Modulární aritmetika: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
MerlIwBot (diskuse | příspěvky)
Řádek 34: Řádek 34:
* [[množina zbytkových tříd]]
* [[množina zbytkových tříd]]
* [[teorie čísel]]
* [[teorie čísel]]
* [[okruh (algebra)]]





Verze z 19. 11. 2012, 14:05

Na rozdíl od běžné aritmetiky je modulární aritmetika definována na konečné množině n. Ta vznikne ze tak, že jsou ztotožněna čísla se stejným zbytkem po dělení číslem .

Základní vlastnosti

Zavedená ekvivalence mezi prvky tvoří na okruhu (ℤ,+,·,0,1) kongruenci, tedy ∀a,b,n∈ℤ

Proto je možné při výpočtech vzájemně zaměňovat prvky ve stejných třídách. Pro zjednodušení se nejčastěji používá vždy nejmenší nezáporné číslo.

Zápis

Rovnosti v modulární aritmetice se obvykle zapisují s trojčárkou, která značí kongruenci:

a + b ≡ b + a (mod n)

Další operace

Na ℤn lze přirozeně dodefinovat i další operace:

Pokud je prvočíslo, pak ℤn tvoří těleso, protože pro každý nenulový prvek existuje inverzní prvek (vzhledem k násobení). Dělení se pak definuje jako násobení inverzním prvkem.

Operace dělení a diskrétní logaritmus v modulární matematice se nechovají stejně jako v klasické aritmetice a tedy není možné jejich výsledky přímo převést do ℤn jako u sčítání a násobení.

Použití

Lidem je přirozenější klasická aritmetika, ale modulární aritmetika má řadu výhod. Díky tomu, že je zde množina čísel konečná, jsou běžné operace jednodušší, rychlejší a potřebují konstantní množství paměti. Toho se využívá v počítačích, kde bývá typ "celých čísel" obvykle realizován v modulární aritmetice (nejčastěji ).

Na druhou stranu pro některé funkce není znám efektivní algoritmus (diskrétní logaritmus, faktorizace), čehož se často využívá v kryptografii.

Související články


Šablona:Link FA Šablona:Link FA