Amnestie: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
Roboti
1 711 609 editací
m {{Překlady}} hned pod nadpis Reference; kosmetické úpravy
jen forma
Řádek 16: Řádek 16:
|-
|-
|5. listopadu 1918
|5. listopadu 1918
|Nařízení Národního výboru Československého
|Nařízení národního výboru
|28/1918
|28/1918
|-
|-

Verze z 9. 1. 2013, 14:56

Amnestie (z řeckého amnéstia, zapomenutí) je rozhodnutí o hromadném, a to úplném nebo částečném prominutí trestu, a současně o zahlazení odsouzení pro trestný čin. Neruší tedy rozsudek ani občanskoprávní odpovědnost odsouzeného (například povinnost nahradit škodu), ale pouze trest. V České republice bývá doprovázena abolicí, to jest rozhodnutím o zastavení nebo nezahájení trestního řízení pro činy, na něž se vztahuje.

Historie a právo

Historicky je amnestie výsadní právo panovníka, který ji uděloval obvykle při nástupu na trůn. Až do středověku se často týkala odpuštění dluhů, to jest oddlužení zemědělců. Např. v Rakousku jí neomezeně disponoval císař.[1]

V některých[kde?] zemích se uděluje pravidelně, například v Německu před Vánoci nebo ve Francii při volbě presidenta. V některých[kde?] zemích se amnestie udílí zákonem, v České republice ji uděluje prezident republiky dle čl. 63 písm. k) Ústavy, vyžaduje se kontrasignace a odpovědnost nese vláda; amnestii nelze zrušit jakýmkoliv prostředkem.

Na rozdíl od milosti, udělované individuálně, týká se amnestie všech anebo jen určitých skupin odsouzených a trestaných, například jen za určité zločiny, a může být také omezena například výší trestu. Bývá spojena i s dalšími podmínkami, například se může týkat jen trestaných, kteří neměli kázeňské přestupky, anebo naopak vyžadovat, že amnestovaný po jistou dobu nebude pravomocně odsouzen; pokud by byl, výkon amnestovaného trestu se tím obnoví.

Seznam československých a českých amnestií

Československo[2]
ze dne forma číslo
ve Sbírce
5. listopadu 1918 Nařízení národního výboru 28/1918
21. ledna 1919 Rozhodnutí prezidenta republiky
–
22. července 1919 Rozhodnutí prezidenta republiky
–
21. října 1919 Rozhodnutí prezidenta republiky
–
27. května 1920 Rozhodnutí prezidenta republiky
–
13. února 1922 Rozhodnutí prezidenta republiky
–
5. června 1922 Rozhodnutí prezidenta republiky
–
24. července 1922 Rozhodnutí prezidenta republiky
–
2. září 1924 Rozhodnutí prezidenta republiky
–
14. července 1925 Rozhodnutí prezidenta republiky
–
2. června 1927 Rozhodnutí prezidenta republiky
–
19. října 1928 Rozhodnutí prezidenta republiky
–
16. června 1934 Rozhodnutí prezidenta republiky
–
14. prosince 1935 Rozhodnutí prezidenta republiky
–
6. března 1937 Rozhodnutí prezidenta republiky
–
16. dubna 1938 Rozhodnutí prezidenta republiky
–
7. října 1938 Rozhodnutí vlády
–
2. prosince 1938 Rozhodnutí prezidenta republiky
–
31. prosince 1938 Rozhodnutí prezidenta republiky
–
13. července 1939 Vládní nařízení 192/1939
29. listopadu 1939 Vládní nařízení 290/1939
24. prosince 1941 Rozhodnutí prezidenta republiky
–
24. prosince 1941 Rozhodnutí prezidenta republiky
–
31. července 1945 Rozhodnutí prezidenta republiky
–
29. srpna 1945 Rozhodnutí prezidenta republiky
–
27. srpna 1946 Rozhodnutí prezidenta republiky
–
19. června 1948 Rozhodnutí prezidenta republiky
–
19. června 1948 Rozhodnutí prezidenta republiky
–
4. května 1953 Rozhodnutí prezidenta republiky a vlády
–
9. května 1955 Rozhodnutí prezidenta republiky a vlády
–
1. prosince 1957 Rozhodnutí prezidenta republiky a vlády
–
9. května 1960 Rozhodnutí prezidenta republiky a vlády 54/1960
9. května 1962 Rozhodnutí prezidenta republiky 46/1962
9. května 1965 Rozhodnutí prezidenta republiky 43/1965
9. května 1968 Rozhodnutí prezidenta republiky 55/1968
27. května 1969 Rozhodnutí prezidenta republiky 52/1969
25. února 1973 Rozhodnutí prezidenta republiky 10/1973
8. května 1975 Rozhodnutí prezidenta republiky 45/1975
8. května 1980 Rozhodnutí prezidenta republiky 52/1980
8. května 1985 Rozhodnutí prezidenta republiky 38/1985
27. října 1988 Rozhodnutí prezidenta republiky 167/1988
8. prosince 1989 Rozhodnutí prezidenta republiky 150/1989
1. ledna 1990 Rozhodnutí prezidenta republiky
–
16. února 1990 Rozhodnutí prezidenta republiky
–
Česko
ze dne forma číslo
ve Sbírce
3. února 1993 Rozhodnutí prezidenta republiky 56/1993
3. února 1998 Rozhodnutí prezidenta republiky 20/1998
1. ledna 2013 Rozhodnutí prezidenta republiky 1/2013

