Stanislav Petrov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Stanislav Petrov
Stanislaw-jewgrafowitsch-petrow-2016.jpg
Rodné jméno Станислав Евграфович Петров
Narození 7. září 1939
Vladivostok
Úmrtí 19. května 2017 (ve věku 77 let)
Frjazino
Povolání voják
Titul podplukovník
Ocenění Německé mediální ocenění (2012)
Dresden award (2013)
Řád za službu vlasti v ozbrojených silách SSSR, 3. třída
Jubilee Medal "In Commemoration of the 100th Anniversary of the Birth of Vladimir Ilyich Lenin"
Rad Za služby vlasti v ozbrojených silách ZSSR
… více na Wikidatech
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Stanislav Jevgrafovič Petrov (vlevo) v únoru 2013 při přebírání ceny Dresden Preis 2013.

Pplk. Stanislav Jevgrafovič Petrov (rusky Станислав Евграфович Петров; 9. září 1939, Vladivostok, SSSR19. května 2017, Frjazino, Rusko) byl příslušník sovětské armády (protivzdušná obrana), který 26. září 1983 ve funkci operačního důstojníka na centrálním velitelském stanovišti systému včasné výstrahy před jaderným útokem Serpuchov-15 (Objekt 455, utajená radarová základna v tehdejším SSSR, ležela 90 km od Moskvy) ve chvíli, kdy systém spustil poplach – hlásil odpal 5 balistických střel proti SSSR. Petrov poplach správně vyhodnotil jako falešný a nedal tak podnět k odvetnému sovětskému jadernému útoku, který by s nejvyšší pravděpodobností vedl k jaderné apokalypse.[1][2][3]

Tento incident byl tajný až do roku 1990, kdy jej popsal ve svých memoárech bývalý sovětský generálplukovník Jurij Votincev, jenž byl první osobou, která byla o události zpravena.[2]

Pozadí[editovat | editovat zdroj]

V té době byly vztahy mezi supervelmocemi SSSR a USA velmi napjaté. O tři týdny dříve (1. září 1983) sestřelil sovětský stíhací letoun Suchoj Su-15 civilní letadlo Boeing 747 letu KAL 007 jihokorejských aerolinek poblíž ruského ostrova Sachalin. Pilot Su-15 major Genadij Osipovič tehdy uposlechl rozkazu nadřízených, velení se domnívalo, že jde o špionážní let. Při sestřelu zahynulo všech 269 osob na palubě včetně Larryho McDonalda, člena Kongresu USA.[2]

Mezi oběma jadernými mocnostmi platila doktrína vzájemně zaručeného zničení, šlo o vzájemné jaderné odstrašování. Zjednodušeně řečeno se opírala o tezi, že napadení nepřítele jadernými zbraněmi by vyvolalo odvetu a skončilo zničením obou stran. V SSSR mělo velitelství systému včasné výstrahy ihned uvědomit politické vedení, které mělo rozhodnout o odvetném úderu. Sovětský systém včasné výstrahy byl znám jako Oko, používal družice Kosmos operující na vysokých eliptických oběžných drahách a sledující odpaly balistických střel zejména z území USA. První družice byla vynesena na svou dráhu již v roce 1972, ale systém byl zprovozněn až roku 1982. Byl nový a občas se vyskytly poruchy.[2]

Tehdejší prezident Ronald Reagan prosazoval projekt SDI lidově známý jako „hvězdné války“, jehož cílem bylo vytvořit strategickou obranu proti jaderným zbraním, především balistickým raketám.

Vlastní událost[editovat | editovat zdroj]

26. září 1983 v 00:15 místního času se spustil alarm a na obrazovce se rozsvítil červený čtverec, který signalizoval místo odpalu. Vzápětí byly detekovány další čtyři odpaly. Petrov vyzval operátory, aby podali hlášení a mezitím analyzoval situaci. Systém včasné výstrahy byl uveden do provozu teprve nedávno a již dříve se vyskytly poruchy. Doktrína vzájemného zničení byla všeobecně známá. Petrov uvažoval, že odpálení pěti raket nedávalo smysl, nenapáchaly by značné škody a naopak USA se tím vystavovalo riziku plného odvetného jaderného útoku znamenajícího téměř jistě vyhlazení. Podplukovník požádal o prověření informací z dalších zdrojů (pozemní radary, radary protiraketové obrany a lodě s anténami pro sledování kosmických objektů). Doba letu raket s jadernými hlavicemi byla cca necelou půlhodinu, tolik času bylo na prověření. Útok se podařilo vyloučit za 18 minut, nebyl potvrzen z radarových stanic. Petrov mohl informovat nadřízené o celém incidentu. Vyšetřování později potvrdilo poruchu systému, zmatení družice měl na svědomí odraz slunečního paprsku z vrstvy vysoké oblačnosti. Jeho jednání bylo označeno nejprve za správné a generálplukovník Jurij Votincev mu následně udělil pochvalu. Posléze se však stal nepohodlným, protože odhalil chybu systému, na kterém pracovali vlivní vědci. Petrov byl jako nespolehlivý převelen na „méně exponované místo“ a v roce 1984 odešel předčasně do výslužby.[2][3] Přešel do výzkumné firmy, která systémy včasného varování vyvíjela. O několik let později jeho žena Raisa dostala rakovinu a Petrov z firmy odešel, aby se o ni až do její smrti v roce 1997 staral.[4]

Reakce a ocenění[editovat | editovat zdroj]

Petrov podotkl, že neví, jestli by se měl považovat za hrdinu. V rozhovoru pro dokumentární film The Red Button and the Man Who Saved the World uvedl: „Byla to má práce. Dělal jsem jednoduše svou práci, byl jsem tím správným člověkem na správném místě, to je celé. Ani moje žena o tom 10 let nevěděla. 'A co jsi udělal?', zeptala se mě. 'Neudělal jsem nic.'“[5]

  • 21. května 2004 organizace ze San Francisca Association of World Citizens (Asociace světových občanů) udělila Petrovovi cenu World Citizen Award (Cena světového občana) a odměnu 1 000 USD.[6]
  • V lednu 2006 byl oceněn na mítinku OSN v New Yorku.[6]
  • 17. února 2013 obdržel v německých Drážďanech cenu Dresden Preis 2013 za svou roli při zabránění rozpoutání nukleární války. Cena zahrnovala i finanční odměnu 25 000 eur.[6]
Američané by v Rusku vyhladili 100 milionů lidí. I my bychom vygumovali nejméně polovinu amerického obyvatelstva. S jediným rozdílem: Kdo by byl zaútočil jako první, žil by o 20 minut déle.[7]
— Stanislav Petrov

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Časopis 100+1 zahraniční zajímavost, číslo 8/2012, str. 16-17
  2. a b c d e Jediné stisknutí tlačítka dělilo svět od 3. světové války. Už několikrát, Technet.iDNES.cz, citováno 1. 12. 2013
  3. a b Tony Long: Sept. 26, 1983: The Man Who Saved the World by Doing ... Nothing, wired.com (anglicky)
  4. https://www.nytimes.com/2017/09/18/world/europe/stanislav-petrov-nuclear-war-dead.html
  5. Ewa Pieta. The Red Button & the Man Who Saved the World [Flash]. logtv.com, [cit. 2006-09-27]. [1]. (anglicky) 
  6. a b c Stanislav Petrov Averts a Worldwide Nuclear War, Bright Star Sound (anglicky)
  7. Před 29 lety mohla začít třetí světová válka. Omylem, ČT24, citováno 9. 12. 2013

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]