Srážky ze mzdy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Srážky ze mzdy jsou dobrovolným či nedobrovolným odvodem části mzdy, platu nebo jiného příjmu dalšímu subjektu. Mohou být provedeny pouze na základě písemné dohody o srážkách ze mzdy nebo k uspokojení závazků zaměstnance.[1]

Srážky na základě dohody[editovat | editovat zdroj]

Dohoda o srážkách ze mzdy představuje jeden ze způsobů zajištění dluhu (vedle ručení, finanční záruky a zajišťovacího převodu práva).[2]

Dohodu o srážkách ze mzdy uzavírají zaměstnanecdlužník a věřitel, kterým může být buď zaměstnavatel, nebo třetí osoba. Srážky ze mzdy ve prospěch zaměstnavatele mohou být například srážky za stravné, za užívání služebního bytu nebo srážky sloužící k náhradě škody způsobené zaměstnancem. Srážky ve prospěch třetí osoby se nejčastěji týkají placení výživného. V případech, kdy je věřitelem třetí osoba, je k uzavření dohody o srážkách nutný souhlas zaměstnavatele.[3] Výše srážek na základě dohody nesmí dle nového občanského zákoníku překročit polovinu příjmu zaměstnance. Tímto příjmem však může například být i náhrada mzdy při pracovní neschopnosti nebo příjmy plynoucí z dohody o provedení práce.[3]

Exekuční srážky[editovat | editovat zdroj]

Srážky ze mzdy jsou rovněž jedním z možných způsobů provedení exekuce či soudního výkonu rozhodnutí. O jejich uvalení rozhoduje soud nebo soudní exekutor, v případě správní či daňové exekuce pak příslušné orgány. Základní právní úpravou pro exekuční srážky je druhá hlava šesté části občanského soudního řádu, kde je popsán způsob výpočtu výše srážek a vyjmenovány druhy příjmů, jichž se srážky týkají. Na rozdíl od srážek na základě dohody se exekuční srážky nevztahují na příjmy plynoucí z dohody o provedení práce, srážkami však může být zatížen i důchod, podpora v nezaměstnanosti, všechny pravidelně vyplácené dávky státní sociální podpory a další příjmy.[4] Ve všech případech však musí povinnému (dlužníkovi) zůstat základní nezabavitelná částka, kterou činí dvě třetiny součtu životního minima a normativních nákladů na bydlení.[5] Konkrétní výši této částky stanovuje vláda České republiky nařízením. Nezabavitelná částka představuje minimální hranici dlužníkova příjmu, která mu musí zůstat bez ohledu na výši jeho dluhů. Kromě životního minima a normativních nákladů, je ve výpočtu nezabavitelné částky zohledněn také počet vyživovaných osob dlužníka.[6]

Srážky v širším pojetí[editovat | editovat zdroj]

V širším pojetí patří mezi srážky ze mzdy rovněž povinné odvody zálohy daně z příjmů fyzických osob a platby sociálního a zdravotního pojištění.[7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. § 146 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce.
  2. § 2010 až 2047 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
  3. a b § 2045 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
  4. § 299 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád.
  5. § 278 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád a § 1 nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o nezabavitelných částkách.
  6. KUBEŠOVÁ, Jana. Nezabavitelné částky v oddlužení dle insolvenčního zákona [online]. Abivia, 2015-05-15 [cit. 2015-09-11]. Dostupné online. 
  7. § 147 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]