Amnestie v Československu po pádu komunismu

Udílet amnestie byl oprávněn prezident federace.

Amnestie Václava Havla z ledna 1990

Šlo o jeden z prvních kroků Václava Havla ve funkci prezidenta, kterým byly prominuty tresty uložené za předchozího režimu. Amnestie se týkala zhruba 23 tisíc osob (na území Česka 15 tisíc) z celkem 31 tisíc uvězněných.[3]

MOŽNÉ PORUŠENÍ AUTORSKÝCH PRÁV

©

Část obsahu této stránky, přístupná nyní pouze v její historii, byla odstraněna kvůli podezření z porušení autorských práv, neboť se nápadně podobá textu z:

http://www.ceskenoviny.cz/tema/zpravy/klausova-amnestie-je-teprve-ctvrta-od-roku-1990/883674&id_seznam=16653
Tato stránka je proto nyní zapsána na Wikipedie:Porušení práv. Odstraněný text bez vysvětlení neobnovujte. Pokud jste autorem materiálu a souhlasíte s podmínkami naší licence GFDL a licence CC BY-SA 3.0, pošlete prosím souhlas e-mailem dle pokynů na Nápověda:Svolení autora nebo na internetové stránce, ze které text pochází, uveďte jeho licencování dle GFDL a CC BY-SA 3.0. Pokud se nepodaří původ textu ověřit, bude po týdnu posouzeno jeho odstranění. Jestliže si nevíte rady, navštivte prosím stránku Wikipedie:Potřebuji pomoc.
Pro vkladatele šablony:
Najděte autora a vložte mu na diskusní stránku:
případně použijte pro nové přispěvatele:
a vložte sem:

Amnestie Václava Havla z února 1990

Vyhlášena byla „v zájmu posílení záruk demokracie, veřejného klidu a pořádku“ a týkala se pouze abolice ve věcech nedovoleného ozbrojování, za podmínky dobrovolného odevzdání zbraní a výbušnin nejpozději do 1. března 1990.

Amnestie v samostatné České republice

Udílet amnestie je oprávněn prezident republiky, rozhodnutí ale vyžaduje ke své platnosti spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády. Odpovědnost za amnestii pak nese vláda.

Amnestie Václava Havla z února 1993

Václav Havel ji vyhlásil po svém prvním zvolení prezidentem České republiky. Z celkem 14 tisíc vězňů se týkala jen asi 130 osob.[3]

Amnestie Václava Havla z února 1998

Další prominutí trestů vyhlásil Václav Havel u příležitostí svého znovuzvolení. Z celkem 22 tisíc vězňů bylo propuštěno přes 930 osob, u dalších několik set bylo zastaveno trestní stíhání.[3]

Amnestie Václava Klause z ledna 2013

ikona
Tato část článku reaguje na aktuální nebo nedávné události.
Informace zde uvedené se vzhledem k neustálému vývoji mohou průběžně měnit. Je třeba je se zvýšenou péčí aktualizovat a doplňovat.

