Státní okresní archiv Louny
| Státní okresní archiv Louny | |
|---|---|
 | |
| Sídlo | Mírové náměstí 57, Dům Daliborka, Česko |
| Souřadnice | 50°21′27,5″ s. š., 13°47′52″ v. d. |
| Oficiální web | www |
 | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Státní okresní archiv Louny je od roku 2003 jednou z organizačních složek Státního oblastního archivu v Litoměřicích. Vykonává předarchivní dohled na území okresu Louny. Ve své činnosti se řídí Zákonem o archivnictví a spisové službě č. 499/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů a příslušnými prováděcími vyhláškami. V archivu je uloženo přibližně 2500 běžných metrů písemností.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Archiv vznikl roku 1960 v důsledku územně-správní reformy v témže roce. Z bývalých okresů Louny, Podbořany a Žatec vznikl okres jediný se správním sídlem v Lounech. Podbořanský archiv byl do té doby umístěný v památkově chráněném objektu fary, Náměstí čp. 2 v Blšanech. Žatecký okresní archiv sídlil rovněž v památkově chráněné budově, a to v čp. 119 v Dlouhé ulici v Žatci. Sídlem Okresního archivu v Lounech byl zprvu zadní trakt objektu radnice čp. 35 na Mírovém náměstí, v roce 1956 se přestěhoval do renesanční budovy čp. 57 na Mírovém náměstí, kdysi zvané Daliborka.[1] Po roce 1960 bylo třeba centralizovat archivní soubory, které byly kromě Blšan a Žatce rozptýleny také na zámku v Libočanech a ve zrušené škole v Oboře, vesnici, kde Lůžek bydlel.[2] Roku 1966 se pro archiv podařilo získat objekt bývalé synagogy v Hilbertově (tehdejší Thälmannově) ulici čp. 71, sloužící pak jako hlavní depozitář. Konsolidace archivu, jeho hmotné a personální vybavení, jakož i zpřístupnění nejdůležitějších archivních souborů, jsou spjaté s osobností Bořivoje Lůžka, který stál v čele archivu v letech 1949–1981. Lůžek rovněž v roce 1956 vydal Průvodce po archivu, první svého druhu v republice. Stejnou dobu jako Lůžek archiv vedl jeho bezprostřední nástupce Bohumír Roedl, a to do roku 2013. Po něm převzal řízení archivu Jan Mareš.
Po roce 1990 došlo u obou archivních budov ke změně vlastnických poměrů. Centrála čp. 57 se z poloviny stala majetkem Města Louny a restituentky, synagoga byla vrácena Židovské obci Teplice. Město Louny posléze od restituentky její podíl odkoupilo. Archiv se tak v obou budovách ocitl v nájmu. V roce 2008 získal od Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových pozemek pro výstavbu nové účelové archivní budovy. Roku 2020 byla stavba zahájena,[3] o rok později se archiv do nových prostor nastěhoval.
Významné dokumenty uložené v archivu
[editovat | editovat zdroj]
Především se jedná o soubor osmi městských knih zahájeného soudu z let 1347–1517, které jsou součástí archivního souboru Archiv města Loun. S výjimkou let 1363–1379 se jedná o úplnou chronologickou řadu. Soubor byl v roce 1977 prohlášen za archivní kulturní památku.[4]
Nejstarší listina v archivu pochází z roku 1317. Dne 28. listopadu toho roku ji v Praze vydal Jan Lucemburský. Prominul v ní Lounům na šest let berni, aby si město mohlo opravit opevnění.[5]
Součástí archivního souboru Archiv města Žatec je kopiář, který v roce 1383 založil Jan ze Žatce, který byl v té době městským písařem.[6] Retrospektivně do něj přepsal starší panovnické listiny vydané pro město, které se v originálu do dnešní doby nedochovaly. Mezi ně patří i listina Přemysla Otakara II., udělující Žatci některé výsady charakterizující královské město.
