Přeskočit na obsah

Stopkoočkovití

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxStopkoočkovití
popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenčlenovci (Arthropoda)
Třídahmyz (Insecta)
Řáddvoukřídlí (Diptera)
NadčeleďDiopsoidea
Čeleďstopkoočkovití (Diopsidae)
Bigot, 1852
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stopkoočkovití (Diopsidae) patří do řádu dvoukřídlých. Od většiny ostatních much se odlišují očními stopkami: výběžky ze stran hlavy s očima na konci. Oční stopky jsou přítomny u obou pohlaví, u samic jsou však kratší.[1]

Stopkoočky jsou až centimetr dlouhé a živí se jak rozkládajícími se rostlinami, tak živočichy.

Je známo více než 100 druhů stopkooček, nejvíce druhů se nachází v tropických oblastech Starého světa.[2] Nejznámější druhy pocházejí z jihovýchodní Asie a jižní Afriky.[3]

Dospělé stopkoočky se typicky vyskytují na nízko položené vegetaci ve vlhkých oblastech, často v blízkosti potoků a řek. Živí se houbami a bakteriemi, které získávají z rozkládající se vegetace.

Morfologie

[editovat | editovat zdroj]
Samec Teleopsis dalmanni

Diopsidae jsou malé až středně velké mouchy, v rozmezí od asi 4 do asi 12 mm délky. Hlava je obvykle řídce osrstěná, chybí vibrisy.[4]

Oči se nacházejí na výstupcích ze stran hlavy. Tykadla jsou umístěna na očních stopkách. Ačkoli samci i samice většiny druhů mají oční stopky, u samců jsou mnohem delší.[5]

Samci o své družky nebojují. Místo toho provádí rituál, při kterém stojí proti sobě s roztaženými předními končetinami a porovnávají si délku očních stopek. Čím delší je mají, tím větší šanci mají u samiček.[6]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Stalk-eyed fly na anglické Wikipedii.

  1. linkinghub.elsevier.com. Dostupné online. 
  2. The evolution of mating systems in insects and arachnids. Příprava vydání Jae E. Choe, Bernard J. Crespi. Cambridge: Cambridge University Press, 1997. 387 s. ISBN 978-0-521-58976-5. 
  3. publication.nhmus.hu. Dostupné online. 
  4. Peterson, B. V. (1987). "Diopsidae." In McAlpine, J. F., B. V. Peterson, G. E. Sherwell, H. J. Tekey, J. R. Vockerorth, and D. M. Wood, (cords.). Manual of Nearctic Diptera. Vol. 2: 785–789.
  5. Davies N, Krebs J, and West S. (2012). An Introduction to Behavioral Ecology, 4th Ed. Wiley-Blackwell; Oxford: pp. 196-198
  6. BARTŮŇKOVÁ, Denisa. Stopkoočky: čím širší oči, tím větší šance u samičky [online]. 2021-04-23 [cit. 2024-01-07]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]