Prezident Václav Klaus vyhlásil svou první amnestii krátce před koncem svého druhého funkčního období, u příležitosti 20. výročí osamostatnění České republiky.[3] Podle odhadu Ministerstva spravedlnosti ČR se amnestie týká více než 32 000 lidí. Vězeňské brány opustilo více než 6 145 lidí[4] (původní odhad činil 7 416 pravomocně odsouzených). Rozhodnutí prezidenta se však dotkne i dalších zhruba 14 500 osob podmínečně odsouzených s aprobačním dohledem a dalších lidí.[5]

Předmětem kritiky se stalo zejména zahrnutí dlouhodobě neuzavřených trestních stíhání včetně mnoha mediálně sledovaných případů podezření ze závažné hospodářské kriminality a korupce. Jiří Dienstbier usoudil, že byla „šita na míru“ na některé kauzy a že je dárkem Klausovým přátelům z oblasti ekonomiky z 90. let.[6] Michal Horáček ji označil za odměnu těm, kdo průběh trestního stíhání dokázali mařit. Podle Jiřího Přibáně amnestie roku 2013 vejde do ústavních dějin této země především jako manifestace pokrytectví, cynismu i síly těch, kdo se s představou nezávislé justice a řádného trestního procesu nikdy nesmířili a rovnost všech před zákonem, tento hlavní pilíř právního státu, nikdy nepřijali za vlastní.[7]

Unie státních zástupců uvedla, že odvolání se na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva (ESLP), v případech zastavení trestního stíhání trvajícího déle než 8 let, je mylné. Navíc podle unie amnestie zmařila „možnost poškozených dosáhnout náhrady škody v trestním řízení, ačkoliv nepřiměřená délka řízení nemůže být podle ESLP důvodem k upuštění od povinnosti nahradit škodu způsobenou trestným činem“.[8]

Prezident ani jeho kancelář amnestii nezdůvodnili, avšak o den později, 2. ledna 2013 při jmenování Jaroslava Bureše do funkce předsedy Vrchního soudu v Praze, Václav Klaus poznamenal: „Věřím, že teď ve vašem vrchním soudu už bude vše v pořádku, už budete soudit tak dobře, že nebude potřeba, aby se udělovaly nějaké amnestie a milosti. Doufám, že nastane rajská doba.“[9]

Svůj nesouhlas s rozsahem amnestie dalo najevo značné množství lidí. V bleskovém průzkumu, který provedla pro Českou televizi společnost Median, vyjádřilo nesouhlas 82,2 procenta Čechů, a odmítavý postoj panuje napříč celou Českou republikou. Průzkum proběhl ve dnech 3. a 4. ledna a zúčastnilo se ho 617 respondentů.[10] Událost „Nesouhlasíme s Klausovou amnestií“ na Facebooku získala velmi rychle více než 300 tisíc účastníků; dalších více než 101 tisíc podepsalo stejnojmennou petici.[11][12]

Odkazy

CHYBA: {{Wikislovník}} — Nespecifikovaný typ odkazu. Použijte některý z parametrů „heslo“, „kategorie“, „příloha“.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Amnestie na německé Wikipedii.

  1. ↑ Článek 13 základního zákona státního č. 144/1867 ř. z., o moci soudcovské
  2. ↑ L. Marečková, Milosti: ohnisko lidství v trestním právu. Praha : Academia, 2007
  3. ↑ a b c d Klausova amnestie je teprve čtvrtá od roku 1990, České noviny, 1. 1. 2013, ČTK
  4. ↑ Stav propuštěných na amnestii k datu 7.1.2013, 7:00, Vězeňská služba České republiky, 7. 1. 2013
  5. ↑ Amnestie se týká více než 32.000 lidí, spočítalo ministerstvo, Ceskenoviny.cz, 4. 1. 2013, ČTK
  6. ↑ Seznam amnestovaných bobtná o kontroverzní lidi, kritika Klause sílí, iDnes.cz, 2. 1. 2013, brm (Markéta Březinová), ČTK
  7. ↑ Jiří Přibáň: Když amnestie pomáhá zločinu, Lidové noviny, 4. 1. 2013
  8. ↑ Prohlášení Unie státních zástupců k prezentaci amnestie prezidenta republiky dne 1.1.2013, oficiální stránky, 4.1.2013, přístup: 7.1.2013
  9. ↑ Prezident jmenoval exministra Bureše předsedou Vrchního soudu v Praze, iDnes.cz, 2. 1. 2013
  10. ↑ Průzkum: S rozsahem amnestie nesouhlasí přes 80 procent lidí, Lidovky.cz, 4. 1. 2013
  11. ↑ Na svobodě je už 6000 amnestovaných, protestní petici podepsalo 70 000 lidí, Novinky.cz, 5. 1. 2013
  12. ↑ Petice: Nesouhlasíme s Klausovou amnestií, Jednej.cz

Literatura

  • L. Marečková, Milosti: ohnisko lidství v trestním právu. Praha : Academia, 2007
  • Ottův slovník naučný, heslo Amnestie. Sv. 2, str. 181

Související články

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Amnestie&oldid=9562950“