Přeskočit na obsah

Střízlíkovcovití

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxStřízlíkovcovití
alternativní popis obrázku chybí
Střízlíkovec rudooký (Acanthiza pusilla)
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádpěvci (Passeriformes)
Podřádzpěvní (Passeri)
InfrařádMeliphagida
Čeleďstřízlíkovcovití (Acanthizidae)
(Sundevall, 1872)
Rody
  • Acanthiza
  • Acanthornis
  • Aphelocephala
  • Calamanthus
  • Chthonicola
  • Crateroscelis
  • Gerygone
  • Hylacola
  • Oreoscopus
  • Origma
  • Pachycare
  • Pycnoptilus
  • Pyrrholaemus
  • Sericornis
  • Smicrornis
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Střízlíkovec malinký (Smicrornis brevirostris), nejmenší australský pták

Střízlíkovcovití (Acanthizidae) je čeleď zpěvných ptáků, žijících až na výjimky v australské oblasti.[1] Jsou to malí až středně velcí ptáci (délka těla 8 až 19 cm), s krátkými zakulacenými křídly, štíhlým zobákem, dlouhýma nohama a krátkým ocasem. Většina druhů je zbarvena olivově, zeleně nebo hnědě, některé mají výraznou žlutou kresbu. Střízlíkovec malinký (Smicrornis brevirostris) je vůbec nejmenším australským ptákem.[2]

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Střízlíkovci jsou svým rozšířením omezeni na australskou oblast, Walaceovu linii překračuje jediný druh – střízlíkovec sírožlutý (Gerygone sulphurea), žijící na sever po Filipíny a na západ po Malajsii a Sumatru.[3]

Dříve byla tato čeleď zahrnována do šířeji chápané čeledi pardalotovití (Pardalotidae).[1]

Kladogram rodů

[editovat | editovat zdroj]

Pachycare

Oreoscopus

Gerygone

Acanthornis

Aphelocephala

Acanthiza

Smicrornis

Pycnoptilus

Pyrrholaemus

Chthonicola

Hylacola

Calamanthus

Origma

Crateroscelis

Sericornis

  1. a b http://jboyd.net/Taxo/List17.html
  2. http://www.enotes.com/topic/Acanthizidae
  3. NYÁRI, Árpád S.; JOSEPH, Leo. Evolution in Australasian Mangrove Forests: Multilocus Phylogenetic Analysis of the Gerygone Warblers (Aves: Acanthizidae). S. e31840. PLoS ONE [online]. 2012-02-14 [cit. 2022-01-12]. Roč. 7, čís. 2, s. e31840. DOI 10.1371/journal.pone.0031840. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]