Meitnerium: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m r2.7.2) (Robot: Přidávám mk:Маитнериум |
doplnění infoboxu podle en wiki |
||
| Řádek 19: | Řádek 19: | ||
|hmotnostní zlomek v zemské kůře= |
|hmotnostní zlomek v zemské kůře= |
||
|koncentrace v mořské vodě= |
|koncentrace v mořské vodě= |
||
|počet přírodních izotopů= |
|počet přírodních izotopů= žádné nejsou |
||
|obrázek= |
|obrázek= Electron shell 109 Meitnerium - no label.svg |
||
|vzhled= |
|vzhled= |
||
<!-- Atomové vlastnosti --> |
<!-- Atomové vlastnosti --> |
||
|relativní atomová hmotnost=( |
|relativní atomová hmotnost= (278) |
||
|atomový poloměr= |
|atomový poloměr= (''předpovězeno'') 122<ref name=Haire/> |
||
|kovalentní poloměr= (''odhad'') 129<ref name=rsc>[http://www.rsc.org/chemsoc/visualelements/pages/data/meitnerium_data.html Chemical Data. Meitnerium - Mt], Royal Chemical Society</ref> |
|||
|kovalentní poloměr= |
|||
|van der waalsův poloměr= |
|van der waalsův poloměr= |
||
|elektronová konfigurace=<nowiki>[</nowiki>[[Radon|Rn]]] 5f<sup>14</sup> 6d<sup>7</sup> 7s<sup>2</sup> (''odhad'') <ref name=Haire>{{cite book| title = The Chemistry of the Actinide and Transactinide Elements| editor1-last = Morss|editor2-first = Norman M.| editor2-last = Edelstein| editor3-last = Fuger|editor3-first = Jean| last = Haire|first = Richard G.| chapter = Transactinides and the future elements| publisher = Springer Science+Business Media| year = 2006| isbn = 1-4020-3555-1| location = Dordrecht, The Netherlands| edition = 3rd| ref = CITEREFHaire2006}}</ref><ref>{{Cite journal|doi=10.1140/epja/i2008-10584-7|title=Dirac-Hartree-Fock studies of X-ray transitions in meitnerium|year=2008|author=Thierfelder, C.|journal=The European Physical Journal A|volume=36|pages=227|last2=Schwerdtfeger|first2=P.|last3=Heßberger|first3=F. P.|last4=Hofmann|first4=S.|issue=2|bibcode = 2008EPJA...36..227T }}</ref> |
|||
|elektronová konfigurace=<nowiki>[</nowiki>[[Radon|Rn]]] 5f<sup>14</sup> 6d<sup>7</sup> 7s<sup>2</sup><br />(odhad založený na [[iridium|iridiu]]) |
|||
|elektronů ve slupkách= 2, 8, 18, 32, 32, 15, 2 (''předpovězeno'') <ref name=Haire/><ref name="MtX4">{{cite journal|doi=10.1023/B:RUCO.0000026006.39497.82|title=Halides of Tetravalent Transactinides (Rf, Db, Sg, Bh, Hs, Mt, 110th Element): Physicochemical Properties|year=2004|last1=Ionova|first1=G. V.|last2=Ionova|first2=I. S.|last3=Mikhalko|first3=V. K.|last4=Gerasimova|first4=G. A.|last5=Kostrubov|first5=Yu. N.|last6=Suraeva|first6=N. I.|journal=Russian Journal of Coordination Chemistry|volume=30|issue=5|pages=352}}</ref><ref name="Mt(IX)">{{cite journal|doi=10.1002/cphc.200900910|title=How Far Can We Go? Quantum-Chemical Investigations of Oxidation State +IX|year=2010|last1=Himmel|first1=Daniel|last2=Knapp|first2=Carsten|last3=Patzschke|first3=Michael|last4=Riedel|first4=Sebastian|journal=ChemPhysChem|volume=11|issue=4|pages=865–9|pmid=20127784}}</ref> |
|||
|elektronů ve slupkách=2, 8, 18, 32, 32, 15, 2 |
|||
|oxidační čísla= |
|oxidační čísla= 9, 8, 6, 4, 3, 1 (''předpovězeno'') |
||
<!-- Fyzikální vlastnosti --> |
<!-- Fyzikální vlastnosti --> |
||
|skupenství= pevné (''předpovězeno'') <ref name=bcc>{{cite journal|doi= 10.1103/PhysRevB.84.113104|title= First-principles calculation of the structural stability of 6d transition metals|year= 2011|last1= Östlin|first1= A.|last2= Vitos|first2= L.|journal= Physical Review B|volume= 84|issue= 11|bibcode = 2011PhRvB..84k3104O }}</ref> |
|||
|skupenství=pravděpodobně pevné |
|||
|krystalová struktura= |
|krystalová struktura= krychlová tělesně centrovaná (''předpovězeno'') <ref name=bcc/> |
||
|hustota= 37,4 g/cm<sup>3</sup> (''předpovězeno'') <ref name=Haire/> |
|||
|hustota= |
|||
