Přeskočit na obsah

Společenská regulace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Společenská regulace je řídící, usměrňující nebo kontrolní činnost, která se týká celé společnosti nebo jen určitého sektoru lidské činnosti a je prováděna státem nebo pověřeným regulátorem (například Centrální banka). Podle T. Parsonse má bránit tomu, aby soukromé a dílčí zájmy příliš nepoškozovaly zájem veřejný.[1] Jejím cílem může být dosažení či udržení žádoucího stavu (například cenové stability), nebo omezování společensky nežádoucích či nebezpečných jevů (například kontrola léčiv a potravin). Na rozdíl od centrálního plánování, které se snaží trh nahradit, je společenská regulace i v hospodářství slučitelná s tržním hospodářstvím, které určité formy společenské regulace (například ochranu majetku) přímo vyžaduje.[2]

Pokud se společenská regulace chápe v širším slova smyslu, takže zahrnuje i právní regulaci společenských a občanských vztahů (občanské právo, trestní právo atd.),[3] je jednou ze základních funkcí státu. Politické spory se mohou vést pouze o různé důrazy a preference. V užším smyslu však pod společenskou regulací rozumíme spíše aktivní a často cílené zásahy státu, typicky motivované například ideály spravedlnosti a rovnosti, což je oblast vysloveně politická a tedy také předmět politických sporů.

Společenská regulace může být velmi silný a účinný nástroj, proto vždycky hrozí i jeho zneužití. Moderním společnostem také hrozí přemíra regulací, jak na to upozorňuje kritika intervencionismu. Vzhledem k setrvačnosti státních institucí se může stát, že důvody, které k zavedení určité regulace původně vedly, už pominuly, a přesto se regulace dále provádí. Postup k jejímu omezení se nazývá deregulace.

Prostředky společenské regulace

[editovat | editovat zdroj]

Prostředky regulace mohou být:

  • Zákony, nařízení a normy, včetně kontrol a sankcí. Tak například právo životního prostředí může omezovat hospodářské činnosti kvůli ochraně prostředí, pracovní právo omezuje smluvní volnost zaměstnavatele při uzavírání a rušení pracovních smluv se zaměstnanci. Další právní předpisy omezují a usměrňují většinu oblastí lidské činnosti, pokud mají nějaký dopad na životy, zdraví nebo bezpečnost ostatních (silniční provoz, výroba léčiv, stavebnictví atd.)
  • Specifické poplatky, odvody a zdanění mohou odrazovat od určitých činností a podporovat jiné, mohou ale také přenášet část nákladů například na údržbu silnic na ty, kdo je skutečně užívají. Vysoké zdanění tabáku a alkoholu veřejnost vcelku podporuje a ani vysoké zdanění benzinu nevyvolává masové protesty.
  • Přímá podpora školství, zdravotnictví, sociální péče, veřejné dopravy, kultury a sportu je v moderním státě samozřejmá a spor se vede jen o jejich výši, případně přesná pravidla. Spornější mohou být vládní projekty a politiky cílených intervencí, účelově zaměřených podnětů a podpor. Stát podporuje vědu, výzkum i kulturu, jednak přímo, jednak prostřednictvím grantových agentur. Tyto a další oblasti – například na úspory energie, integraci handicapovaných a menšin – výrazně podporuje také Evropská unie.
  • Další zásahy státu do společenského života si často vynucují i nepředvídatelné události, živelní katastrofy, hrozby epidemií, teroristické útoky nebo i rozsáhlé stávky.

Nařízení Evropské unie (anglicky: „regulation“) regulují společnost v EU. Patří sem například Nařízení č. 261/2004 („Flight Compensation Regulation 2004“) či GDPR („General Data Protection Regulation“). Regulace sice pomáhají společnosti, ale mají dopad na malé firmy.[4]

Hlavní oblasti společenské regulace

[editovat | editovat zdroj]

Společenská regulace, zejména v širším smyslu, se tedy týká všech oblastí společenského života i sociální péče. Cílené programy a politiky se obracejí hlavně do hospodářského života a týkají se měnové politiky, zaměstnanosti, podpory exportu nebo konkurenceschopnosti. Výhledem na hospodářský prospěch se často zdůvodňuje i podpora dopravy a výzkumu. Řada státních zásahů chce napravovat tzv. „selhání trhu“, například právě v reakcích na výkyvy hospodářského růstu a omezování hospodářských cyklů, proti poškozování prostředí nebo na podporu dlouhodobých cílů proti krátkodobému prospěchu. Také regulace cen „přirozených monopolů“ patří do této skupiny.

  1. Petrusek, Velký sociologický slovník II., str. 917).
  2. M. Žák, Velký ekonomický slovník, str. 656.
  3. Snad pod vlivem anglického regulation, které znamená i nařízení a předpis. Osička - Poldauf, Anglicko-český slovník. Praha: NČSAV 1957, str. 333.
  4. https://executivegov.com/articles/the-impact-of-government-regulations-on-small-business-enterprises/ - The Impact of Government Regulations on Small Business Enterprises

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • M. Petrusek (red.), Velký sociologický slovník. Praha: Karolinum 1998. Heslo Regulace sociální. Díl II., str. 917
  • M. Žák a kol., Velký ekonomický slovník. Praha: Linde 2002. Hesla Regulace, Regulace mezd, Regulativní hospodářská politika. Str. 654n.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]