Pepřotvaré: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
WikitanvirBot (diskuse | příspěvky)
m r2.7.1) (Robot: Přidávám fa:فلفل‌سیاه‌سانان
Celkové doplnění
Řádek 2: Řádek 2:
| barva = lightgreen
| barva = lightgreen
| jméno = Pepřotvaré
| jméno = Pepřotvaré
| obrázek =
| obrázek = London Zoo 01098.jpg
| popis obrázku = ''''
| popis obrázku = podražec ''Aristolochia gigantea''
| říše = [[rostliny]] (''Plantae'')
| říše = [[rostliny]] (''Plantae'')
| podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'')
| podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'')
Řádek 11: Řádek 11:
}}
}}


'''Pepřotvaré''' (''Piperales'') je řád [[nižší dvouděložné|nižších dvouděložných]] rostlin zahrnující 4 čeledi.
'''Pepřotvaré''' (''Piperales'') je řád [[nižší dvouděložné|nižších dvouděložných]] rostlin zahrnující 4 čeledi. Jsou to byliny i dřeviny, rozšířené především v tropech.


== Charakteristika ==
== Charakteristika ==


Byliny nebo dřeviny s jednoduchými listy s primárně dlanitou žilnatinou. V [[epidermis]] [[anomocytické průduchy]] (sousední buňky jsou identické s ostatními buňkami epidermis). Řád vykazuje některé znaky jednoděložných. U některých čeledí je ve stonku více nepravidelných kruhů cévních svazků. Objevuje se [[pseudomonokotylie]] - vyvíjí se jen jedna děloha, druhá zakrňuje.
Pepřotvaré jsou byliny nebo dřeviny s měkkým dřevem, s jednoduchými listy s primárně dlanitou žilnatinou. V [[pokožce]] jsou anomocytické [[průduch]]y (se sousedními buňkami identickými s ostatními buňkami epidermis). Mezi hlavní [[apomorfie|synapomorfie]] tohoto řádu náležejí dvouřadě uspořádané listy, pochva na bázi listu a nukleární endosperm. Charakteristické jsou také zbytnělé [[uzlina|nody]], cévy s jednoduchými perforacemi a jednotlivé cévní svazky, často vytvářející dřevo se širokými paprsky.<ref name="judd"/>


Řád vykazuje některé znaky [[jednoděložné|jednoděložných]], zejména trojčetné květy a [[plastid]]y [[sítkovice|sítkovic]] shodného typu (jako u jednoděložných).
== Seznam čeledí řádu ==
<ref name="judd">{{Citace monografie
| příjmení = Judd
| jméno = et al.
| odkaz na autora =
| titul = Plant Systematics: A Phylogenetic Approach
| vydavatel = Sinauer Associates Inc.
| místo =
| rok = 2002
| isbn = 9780878934034
| kapitola =
| strany =
| jazyk =
}}</ref> U některých čeledí je ve stonku více nepravidelných kruhů cévních svazků. Objevuje se [[pseudomonokotylie]] - vyvíjí se jen jedna děloha, druhá zakrňuje.


== Přehled čeledí řádu pepřotvaré ==
*''[[Aristolochiaceae]]''

*[[podražcovité]] (''Aristolochiaceae'')
*''[[Hydnoraceae]]''
*''[[Hydnoraceae]]''
*[[pepřovníkovité]] (''Piperaceae'')
*''[[Piperaceae]]''
*''[[Lactoris fernandeziana|Lactoridaceae]]''
*''[[Saururaceae]]''
*''[[Saururaceae]]''<ref name="botjo">{{Citace monografie
| příjmení = Bremer
| jméno = B. et al.
| odkaz na autora =
| titul = Botanical Journal of the Linnean Society: An Update of the APG Classification ...
| vydavatel =
| místo =
| rok = 2009
| isbn =
| kapitola =
| strany =
| jazyk =
}}</ref>

<gallery>
Soubor:Piper aduncum.jpg|pepřovník ''Piper aduncum'', čeleď [[pepřovníkovité]]
Soubor:Aristolochia clematitis 002.JPG|podražec křovištní (''Aristolochia clematitis''), čeleď [[podražcovité]]
Soubor:HydnoraAfricanaKarasburgDistrictNamibia2002Musselman.jpg|''Hydnora africana'', čeleď ''[[Hydnoraceae]]''
Soubor:Houttuynia cordata 'Chameleon' J3.jpg|''Houttuynia cordata'', čeleď ''[[Saururaceae]]''
Soubor:
Soubor:
</gallery>

== Rozšíření ==

Většina zástupců řádu pepřotvaré roste v tropech. V evropské květeně je podobně jako v ČR zastoupena pouze čeleď [[podražcovité]] (''Aristolochiaceae''), a to rody [[podražec]] (''Aristolochia'') a [[kopytník]] (''Asarum'').<ref name="fleu">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Flora Europaea
| url = http://193.62.154.38/FE/fe.html
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu =
| vydavatel = Royal Botanic Garden Edinburgh
| místo =
| jazyk =
}}</ref>


== Taxonomie ==
== Taxonomie ==
Řádek 28: Řádek 81:
V [[Cronquistův systém|Cronquistově]] i [[Dahlgrenův systém|Dahlgrenově systému]] byly podražcotvaré (''Aristolochiales'') a pepřotvaré (''Piperales'') rozlišovány jako samostatné řády.
V [[Cronquistův systém|Cronquistově]] i [[Dahlgrenův systém|Dahlgrenově systému]] byly podražcotvaré (''Aristolochiales'') a pepřotvaré (''Piperales'') rozlišovány jako samostatné řády.