|magnetické chování= paramagnetický (''předpovězeno'') <ref name="paramagnetic">{{cite journal|doi=10.1016/j.adt.2009.06.001|title=Hartree–Fock–Roothaan energies and expectation values for the neutral atoms He to Uuo: The B-spline expansion method|year=2009|last1=Saito|first1=Shiro L.|journal=Atomic Data and Nuclear Data Tables|volume=95|issue=6|pages=836|bibcode = 2009ADNDT..95..836S }}</ref> |
|||
|tvrdost= |
|||
|magnetické chování= |
|||
|teplota tání c= |
|||
|teplota tání k= |
|||
|teplota varu c= |
|||
|teplota varu k= |
|||
|molární objem= |
|||
|skup. teplo tání= |
|||
|skup. teplo varu= |
|||
|tlak nasycené páry= |
|||
|rychlost zvuku= |
|||
|měrná tepelná kapacita= |
|||
|elektrická vodivost= |
|||
|elektrický odpor= |
|||
|tepelná vodivost= |
|||
<!-- Různé --> |
<!-- Různé --> |
||
|různé= |
|různé=ano |
||
|ionizační energie= ''první'' ''(odhad)'' 800,8 kJ/mol <ref name=Haire/><br />''druhá'' ''(odhad)'' 1 823,6 kJ/mol <ref name=Haire/><br />''třetí'' ''(odhad)'' 2 904,2<ref name=Haire/> |
|||
|elektrodový potenciál= |
|||
|elektronegativita= |
|||
|spalné teplo na m3= |
|||
|spalné teplo na kg= |
|||
|ionizační energie= |
|||
|iontový poloměr= |
|iontový poloměr= |
||
<!-- |
<!-- Bezpečnost --> |
||
|bezpečnost= |
|||
|izotopy=<!-- {{sada šablon pro izotopy - viz výše}} --> |
|||
|symboly nebezpečí= |
|||
}} |
}} |
||
'''Meitnerium''', chemická značka '''Mt''' ''(lat. Meitnerium)'', je sedmnáctým [[transurany|transuranem]], silně [[Radioaktivita|radioaktivní]] [[kov]]ový [[prvek]], připravovaný uměle v [[cyklotron]]u nebo [[urychlovač částic|urychlovači částic]]. |
'''Meitnerium''', chemická značka '''Mt''' ''(lat. Meitnerium)'', je sedmnáctým [[transurany|transuranem]], silně [[Radioaktivita|radioaktivní]] [[kov]]ový [[prvek]], připravovaný uměle v [[cyklotron]]u nebo [[urychlovač částic|urychlovači částic]]. |
||
Verze z 24. 2. 2013, 20:56
Šablona:Infobox Chemický prvek Meitnerium, chemická značka Mt (lat. Meitnerium), je sedmnáctým transuranem, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle v cyklotronu nebo urychlovači částic.
Meitnerium je 17. prvkem v řadě transuranů, radioaktivní kovový prvek, který doposud nebyl izolován v dostatečně velkém množství, aby bylo možno určit všechny jeho fyzikální konstanty. Při své poloze v Periodické tabulce prvků by svými vlastnostmi mělo připomínat iridium.
Historie
První přípravu prvku s atomovým číslem 109 oznámili němečtí fyzici Peter Armbruster a Gottfried Münzenberg 29. srpna roku 1982 z Ústavu pro výzkum těžkých iontů v německém Darmstadtu.[1] Bombardováním izotopu bismutu jádry atomu železa získali izotop 266Mt s poločasem rozpadu přibližně 1,7 ms.
- 209
83 Bi + 58
26 Fe → 266
109 Mt + 1
0 n
Prvek byl poté pojmenován po rakouské matematičce a fyzičce Lise Meitnerové a zasedání IUPAC v roce 1997 toto pojmenování schválilo.
Známé izotopy
Doposud je známo 7 následujících izotopů meitneria:
| Izotop | Rok objevu | Použitá reakce | Poločas rozpadu |
|---|---|---|---|
| 266Mt | 1982 | 209Bi(58Fe,n) | 1,7 ms |
| 268Mt | 1994 | 209Bi(64Ni,n) | 42 ms |
| 270Mt | 2004 | 209Bi(70Zn,n) | 5 ms |
| 274Mt | 2006 | 237Np(48Ca,3n) | 0,44 s |
| 275Mt | 2003 | 243Am(48Ca,4n) | 9,7 ms |
| 276Mt | 2003 | 243Am(48Ca,3n) | 0,72 s |
| 278Mt | 8 s[2] |
Reference
CHYBA: {{Wikislovník}} — Nespecifikovaný typ odkazu. Použijte některý z parametrů „heslo“, „kategorie“, „příloha“.
Obrázky, zvuky či videa k tématu meitnerium na Wikimedia Commons
- ↑ Münzenberg, G. Observation of one correlated α-decay in the reaction 58Fe on 209Bi→267109. Zeitschrift für Physik a Atoms and Nuclei. 1982, roč. 309, s. 89. DOI 10.1007/BF01420157.
- ↑ Interactive Chart of Nuclides. Meitnerium 278. National Nuclear Data Center, Brookhaven National Laboratory. (anglicky)