Miloš Jakeš: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
+ kat
Bez shrnutí editace
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox Politik
{{Infobox Politik
| jméno =Miloš Jakeš
| jméno =Milouš Jakeš
| čestný_sufix =
| čestný_sufix =
| obrázek =Milous Jakes.jpg
| obrázek =Milous Jakes.jpg
Řádek 29: Řádek 29:
| poznámky =
| poznámky =
}}
}}
'''Miloš Jakeš''' (občanským jménem '''Milouš Jakeš''', * [[12. srpen|12. srpna]] [[1922]] [[České Chalupy]]) je český politik, v letech [[1987]]–[[1989]] byl [[generální tajemník|generálním tajemníkem]] [[Komunistická strana Československa|KSČ]]. V průběhu tzv. [[Sametová revoluce|Sametové revoluce]] byl donucen z vysoké politiky odejít.
'''Milouš Jakeš''' (občanským jménem '''Milouš Jakeš''', * [[12. srpen|12. srpna]] [[1922]] [[České Chalupy]]) je český politik, v letech [[1987]]–[[1989]] byl [[generální tajemník|generálním tajemníkem]] [[Komunistická strana Československa|KSČ]]. V průběhu tzv. [[Sametová revoluce|Sametové revoluce]] byl donucen z vysoké politiky odejít.


V letech 1937–1952 žil ve Zlíně / [[Zlín|Gottwaldov]]ě.<ref name=rozhovor /> Původně zaměstnanec [[Baťa|Baťových závodů]]. Po roce 1945 byl funkcionářem ČSM, od roku 1950 předsedou [[jednotný národní výbor|jednotného národního výboru]] v [[Zlín|Gottwaldov]]ě.<ref name=rozhovor>Milan Podobský, Václav Bartuška, Richard Kalup: [http://zpravy.idnes.cz/jakesuv-zapomenuty-rozhovor-jak-mohli-zatknout-havla-ja-se-podivoval-1e5-/kavarna.asp?c=A091218_162554_kavarna_bos Jakešův zapomenutý rozhovor: Jak mohli zatknout Havla? Já se podivoval], 21. 12. 2009, MF Dnes a iDnes.cz, příloha Kavárna</ref> V letech [[1955]] až [[1958]] studoval v Moskvě a pak pracoval v aparátu komunistické strany. Po roce [[1968]] v době normalizace se připojil ke [[Gustáv Husák|Gustávu Husákovi]]. V roce [[1977]] se stal členem Ústředního výboru KSČ, v roce [[1981]] předsednictva Ústředního výboru. V souvislosti s politikou [[Michail Sergejevič Gorbačov|Gorbačova]] v [[Sovětský svaz|SSSR]] se Jakeš stal jedním z příznivců reforem tzv. přestavby v československých podmínkách. Od [[17. prosinec|17.&nbsp;prosince]] [[1987]] zastával funkci generálního tajemníka komunistické strany.<ref>[http://libri.cz/databaze/dejiny/text/t111.html F. Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech na Libri.cz]</ref> Proti narůstajícímu odporu vůči [[Komunismus|komunistické]] [[Totalitarismus|totalitě]] se Jakeš neúspěšně pokoušel prosazovat program reforem, přičemž však ve většině případů zůstal pouze u politických proklamací. Obecně byl považován vždy spíš za konzervativce (odpůrce zásadních politických reforem). Po propuknutí revoluce odstoupil dne [[24. listopad]]u [[1989]] ze své funkce, 5. prosince byl vyloučen ze strany. Od 90. let žije v ústraní, napsal vzpomínkovou knihu ''Dva roky generálním tajemníkem'' (nakl. Regulus, Praha [[1996]]).
V letech 1937–1952 žil ve Zlíně / [[Zlín|Gottwaldov]]ě.<ref name=rozhovor /> Původně zaměstnanec [[Baťa|Baťových závodů]]. Po roce 1945 byl funkcionářem ČSM, od roku 1950 předsedou [[jednotný národní výbor|jednotného národního výboru]] v [[Zlín|Gottwaldov]]ě.<ref name=rozhovor>Milan Podobský, Václav Bartuška, Richard Kalup: [http://zpravy.idnes.cz/jakesuv-zapomenuty-rozhovor-jak-mohli-zatknout-havla-ja-se-podivoval-1e5-/kavarna.asp?c=A091218_162554_kavarna_bos Jakešův zapomenutý rozhovor: Jak mohli zatknout Havla? Já se podivoval], 21. 12. 2009, MF Dnes a iDnes.cz, příloha Kavárna</ref> V letech [[1955]] až [[1958]] studoval v Moskvě a pak pracoval v aparátu komunistické strany. Po roce [[1968]] v době normalizace se připojil ke [[Gustáv Husák|Gustávu Husákovi]]. V roce [[1977]] se stal členem Ústředního výboru KSČ, v roce [[1981]] předsednictva Ústředního výboru. V souvislosti s politikou [[Michail Sergejevič Gorbačov|Gorbačova]] v [[Sovětský svaz|SSSR]] se Jakeš stal jedním z příznivců reforem tzv. přestavby v československých podmínkách. Od [[17. prosinec|17.&nbsp;prosince]] [[1987]] zastával funkci generálního tajemníka komunistické strany.<ref>[http://libri.cz/databaze/dejiny/text/t111.html F. Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech na Libri.cz]</ref> Proti narůstajícímu odporu vůči [[Komunismus|komunistické]] [[Totalitarismus|totalitě]] se Jakeš neúspěšně pokoušel prosazovat program reforem, přičemž však ve většině případů zůstal pouze u politických proklamací. Obecně byl považován vždy spíš za konzervativce (odpůrce zásadních politických reforem). Po propuknutí revoluce odstoupil dne [[24. listopad]]u [[1989]] ze své funkce, 5. prosince byl vyloučen ze strany. Od 90. let žije v ústraní, napsal vzpomínkovou knihu ''Dva roky generálním tajemníkem'' (nakl. Regulus, Praha [[1996]]).

