Svrčovec (tvrz)
| Svrčovec | |
|---|---|
 Okrouhlý prostor tvrziště | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotický |
| Stavebník | páni ze Svrčovce |
| Další majitelé | Kaničtí z Čachrova |
| Poloha | |
| Adresa | Svrčovec, Dolany,  Česko |
| Souřadnice | 49°25′32,12″ s. š., 13°14′53,86″ v. d. |
  Svrčovec | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 16162/4-3419 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Svrčovec je zaniklá tvrz ve stejnojmenné vesnici u Dolan v okrese Klatovy. Založena byla ve druhé polovině patnáctého století a jako panské sídlo sloužila do první poloviny sedmnáctého století. Později byla využívána k hospodářským účelům, a nakonec rozparcelována a zastavěna novodobými domy. Z tvrze se dochoval příkop a části zdí využitých mladší zástavbou. Areál bývalé tvrze je chráněn jako kulturní památka ČR.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Staviteli tvrze byli páni ze Svrčovce, kteří až do patnáctého století sídlili na blízkém Komošíně. Když jim hrad přestal vyhovovat, vybudovali ve druhé polovině patnáctého století rozsáhlou tvrz ve Svrčovci.[2] První písemná zmínka o ní pochází z roku 1510,[2] kdy již patřila bratrům Janovi a Hynkovi Kanickým z Čachrova, kteří pustý hrad Komošín, tvrz Svrčovec se dvorem a dalším příslušenstvím prodali Janu Jeníškovi z Újezda. K tomu Jan Jeníšek koupil i Štěpánovice a Tupadly.[3]
Jan Jeníšek z Újezda zastával funkci místokomorníka Království českého. Jeho dcera Alžběta se provdala za humanistu Jana Hodějovského z Hodějova.[2] Po otcově smrti se majetku ujali synové Vilém, Jan, Burjan, Vladislav, Jindřich a Přibík. Nejprve hospodařili společně, ale Vilém si jako první nechal od bratrů vyplatit svůj podíl ve výši 4500 kop. Ostatní bratři se později rozdělili tak, že polovinu Svrčovce dostal Jan a druhou některý z dalších bratrů. Jan roku 1606 zastřelil bratra Viléma, za což byl obžalován Jindřichem. Ten ale bezdětný zemřel, a jeho majetek si rozdělili zbývající bratři. Jejich podíly v roce 1617 koupil Přibík, a stal se tak majitelem poloviny tvrze, Dehtína, Štěpánovic a části Vícenic. Roku 1622 od Jana přikoupil i druhou polovinu svrčovecké tvrze. Během pobělohorských konfiskací Přibík působil jako prokurátor, a podařilo se mu výrazně rozšířit své jmění. V roce 1623 prodal Svrčovec a Štěpánovice klatovským jezuitům a vymínil si u nich, že příslušníci jeho rodu budou pohřbíváni ve štěpanovickém kostele svatého Michala.[3]
Jezuité připojili obě vesnice k dolanskému panství, u kterého zůstaly až do zrušení poddanství. V roce 1805 se majiteli panství stali Černínové z Chudenic. Za nich byl ve svrčovecké tvrzi zřízen pivovar a ve třicátých letech devatenáctého století přádelna vlny. Nakonec byla tvrz rozdělena na sedm parcel, na kterých byly postaveny domy.[2]
Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]
Tvrziště má okrouhlý půdorys vymezený pozůstatky vodního příkopu. V jeho areálu byly po požáru v roce 1918 postaveny domy čp. 13, 17, 36, 55, 66, 68 a 70. V jejich zdech se dochovalo zdivo původní tvrze a v přízemí také kamenné a cihelné valené klenby s lunetami.[4] Součástí jedné z budov je také gotický portál ze šestnáctého století.[2]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-02-05]. Identifikátor záznamu 126692 : Tvrz. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d e Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Svrčovec – tvrz, s. 328–329.
- ↑ a b SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Klatovsko. Svazek IX. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 268 s. Kapitola Komošín a Svrčovec, s. 50.
- ↑ Tvrz [online]. Národní památkový ústav [cit. 2018-02-05]. Dostupné online.
