NOVÁČEK, Ondřej. Johannes Bö vládl i individuálu v Ruhpoldingu. Krčmář se o medaili připravil jednou ranou. ČT sport [online]. Česká televize [cit. 2023-01-12]. Dostupné online. 
  5. KAZDA, Tomáš. Precizní Jislová předčila Davidovou. Vytrvalostní závod ovládla Vittozziová. iDnes.cz [online]. Mafra, 2023-01-12 [cit. 2023-01-12]. Dostupné online. 
  6. Norky si v Ruhpoldingu dojely pro první zlato. Češky skončily páté. ČT sport [online]. Česká televize [cit. 2023-01-14]. Dostupné online. 
  7. HALBERŠTÁDT, Karel. Skvělý týmový výkon českých biatlonistek! V Ruhpoldingu končí páté [online]. Český svaz biatlonu, 2023-01-14 [cit. 2023-01-14]. Dostupné online. 
  8. HALBERŠTÁDT, Karel. Michal Krčmář na závěr Ruhpoldingu 23. v hromadném startu [online]. Český svaz biatlonu, 2023-01-15 [cit. 2023-01-15]. Dostupné online. 
  9. Studio ČT sport [online]. Česká televize, 2023-01-15 [cit. 2023-01-15]. Čas 0:01:45 od začátku stopáže. Dostupné online. 
  10. KOUBEK, Michal. Naděje jen do první položky. Davidová byla v hromadném závodě sedmnáctá. iDnes.cz [online]. Mafra, 2023-01-15 [cit. 2023-01-15]. Dostupné online. 
  11. Ruhpolding; Men 20km Individual [online]. Mezinárodní biatlonová unie, 2023-01-11 [cit. 2023-01-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Ruhpolding; Men 15km Mass Start [online]. Mezinárodní biatlonová unie, 2023-01-15 [cit. 2023-01-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. Ruhpolding; Men 4×7.5 km Relay [online]. Mezinárodní biatlonová unie, 2023-01-13 [cit. 2023-01-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. Ruhpolding; Women 15km Individual [online]. Mezinárodní biatlonová unie, 2023-01-12 [cit. 2023-01-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. Ruhpolding; Women 12.5km Mass Start [online]. Mezinárodní biatlonová unie, 2023-01-15 [cit. 2023-01-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. Ruhpolding; Women 4×6 km Relay [online]. Mezinárodní biatlonová unie, 2023-01-14 [cit. 2023-01-17]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]