Verze z 14. 10. 2012, 11:07

Šablona:Infobox Politik Milouš Jakeš (občanským jménem Milouš Jakeš, * 12. srpna 1922 České Chalupy) je český politik, v letech 19871989 byl generálním tajemníkem KSČ. V průběhu tzv. Sametové revoluce byl donucen z vysoké politiky odejít.

V letech 1937–1952 žil ve Zlíně / Gottwaldově.[1] Původně zaměstnanec Baťových závodů. Po roce 1945 byl funkcionářem ČSM, od roku 1950 předsedou jednotného národního výboru v Gottwaldově.[1] V letech 19551958 studoval v Moskvě a pak pracoval v aparátu komunistické strany. Po roce 1968 v době normalizace se připojil ke Gustávu Husákovi. V roce 1977 se stal členem Ústředního výboru KSČ, v roce 1981 předsednictva Ústředního výboru. V souvislosti s politikou Gorbačova v SSSR se Jakeš stal jedním z příznivců reforem tzv. přestavby v československých podmínkách. Od 17. prosince 1987 zastával funkci generálního tajemníka komunistické strany.[2] Proti narůstajícímu odporu vůči komunistické totalitě se Jakeš neúspěšně pokoušel prosazovat program reforem, přičemž však ve většině případů zůstal pouze u politických proklamací. Obecně byl považován vždy spíš za konzervativce (odpůrce zásadních politických reforem). Po propuknutí revoluce odstoupil dne 24. listopadu 1989 ze své funkce, 5. prosince byl vyloučen ze strany. Od 90. let žije v ústraní, napsal vzpomínkovou knihu Dva roky generálním tajemníkem (nakl. Regulus, Praha 1996).

Bylo proti němu vedeno trestní řízení v souvislosti s jeho činností v době okupace Československa v roce 1968. Řízení bylo zastaveno.

Reference

  1. a b Milan Podobský, Václav Bartuška, Richard Kalup: Jakešův zapomenutý rozhovor: Jak mohli zatknout Havla? Já se podivoval, 21. 12. 2009, MF Dnes a iDnes.cz, příloha Kavárna
  2. F. Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech na Libri.cz

Externí odkazy

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Miloš Jakeš na Wikimedia Commons CHYBA: {{Wikicitáty}} — Chybí některý z parametrů „dílo“, „kategorie“, „osoba“, „téma“. Seznam dělSouborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Miloš Jakeš

.