Svislač (Hrodenská oblast)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Svislač
Свіслач
Rajónní administrativní budova
Rajónní administrativní budova
Svislač – znak
znak
Svislač – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Časové pásmoUTC+3
StátBěloruskoBělorusko Bělorusko
oblastHrodenská oblast
rajónSvislacký rajón
Svislač
Svislač
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha4,3 km²
Počet obyvatel6 323 (2021)[1]
Hustota zalidnění1 477,3 obyv./km²
Správa
Telefonní předvolba1513
PSČ231960 a 231969
Označení vozidel4
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svislač (bělorusky Свіслач, rusky Свислочь, Svisloč, polsky Świsłocz) je město Hrodenské oblasti Běloruska, administrativní centrum Svislackého rajónu, při pramenu řeky Svislač v povodí Němenu.

Nachází se 90 km jižně od města Hrodna, 3 km od stejnojmenné stanice na trati ve směru Vaŭkavysk — Svislač. Silnicí je propojeno s městy Hrodna, Vaŭkavysk, Porazava. V roce 2006 zde žilo 7,4 tisíce obyvatel.

Název[editovat | editovat zdroj]

Místní jméno „Свіслач“ je zřejmě vytvořeno z názvu řeky. Na druhé straně má odpovídající hydronymum má jotvingský původ a znamená „bažiny“, „vlhkost“. Název města se váže s řekou Visla, odkud se přesouvaly slovanské kmeny nebo s řekou Svislač, levým přítokem Němenu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o městě Svislač je obsažena v Ipatěvském letopise a datuje se do roku 1256. V letopise je napsáno: „Поиде Данило на Ятвязе с братом и сыном Львомъ и с Шварном младоу соушоу емоу и посла по Романа в Новъгородонъ и со Изяславом со Вислочьскимъ и со всего сторонеи приде Самовить со Мазовшаны и помочь о Болеслава со Соудимирцы и Краковляны.“

Ve 13. století se město Svislač stalo hlavním městem nezávislého knížectví, které bylo později začleněno do Litevského velkoknížectví. Později se osada ve vlastnictví velkovévodů a v roce 1507 se stalo centrem Svislackého starostva Vaŭkavyského povětu. V roce 1523 byl Svislači udělen status městečka. Od roku 1563 městečko vlastnil Jan Chodkiewicz, který v roce 1572 přejmenoval Svislač na Ljachavičy.

V polovině 16. století přešlo na rod Zaslaŭských, v roce 1581 bylo zase vlastnictví rod Chodkiewiczů. Od roku 1666 let patřilo pruskému šlechtici Krishpin-Kirshensteinu. V roce 1668 byl zde postaven kostel zasvěcený svaté Trojici, vedle kterého byla v provozu farní škola. Byla založena také řeckokatolická církev Anděla Strážce.

V roce 1778 město Svislač přešlo do majetku Vincenta Tyszkiewicze, senátora Litevského velkovévodství, který si vzal neteř krále a velkovévody Stanisława Augusta Poniatowského. Nový majitel zahájil rekonstrukci města, umístil do centra města trh, založil zoo, divadlo s kaplí, park. V roce 1793 Svislač přešlo na území Hrodenského vojvodství. Ke konci 18. století zde byly uspořádány velké veletrhy.

V důsledku třetího rozdělení Polska (1795) se město Svisloč ocitlo na území Ruské říše, v Slonimské v poté v Litevské gubernii. Od roku 1801 bylo město centrem Vaŭkavyské volosti Hrodenské gubernie. V roce 1804 zde Vincent Tyszkiewicz založil gymnázium, které bylo v roce 1851 přeměněno na dvořanskou školu. Mezi její žáky patřili např. Kastuš Kalinoŭski, Vosip Kavaljeŭski, Napoleon Orda, Józef Ignacy Kraszewski, Romuald Traugutt. V roce 1833 zde stála 1 kamenná budova a 146 dřevostaveb.

V dobách Povstání v Polsku, Litvě a Bělorusku v letech 1863—1864 se město Svislač stalo místem rozepří mezi povstaleckými oddíly a ruskými odvetnými vojsky. Podle sčítání lidu (1897) mělo městečko 526 domů (24 kamenných a 502 dřevěných), 6 koželužen, pivovarnické a medovarnické podniky a venkovskou nemocnici.

Během první světové války v letech 1915—1918 bylo město obsazeno německými vojsky. V důsledku Rižského míru (1921) se městečko ocitlo na území meziválečné Polské republiky, kde zaujímalo status centra gminy. Za polské nadvlády zde bylo několik běloruských národně-osvobozeneckých organizací.

V září 1939 město přistoupilo k běloruské SSR. V lednu 1940 si získalo oficiálně status sídla městského typu a stalo se centrem jednoho z rajónu Bjelastocké oblasti. Během druhé světové války od 26. června 1941 do 17. července 1944 bylo pod německou okupací. V listopadu 1942 zde nacisté zastřelili 1 536 vězňů z židovského ghetta. Dne 14. prosince 2000 Svislač přijala status města.

Demografie[editovat | editovat zdroj]

  • 19. století: 1816 — 614 obyv.; 1830 — 646 mužů, z nichž bylo 5 šlechticů, 1 v duchovním stavu, 425 Židů měšťanů, 211 křesťanských měšťanů a Slovanů; 1833 — 1 256 obyv.; 1897 — 3 099 obyv.
  • 20. století: 1914 — 6 460 obyv.; 1977 — 5,3 tis. obyv.; 1999 — 7,8 tis. obyv.
  • 21. století: 2006 — 7,4 tis. obyv.; 2007 — 7,4 tis. obyv.; 2009 — 6 886 obyv. (sčítání lidu)

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Budova gymnázia (1802—1803)
  • Zemědělská usedlost (19. — 20. století)
  • Historické budovy (konec 19. — 1. polovina 20. století, fragmenty)
  • Židovský hřbitov
  • Park při bývalém panství Tyszkiewiczů (18. století)
  • Synagoga (19. — 20. století)
  • Kostel Povýšení svatého Kříže (1884)

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Горад Свіслач na běloruské Wikipedii.

  1. The population as of January 1, 2021 and the average annual population for 2020 in the Republic of Belarus by regions, districts, cities and urban-type settlements. 9. dubna 2021. Dostupné online.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]