Stopkoočkovití
 Stopkoočkovití | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | členovci (Arthropoda) |
| Třída | hmyz (Insecta) |
| Řád | dvoukřídlí (Diptera) |
| Nadčeleď | Diopsoidea |
| Čeleď | stopkoočkovití (Diopsidae) Bigot, 1852 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Stopkoočkovití (Diopsidae) patří do řádu dvoukřídlých. Od většiny ostatních much se odlišují očními stopkami: výběžky ze stran hlavy s očima na konci. Oční stopky jsou přítomny u obou pohlaví, u samic jsou však kratší.[1]
Stopkoočky jsou až centimetr dlouhé a živí se jak rozkládajícími se rostlinami, tak živočichy.
Výskyt[editovat | editovat zdroj]
Je známo více než 100 druhů stopkooček, nejvíce druhů se nachází v tropických oblastech Starého světa.[2] Nejznámější druhy pocházejí z jihovýchodní Asie a jižní Afriky.[3]
Dospělé stopkoočky se typicky vyskytují na nízko položené vegetaci ve vlhkých oblastech, často v blízkosti potoků a řek. Živí se houbami a bakteriemi, které získávají z rozkládající se vegetace.
Morfologie[editovat | editovat zdroj]
Diopsidae jsou malé až středně velké mouchy, v rozmezí od asi 4 do asi 12 mm délky. Hlava je obvykle řídce osrstěná, chybí vibrisy.[4]
Oči se nacházejí na výstupcích ze stran hlavy. Tykadla jsou umístěna na očních stopkách. Ačkoli samci i samice většiny druhů mají oční stopky, u samců jsou mnohem delší.[5]
Samci o své družky nebojují. Místo toho provádí rituál, při kterém stojí proti sobě s roztaženými předními končetinami a porovnávají si délku očních stopek. Čím delší je mají, tím větší šanci mají u samiček.[6]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Stalk-eyed fly na anglické Wikipedii.
- ↑ linkinghub.elsevier.com. Dostupné online.
- ↑ The evolution of mating systems in insects and arachnids. Příprava vydání Jae E. Choe, Bernard J. Crespi. Cambridge: Cambridge University Press, 1997. 387 s. ISBN 978-0-521-58976-5.
- ↑ publication.nhmus.hu. Dostupné online.
- ↑ Peterson, B. V. (1987). "Diopsidae." In McAlpine, J. F., B. V. Peterson, G. E. Sherwell, H. J. Tekey, J. R. Vockerorth, and D. M. Wood, (cords.). Manual of Nearctic Diptera. Vol. 2: 785–789.
- ↑ Davies N, Krebs J, and West S. (2012). An Introduction to Behavioral Ecology, 4th Ed. Wiley-Blackwell; Oxford: pp. 196-198
- ↑ BARTŮŇKOVÁ, Denisa. Stopkoočky: čím širší oči, tím větší šance u samičky [online]. 2021-04-23 [cit. 2024-01-07]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Stopkoočkovití na Wikimedia Commons