Řád pepřotvaré je řazen do skupiny vývojových větví nižších dvouděložných rostlin nazývané 'Magnoliids'. Podle kladogramů [[Angiosperm Phylogeny Group|APG]] je sesterskou větví pepřotvarých řád ''[[Canellales]]''. Pozice čeledi ''[[Hydnoraceae]]'' v rámci řádu je prozatím nejednoznačná.<ref name="apg">{{Citace elektronické monografie
Pozice čeledi ''[[Hydnoraceae]]'' v rámci řádu je nejednoznačná.
| příjmení = Stevens
| jméno = P.F.
| odkaz na autora =
| titul = Angiosperm Phylogeny Website
| url = http://www.mobot.org/MOBOT/Research/APweb/welcome.html
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu =
| vydavatel =
| místo = Missouri Botanical Garden
| jazyk =
}}</ref> Monotypická čeleď ''Lactoridaceae'' je někdy vřazována do čeledi podražcovité (''Aristolochiaceae'').

== Význam ==

[[Pepřovník černý]] je zdrojem známého koření, [[pepř černý|černého pepře]]. Některé druhy, zejména z čeledí [[podražcovité]] (''Aristolochiaceae'') a ''[[Saururaceae]]'', se pěstují jako okrasné rostliny.


== Reference ==
Monotypická čeleď ''Lactoridaceae'' byla na základě molekulárních studií skupiny [[APG]] vřazena do čeledi podražcovité (''Aristolochiaceae'').
<references />


== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==

Verze z 7. 7. 2012, 21:35

Jak číst taxoboxPepřotvaré
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídanižší dvouděložné (Magnoliopsida)
Řádpepřotvaré (Piperales)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pepřotvaré (Piperales) je řád nižších dvouděložných rostlin zahrnující 4 čeledi. Jsou to byliny i dřeviny, rozšířené především v tropech.

Charakteristika

Pepřotvaré jsou byliny nebo dřeviny s měkkým dřevem, s jednoduchými listy s primárně dlanitou žilnatinou. V pokožce jsou anomocytické průduchy (se sousedními buňkami identickými s ostatními buňkami epidermis). Mezi hlavní synapomorfie tohoto řádu náležejí dvouřadě uspořádané listy, pochva na bázi listu a nukleární endosperm. Charakteristické jsou také zbytnělé nody, cévy s jednoduchými perforacemi a jednotlivé cévní svazky, často vytvářející dřevo se širokými paprsky.[1]

Řád vykazuje některé znaky jednoděložných, zejména trojčetné květy a plastidy sítkovic shodného typu (jako u jednoděložných). [1] U některých čeledí je ve stonku více nepravidelných kruhů cévních svazků. Objevuje se pseudomonokotylie - vyvíjí se jen jedna děloha, druhá zakrňuje.

Přehled čeledí řádu pepřotvaré

Rozšíření

Většina zástupců řádu pepřotvaré roste v tropech. V evropské květeně je podobně jako v ČR zastoupena pouze čeleď podražcovité (Aristolochiaceae), a to rody podražec (Aristolochia) a kopytník (Asarum).[3]

Taxonomie

V Cronquistově i Dahlgrenově systému byly podražcotvaré (Aristolochiales) a pepřotvaré (Piperales) rozlišovány jako samostatné řády.

Řád pepřotvaré je řazen do skupiny vývojových větví nižších dvouděložných rostlin nazývané 'Magnoliids'. Podle kladogramů APG je sesterskou větví pepřotvarých řád Canellales. Pozice čeledi Hydnoraceae v rámci řádu je prozatím nejednoznačná.[4] Monotypická čeleď Lactoridaceae je někdy vřazována do čeledi podražcovité (Aristolochiaceae).

Význam

Pepřovník černý je zdrojem známého koření, černého pepře. Některé druhy, zejména z čeledí podražcovité (Aristolochiaceae) a Saururaceae, se pěstují jako okrasné rostliny.

Reference

  1. a b JUDD, et al. Plant Systematics: A Phylogenetic Approach. [s.l.]: Sinauer Associates Inc., 2002. ISBN 9780878934034. 
  2. BREMER, B. et al. Botanical Journal of the Linnean Society: An Update of the APG Classification .... [s.l.]: [s.n.], 2009. 
  3. Flora Europaea [online]. Royal Botanic Garden Edinburgh. Dostupné online. 
  4. STEVENS, P.F. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: Dostupné online. 

Externí odkazy