Přeskočit na obsah

Stát jižních národů, národností a lidu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Stát jižních národů, národností a lidu
ደቡብ ብሔሮች ብሔረሰቦችና ሕዝቦች ክልል
Vesnice v údolí řeky Omo
Vesnice v údolí řeky Omo
Stát jižních národů, národností a lidu – znak
znak
Stát jižních národů, národností a lidu – vlajka
vlajka
Geografie
Hlavní městoAwasa
Souřadnice
Rozloha54 400 km²
Časové pásmoUTC+3
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel9 126 000 (2 017)[1]
Národnostní složeníSidamové (19 %), Welaytové (10 %) a další
Náboženstvíkřesťanství, islám, animismus
Správa regionu
StátEtiopieEtiopie Etiopie
Nadřazený celekEtiopie
Druh celkuregion
Vznik1994
prezident (správní rady)Dessie Dalke
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2ET-SN
Oficiální webwww.snnprs.gov.et
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stát jižních národů, národností a lidu (amharsky Yä-Däbub Bəheročč Bəheresäbočč-ənna Həzbočč, anglicky Southern Nations, Nationalities, and Peoples' Region, SNNPR) byl jedním z etiopských států, zřízený roku 1994. Rozkládal se na jihozápadě země u hranic s Keňou a Jižním Súdánem. Etiopské úřady k němu počítaly i sporné území trojúhelníku Ilemi. Má rozlohu 54 400 km² a žije v něm přes 9 milionů obyvatel. Hlavním městem je Awasa v sousedním státě Sidama. Awasa zůstává dočasně společným hlavním městem obou států, než bude vybráno nové hlavní město.

V letech 2020 a 2021 došlo k výraznému zmenšení rozlohy státu, když se 18. června 2020 od něho oddělil nový stát Sidama (v tamním referendu pro oddělení vyslovilo 98 % účastníků), 23. listopadu 2021 se oddělil další Stát národů jihozápadní Etiopie (v tamním referendu se pro oddělení vyslovilo 96 % účastníků). Stát zanikl k 19. srpnu 2023, kdy byl po referendech rozdělen na státy Jižní Etiopie a Střední Etiopie, přičemž vznik Střední Etiope provázely spory mezi příznivci a odpůrci plánu.

Stát byl nejméně urbanizovanou částí Etiopie, ve městech žila necelá desetina populace.[2]

Základem ekonomiky bylo pěstování kávovníku, tefu a kukuřice a pastevectví dobytka. Turistickou atrakcí je národní park Nečisar. Díky množství řek a jezer (Abaya, Čamo) oblast netrpěla takovým nedostatkem vody jako zbytek Etiopie.[3]

Demografie

[editovat | editovat zdroj]
Počet obyvatel
1994 10 377 028
2007 14 929 548
2017 19,170,007

Náboženství

[editovat | editovat zdroj]

Nejrozšířenějším náboženstvím byl protestantismus, k němuž se hlásilo 55 % obyvatel.[4]

Náboženství 1994 2007
Protestantismuss 34,8% 55,5%
Pravoslavní 27,6% 19,86%
Muslimové 16,7% 14,12%
Tradiční náboženství 15,4% 6,6%
Katolíci 3% 2,4%
Ostatní 1,5%

Národnostní skupiny

[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelstvo patřilo k více než padesáti etnickým skupinám, hovořícím kušitskými a omotickými jazyky. Nejpočetnějšími byli Sidamové, Welaytové, Guragové a Hadijové.

Národnost 1994 2007
Sidamové 18% 19,38%
Welaytové 12% 10,59%
Hadijové - 7,98%
Guragové 15% 7,54%
Gamové - 7%
Kaffichové - 5,44%
Silt'e - 5,37%
Amharové - 4,10%

V údolí řeky Omo žije řada kočovných kmenů, jen minimálně dotčených moderní civilizací, jako jsou Mursiové nebo Surmové.[5]

  1. Archivovaná kopie. www.csa.gov.et [online]. [cit. 2015-04-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-23. 
  2. SNNPR [online]. ethiodemographyandhealth.org [cit. 2020-01-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Nakládání s přírodními zdroji [online]. Charita Česká republika [cit. 2020-01-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  4. ALBER, Erdmute; VAN DER GEEST, Sjaak; REYNOLDS WHYTE, Susan. Generations in Africa: Connections and Conflicts. Berlín: LIT Verlag Münster, 2008. 416 s. Dostupné online. ISBN 978-3-8258-0715-3. S. 318. (anglicky) 
  5. Archivovaná kopie. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2015-04-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-28. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]