Cholera: Porovnání verzí
m Bot: Odstranění 96 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q12090) |
|||
| Řádek 12: | Řádek 12: | ||
== Léčba a prognóza == |
== Léčba a prognóza == |
||
[[Léčba]] spočívá v nahrazování ztracené vody a minerálií (u lehčích případů dostatečným pitím - nejlepší je solnoglukózní roztok vyvinutý pro tento účel, u těžkých případů s velkými ztrátami tekutin je nutné intravenózní doplnění), u těžších případů se nasazují [[Antibiotikum|antibiotika]]. Plně rozvinutá neléčená cholera je smrtelná asi v 50 % případů, ve vyspělých zemích při včasné [[diagnóza|diagnóze]] a dostupnosti lékařské péče umírá něco kolem 0,75 % pacientů. Úmrtnost při [[epidemie|epidemiích]] v chudých zemích se v posledních 20 letech pohybuje mezi 3-15 %. |
[[Léčba]] spočívá v nahrazování ztracené vody a minerálií (u lehčích případů dostatečným pitím - nejlepší je solnoglukózní roztok vyvinutý pro tento účel, u těžkých případů s velkými ztrátami tekutin je nutné intravenózní doplnění), u těžších případů se nasazují [[Antibiotikum|antibiotika]]. Plně rozvinutá neléčená cholera je smrtelná asi v 50 % případů, ve vyspělých zemích při včasné [[diagnóza|diagnóze]] a dostupnosti lékařské péče umírá něco kolem 0,75 % pacientů. Úmrtnost při [[epidemie|epidemiích]] v chudých zemích se v posledních 20 letech pohybuje mezi 3-15 %. |
||
== Historie == |
|||
První prokazatelné epidemie cholery jsou známy z [[Indie]] (6. století př. n. l.). V historii se rozlišují tyto [[pandemie]] cholery: |
|||
# 1816–1826: v [[Asie|Asii]]. |
|||
# 1829–1851: v [[Evropa|Evropě]] a [[Severní Amerika|severní Americe]]. |
|||
# 1852–1860: [[Rusko]]. |
|||
# 1863–1875: v Evropě. |
|||
# 1881–1896: v Evropě. |
|||
# 1899–1923: v Rusku a Otomanské říši. |
|||
# od 1961 (El Tor): mírná a převážně asymptomatická. |
|||
# od 1991 (O139 Bengal): spíše jen epidemie. |
|||
# od 2010: na [[Haiti]]. |
|||
Bakterii Vibrio cholerae jako první izoloval italský anatom [[Filippo Pacini]] roku [[1854]]. |
|||
== Reference == |
== Reference == |
||
Verze z 8. 3. 2013, 12:52
Cholera je nebezpečné průjmové onemocnění, jehož původcem je gramnegativní bakterie Vibrio cholerae, nejčastěji kmeny Clasica I a El Tor. Podle nejčastějšího výskytu se nemoc také nazývá asijská cholera (cholera asiatica).[1]
Přenos choroby, prevence
Nemoc se přenáší alimentární cestou, nejčastěji pitnou vodou znečištěnou fekáliemi (v níž je Vibrio cholerae schopno přežívat až tři týdny) nebo potravinami (dny až 6 týdnů, doba přežití roste s klesající teplotou). Účinnou prevenci představuje mytí rukou, převařování vody či její dezinfekce, dodržování základních hygienických pravidel při zacházení s potravinami. Další možností je očkování, které však není spolehlivé a účinkuje jen na půl roku. Zdrojem nákazy je nemocný člověk, popřípadě člověk-přenašeč.
Průběh a příznaky choroby
Pokud člověk zkonzumuje dostatečně velkou dávku vibrií (je relativně velká, neboť nesnášejí kyselé prostředí žaludku a mnoho jich cestu přes něj nepřežije), část z nich projde až do tenkého střeva a zde se začnou množit. Zde produkují toxin zvaný choleratoxin. Choleratoxin působí na epitelové buňky Lieberkühnových krypt, které secernují do lumen střeva Cl-. Chloridový aniont je doprovázen sodným kationtem. Choleratoxin v zasažených buňkách blokuje GTPasu Gs-proteinů, čímž permanentně aktivuje adenylátcyklasu. Podjednotka cholera toxinu aktivuje ADP ribosylační faktor, který podmiňuje aktivitu Gα podjednotky heterotrimerního G proteinu. Koncentrace cAMP se prudce zvýší. Kanály secernující Cl- tedy zůstávají otevřené. Do lumen střeva jimi prochází ohromné množství chloridových aniontů doprovázených sodíkem a vodou. Ztráty vody mohou být až 26 litrů za den. Dochází také ke ztrátám HCO3- a K+.
Inkubační doba je několik hodin až dní. Příznaky jsou (u těžké varianty choroby) křečovité bolesti břicha a vodnatý průjem, zvracení. V důsledku ztráty vody a iontů dojde ke snížení krevního objemu a acidóze, bez léčby může dojít až k úplnému vyčerpání draslíkových iontů, zhroucení homeostázy a ke smrti. Nemoc se prokazuje přítomností vibrií ve stolici, nebo krevními testy na přítomnost protilátek.
Léčba a prognóza
Léčba spočívá v nahrazování ztracené vody a minerálií (u lehčích případů dostatečným pitím - nejlepší je solnoglukózní roztok vyvinutý pro tento účel, u těžkých případů s velkými ztrátami tekutin je nutné intravenózní doplnění), u těžších případů se nasazují antibiotika. Plně rozvinutá neléčená cholera je smrtelná asi v 50 % případů, ve vyspělých zemích při včasné diagnóze a dostupnosti lékařské péče umírá něco kolem 0,75 % pacientů. Úmrtnost při epidemiích v chudých zemích se v posledních 20 letech pohybuje mezi 3-15 %.
Reference
- ↑ Maxdorf. Velký lékařský slovník [online]. Redakce Zdeňka Juránková. Maxdorf [cit. 2012-08-19]. Dostupné online.
Literatura
- S. Silbernagl et al.: Atlas fyziologie člověka. Grada Publishing, Praha 2004, 3. české vydání
Související články
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.