Rumunské námořnictvo: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
doplnění
EmausBot (diskuse | příspěvky)
Roboti
256 394 editací
Řádek 143: Řádek 143:
[[fi:Romanian laivasto]]
[[fi:Romanian laivasto]]
[[fr:Marine militaire roumaine]]
[[fr:Marine militaire roumaine]]
[[it:Forţele Navale Române]]
[[it:Forțele Navale Române]]
[[pl:Forţele Navale Române]]
[[pl:Forţele Navale Române]]
[[ro:Forțele Navale Române]]
[[ro:Forțele Navale Române]]

Verze z 24. 2. 2013, 23:01

Šablona:Infobox vojenská jednotka

Rumunské loďstvo tvoří námořní složku ozbrojených sil Rumunska. Dělí se na námořnictvo a dunajskou flotilu. Oficiálně založeno bylo v roce 1860. Dnes ho tvoří cca 6900 osob.[1] Velení námořnictva sídlí v přístavu Constanta. Ten je zároveň základnou říční flotily.[1] Hlavní síly námořnictva tvoří tři fregaty, 7 korvet, 5 minolovek a řada hlídkových plavidel. Dunajská flotila provozuje monitory, dělové a hlídkové čluny.

Historie

Přístav Constanta za druhé světové války

Druhá světová válka

Rumunské námořnictvo se účastnilo druhé světové války na straně Osy. V té době se dělilo na námořní divizy a dunajskou říční flotilu. V době vypuknutí války mělo námořnictvo okolo 40 válečných lodí, z toho 17 říčních (celkem 7 říčních monitorů, často pocházejících z dob Rakouska-uherska). Námořní síly mohly nasadit čtyři torpédoborce tříd Mărăşti a Regele Ferdinand, ponorku Delfinul, tří korvety, tří dělové čluny, tří torpédové čluny a minonosku Amiral Murgescu.[1] Během války je posílilo několik nových lodí, například dvě ponorky a šest torpédových člunů. Oproti sovětskému námořnictvu byly rumunské síly velmi slabé a proto se rumunské námořnictvo za války soustředilo na doprovod konvojů, minové operace a pobřežní obranu.[1] V srpnu 1944 rumunské námořnictvo disponovalo 54 plavidly na Černém moři (z toho 25 pomocných) a 137 plavidly na Dunaji (z toho 100 pomocných).[1] Po podepsání příměří v roce 1944 museli Rumuni odevzdat své lodě Sovětskému svazu.

Studená válka

V poválečném období se Rumunsko orientovalo na Sovětský svaz a získávalo z něj i zbraně. Po válce byly až na výjimky postupně vráceny roku 1944 odevzdané rumunské válečné lodě. V šedesátých letech došlo k vyřazení torpédoborců. Nový torpédoborec Mărăşeşti rumunské námořnictvo získalo v roce 1985 vlastní výstavbou. Fakticky se ale jedná spíše o fregatu, neboť loď byla odlišně kategorizována z prestižních důvodů.

Současnost

Rumunské námořnictvo se podílí na mezinárodních misích. Fregata Regele Ferdinand se například roku 2012 zapojila do protipirátské Operace Atalanta.[2]

Složení

Fregaty

Fregata Mărăşeşti

Korvety

Korveta Admiral Petre Bărbuneanu
Korveta Contra-Amiral Eustaţiu Sebastian

Rychlé hlídkové čluny

Ponorky

Minolovky a minonosky

Mircea
  • Třída Vice-Amiral Ioan Murgescu – minolovka
    • Vice-Amiral Ioan Murgescu (F-271)
  • Třída Lt. Remus Lepri – minolovky
    • Lt. Remus Lepri (F-24)
    • Lt. Lupu Dinescu (F-25)
    • Lt. Dimitrie Nicolescu (F-29)
    • SLt. Alexandru Axente (F-30)

Pomocné lodě

Říční flotila

Říční monitor

Monitory

Dělovcé čluny

  • Třída Brutar
  • Rahova (F-176)
  • Opanez (F-177)
  • Smârdan (F-178)
  • Posada (F-179)
  • Rovine (F-180)

Hlídkové čluny

Odkazy

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Rumunské námořnictvo na Wikimedia Commons

Reference

  1. ↑ a b c d e f Romania [online]. European Defence Information [cit. 2013-02-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Romanian Navy frigate ROS REGELE FERDINAND joins EU NAVFOR [online]. EU NAVFOR Somalia, rev. 2012-10-01 [cit. 2013-02-13]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Rumunské_námořnictvo&oldid=9787490“