Pro dějiny hudby a umění má význam soubor iluminovaných graduálů. Zápůjčkou od řádu Obutých augustiniánů (OSA) je graduál augustiniánského kláštera v Dolním Ročově. Pro konvent ho v roce 1375 nechal pořídit Albrecht starší z Kolowrat.[7] Dále to jsou graduály lounských literátských bratrstev. Dvousvazkový latinský byl pořízen v roce 1530 a pochází z dílny Pavla Mělnického.[8] Jednosvazkový graduál bratrstva českých literátů vznikl v dílně Jana Táborského z Klokotské Hory. Dokončený byl roku 1563. Většinu iluminací vytvořil Fabián Puléř, jehož to byla poslední práce.[9]
Knihovna
[editovat | editovat zdroj]Kromě knihovny, věnované obecným a českým dějinám, obhospodařuje archiv rozsáhlý soubor regionální literatury, čítající přes 1600 knihovních jednotek týkajících se dějin Podbořanska, Žatecka, Postoloprtska a Lounska. Archiv má rovněž zpracovanou bibliografii celostátních i regionálních časopisů a sborníků se vztahem k historii regionu. Ta je, spolu s databází kronik uložených v archivu, zpřístupněná na stránkách Státního oblastního archivu v Litoměřicích.[10]
Publikační činnost
[editovat | editovat zdroj]V letech 1985–2001 vydal archiv deset svazků Sborníku okresního archivu v Lounech. Jeho příspěvky byly zaměřeny na dějiny a archeologii Lounska a Žatecka. Od roku 2010 je archiv spoluvydavatelem konferenčního sborníku Poohří. Kromě toho vydal archiv následující publikace:
- Patrovská, Zdena – Roedl, Bohumír, Biografický slovník okresu Louny, albis international, Ústí nad Labem 2000, 118 s., ISBN 80-86067-50-5.
- Roedl, Bohumír (ed.), Svědectví z morového času. Kniha svědeckých výpovědí u městského soudu v Žatci z let 1580–1587, Praha a Louny 2003, ISBN 80-86791-04-1 (Spolu s nakladatelstvím Koniasch Latin Press).
- Horák, Tomáš, Varhany a varhanáři Lounska, Žatecka a Podbořanska, albis international, Ústí nad Labem 2003, 151 s., ISBN 80-86067-77-7.
- Roedl, Bohumír, Vademecum městské správy v Lounech v letech 1573–1727, albis international, Ústí nad Labem 2004, 142 s., ISBN 80-86067-99-8.
- Mareš, Jan – Patrovská, Zdena, Osvobození nebo porážka? Říjen 1918 na Lounsku, Podbořansku a Žatecku očima Čechů a Němců, Státní oblastní archiv v Litoměřicích 2018, 50 s., ISBN 978-80-904381-8-7.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Jákobův sen. Iluminace z graduálu českého literátského bratrstva v Lounech z roku 1563 -
Iluminace z graduálu latinského literátského bratrstva v Lounech z roku 1530
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Česká republika. Státní oblastní archiv v Litoměřicích. Stručný průvodce. Litoměřice: Státní oblastní archiv v Litoměřicích, 2007. 96 s. S. 10.
- ↑ ROEDL, Bohumír. Okresní archiv v Lounech. In: PARMA, Otakar. Almanach Okresní knihovny Louny. Louny: Okresní knihovna, 1982. S. 10.
- ↑ Článek na webu idnes.cz z dubna 2020
- ↑ Seznam archivních kulturních památek na stránkách ministerstva vnitra.
- ↑ ČELAKOVSKÝ, Jaromír (ed). Codex juris municipalis Regni Bohemiae II, Privilegia královských měst venkovských z let 1225–1419. Praha: [s.n.], 1895. 1298 s. Dostupné online. S. 175.
- ↑ Reprodukce na stránkách SOA Litoměřice.
- ↑ LŮŽEK, Bořivoj. Okresní archiv v Lounech. Průvodce po fondech a sbírkách. Praha: Archivní správa ministerstva vnitra, 1956. 114 s. S. 97.
- ↑ ŠÁROVCOVÁ, Martina. Lounský graduál Pavla Mělnického. In: KRATOCHVÍLOVÁ, Martina. Ústecký sborník historický. Gotické umění a jeho historické souvislosti 3. Ústí nad Labem: Muzeum města Ústí nad Labem, 2004. ISBN 80-86475-07-7. S. 327–352.
- ↑ ROEDL, Bohumír; VANIŠOVÁ, Dagmar. Kruchta a hudebniny bratrstva českých literátů v Lounech. Hudební věda. 1987, roč. 24, s. 168–171. ISSN 0018-7003.
- ↑ Odkaz na databáze na webu SOA Litoměřice
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Státní okresní archiv Louny na Wikimedia Commons - Stránka archivu na webu Státního oblastního archivu v Litoměřicích
- Archiv na webu Městského úřadu v Lounech
- Odkazy na archiválie v SOkA Louny v česko-bavorském archivním průvodci (německy)
- Zpráva o stavbě nové archivní budovy
- Zpráva o plánované stavbě nové budovy v Žateckém a lounském deníku
