Stjepan Mitrov Ljubiša
| Stjepan Mitrov Ljubiša | |
|---|---|
 Stjepan Mitrov Ljubiša | |
| Poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1861 – 1865 | |
| Ve funkci: 1867 – 1870 | |
| Ve funkci: 1870 – 1871 | |
| Ve funkci: 1872 – 1878 | |
| Poslanec Dalmatského zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1861 – ??? | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Národní strana |
| Narození | 29. února 1824 Budva  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 11. listopadu 1878 (ve věku 54 let) Vídeň  Rakousko-Uhersko |
| Profese | spisovatel a politik |
| Commons | Stjepan Mitrov Ljubiša |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Stjepan Mitrov Ljubiša, cyrilicí Стјепан Митров Љубиша (29. února 1824 Budva – 11. listopadu 1878 Vídeň[1]), byl srbský spisovatel a politik z Dalmácie, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v černohorské Budvě, tehdy součásti Dalmácie, v srbské rodině spojené se Srbskou pravoslavnou církví. Navštěvoval v Budvě normální školu. Od roku 1843 zastával funkci obecního tajemníka v rodném městě. Právní vzdělání získal samostudiem a byl jmenován notářem. Během revolučního roku 1848 se zapojil do politického dění a agitoval za spojení Dalmácie a Chorvatska, čímž si vysloužil kritiku od místního proitalského obyvatelstva a byl propuštěn z notářského postu.[1][2]
Po obnovení ústavní vlády se zapojil do politiky. Od roku 1865 byl starostou Budvy. Od roku 1861 do roku 1864 a znovu v letech 1866–1870 byl poslancem Dalmatského zemského sněmu.[1] Zemský sněm ho roku 1861 delegoval i do Říšské rady (tehdy ještě volené nepřímo) za Dalmácii (kurie venkovských obcí, obvod Kotor). 2. května 1861 složil poslanecký slib.[3] K roku 1861 se uvádí jako obecní tajemník, bytem v Budvě.[4] Opětovně byl zemským sněmem do Říšské rady za týž obvod delegován i roku 1867. 3. června 1867 složil slib. 7. dubna 1870 dopisem ohlásil svou rezignaci na mandát v souvislosti s hromadnými rezignacemi převážně slovanských poslanců coby výraz nesouhlasu s ústavním směřováním státu. Znovu ho zemský sněm do Říšské rady vyslal roku 1870 a 1872. Složil slib 23. ledna 1872. Uspěl i v prvních přímých volbách do Říšské rady roku 1873, za kurii venkovských obcí, obvod Kotor, Risan, Budva. Poslancem byl až do své smrti roku 1878.[3] V Říšské radě patřil k federalistické slovanské pravici a postupoval společně s českými poslanci.[2] Byl členem dalmatské Národní strany, která tehdy ještě sdružovala etnické Chorvaty i Srby.
Od roku 1870 byl předsedou Dalmatského zemského sněmu. Funkci zastával až do doby krátce před svou smrtí, kdy byl sesazen svými stranickými kolegy z dalmatské Národní strany. Vystupoval na podporu dalmatského slovanského obyvatelstva a odmítal italskou jazykovou a kulturní dominanci v regionu.[1]
Byl literárně činný. První etnografickou studii napsal již roku 1845. Většího věhlasu dosáhl ale až později svými lidovými povídkami.[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 5. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Ljubiša, Stjepan Mitrov (1824-1878), Schriftsteller und Politiker, s. 255. (německy)
- ↑ a b Reichsraths-Almanach für die Session 1867. Vídeň: K.k. Hof- und Univ.-Buchhandlung Wien, 1867. Dostupné online. Kapitola Ljubisa (Stephan), s. 124–125. (německy)
- ↑ a b Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0001&page=130&size=45
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Stjepan Mitrov Ljubiša na Wikimedia Commons
