Společenská regulace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search

Společenská regulace je řídící, usměrňující nebo kontrolní činnost, která se týká celé společnosti nebo jen určitého sektoru lidské činnosti a je prováděna státem nebo pověřeným regulátorem (například Centrální banka). Podle T. Parsonse má bránit tomu, aby soukromé a dílčí zájmy příliš nepoškozovaly zájem veřejný.[1] Jejím cílem může být dosažení či udržení žádoucího stavu (například cenové stability), nebo omezování společensky nežádoucích či nebezpečných jevů (například kontrola léčiv a potravin). Na rozdíl od centrálního plánování, které se snaží trh nahradit, je společenská regulace i v hospodářství slučitelná s tržním hospodářstvím, které určité formy společenské regulace (například ochranu majetku) přímo vyžaduje.[2]

Pokud se společenská regulace chápe v širším slova smyslu, takže zahrnuje i právní regulaci společenských a občanských vztahů (občanské právo, trestní právo atd.),[3] je jednou ze základních funkcí státu. Politické spory se mohou vést pouze o různé důrazy a preference. V užším smyslu však pod společenskou regulací rozumíme spíše aktivní a často cílené zásahy státu, typicky motivované například ideály spravedlnosti a rovnosti, což je oblast vysloveně politická a tedy také předmět politických sporů.

Společenská regulace může být velmi silný a účinný nástroj, proto vždycky hrozí i jeho zneužití. Moderním společnostem také hrozí přemíra regulací, jak na to upozorňuje kritika intervencionismu. Vzhledem k setrvačnosti státních institucí se může stát, že důvody, které k zavedení určité regulace původně vedly, už pominuly, a přesto se regulace dále provádí. Postup k jejímu omezení se nazývá deregulace.

Prostředky společenské regulace[editovat | editovat zdroj]

Prostředky regulace mohou být:

  • Zákony, nařízení a normy, včetně kontrol a sankcí. Tak například právo životního prostředí může omezovat hospodářské činnosti kvůli ochraně prostředí, pracovní právo omezuje smluvní volnost zaměstnavatele při uzavírání a rušení pracovních smluv se zaměstnanci. Další právní předpisy omezují a usměrňují většinu oblastí lidské činnosti, pokud mají nějaký dopad na životy, zdraví nebo bezpečnost ostatních (silniční provoz, výroba léčiv, stavebnictví atd.)
  • Specifické poplatky, odvody a zdanění mohou odrazovat od určitých činností a podporovat jiné, mohou ale také přenášet část nákladů například na údržbu silnic na ty, kdo je skutečně užívají. Vysoké zdanění tabáku a alkoholu veřejnost vcelku podporuje a ani vysoké zdanění benzinu nevyvolává masové protesty.
  • Přímá podpora školství, zdravotnictví, sociální péče, veřejné dopravy, kultury a sportu je v moderním státě samozřejmá a spor se vede jen o jejich výši, případně přesná pravidla. Spornější mohou být vládní projekty a politiky cílených intervencí, účelově zaměřených podnětů a podpor. Stát podporuje vědu, výzkum i kulturu, jednak přímo, jednak prostřednictvím grantových agentur. Tyto a další oblasti – například na úspory energie, integraci handicapovaných a menšin – výrazně podporuje také Evropská unie.
  • Další zásahy státu do společenského života si často vynucují i nepředvídatelné události, živelní katastrofy, hrozby epidemií, teroristické útoky nebo i rozsáhlé stávky.

Hlavní oblasti společenské regulace[editovat | editovat zdroj]

Společenská regulace, zejména v širším smyslu, se tedy týká všech oblastí společenského života i sociální péče. Cílené programy a politiky se obracejí hlavně do hospodářského života a týkají se měnové politiky, zaměstnanosti, podpory exportu nebo konkurenceschopnosti. Výhledem na hospodářský prospěch se často zdůvodňuje i podpora dopravy a výzkumu. Řada státních zásahů chce napravovat tzv. „selhání trhu“, například právě v reakcích na výkyvy hospodářského růstu a omezování hospodářských cyklů, proti poškozování prostředí nebo na podporu dlouhodobých cílů proti krátkodobému prospěchu. Také regulace cen „přirozených monopolů“ patří do této skupiny.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Petrusek, Velký sociologický slovník II., str. 917).
  2. M. Žák, Velký ekonomický slovník, str. 656.
  3. Snad pod vlivem anglického regulation, které znamená i nařízení a předpis. Osička - Poldauf, Anglicko-český slovník. Praha: NČSAV 1957, str. 333.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • M. Petrusek (red.), Velký sociologický slovník. Praha: Karolinum 1998. Heslo Regulace sociální. Díl II., str. 917
  • M. Žák a kol., Velký ekonomický slovník. Praha: Linde 2002. Hesla Regulace, Regulace mezd, Regulativní hospodářská politika. Str. 654n.

Související články[editovat | editovat zdroj]