Karel Řičář: Porovnání verzí
| Řádek 18: | Řádek 18: | ||
== Biografie == |
== Biografie == |
||
Byl chalupníkem ve [[Voděrady (okres Rychnov nad Kněžnou)|Voděradech]] |
Byl chalupníkem ve [[Voděrady (okres Rychnov nad Kněžnou)|Voděradech]],<ref>{{Citace elektronické monografie |
||
| vydavatel = [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky]] |
| vydavatel = [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky]] |
||
| titul = seznam zvolených poslanců |
| titul = seznam zvolených poslanců |
||
| Řádek 24: | Řádek 24: | ||
| jazyk = česky |
| jazyk = česky |
||
| datum přístupu = 2011-10-17}}</ref> |
| datum přístupu = 2011-10-17}}</ref> |
||
obhospodařoval 2,42 [[Hektar|hektarů]] půdy.<ref>Protokol o výpovědi Karla Řičáře, Archiv bezpečnostních složek</ref> Od roku [[1922]] se angažoval v [[Orel (spolek)|orelském hnutí]] (v letech [[1930]]-[[1948]] náčelník ''[[Edvard Jan Brynych|Brynychovy]] župy'' v Hradci Králové). V letech [[1927]]-[[1945]] byl starostou rodné obce. V květnu roku [[1945]] byl předsedou revolučního národního výboru, 31. května se členství v nově zvoleném [[Místní národní výbor|MNV]] vzdal.<ref>{{Citace elektronické monografie |
|||
| vydavatel = obec-voderady.cz |
| vydavatel = obec-voderady.cz |
||
| titul = Historie obce Voděrady |
| titul = Historie obce Voděrady |
||
Verze z 7. 7. 2012, 00:43
Šablona:Infobox Politik Karel Řičář též Karel Říčař (23. října 1900 Voděrady – 4. února 1977 Voděrady[1]) byl československý politik a meziválečný poslanec Národního shromáždění republiky Československé za Československou stranu lidovou.
Biografie
Byl chalupníkem ve Voděradech,[2] obhospodařoval 2,42 hektarů půdy.[3] Od roku 1922 se angažoval v orelském hnutí (v letech 1930-1948 náčelník Brynychovy župy v Hradci Králové). V letech 1927-1945 byl starostou rodné obce. V květnu roku 1945 byl předsedou revolučního národního výboru, 31. května se členství v nově zvoleném MNV vzdal.[4][5] Během okupace uchránil řadu místních občanů před totálním nasazením do Německa.[6] Působil také v oblasti družstevnictví (zakladatel Hospodářského lidového družstva v Kostelci nad Orlicí) a pojišťovnictví (člen Národní pojišťovny v Praze).[7]
V roce 1920 vstoupil do Československé strany lidové (ČSL), kde byl v letech 1931-1938 členem Zemského výkonného výboru v Čechách. Patřil do okruhu spolupracovníků Msgre. Bohumila Staška. Byl autorem mnoha článků v lidoveckém tisku (Lidové listy, Štít, Třetí generace). Používal pseudonym Jan Vrch. V parlamentních volbách v roce 1935 byl zvolen za ČSL do Národního shromáždění. Poslanecké křeslo si oficiálně podržel do zrušení parlamentu 21. března 1939, přičemž krátce předtím ještě v prosinci 1938 přestoupil do nově vzniklé Strany národní jednoty.[8]
Po únoru 1948 se zcela stáhl do ústraní a vystoupil i z ČSL. Roku 1954 byl zatčen, obviněn z kontaktů s ilegální Křesťansko-demokratickou stranou a odsouzen pro trestný čin velezrady k deseti letům vězení a propadnutí majetku.[9] Vězněn byl v Hradci Králové, na Pankráci, ve Valdicích a v Leopoldově. V roce 1960 byl propuštěn na amnestii. Poté až do své smrti pracoval v místním JZD. V roce 1968 se neúspěšně pokoušel o rehabilitaci a zapojil se opět do veřejného života. Znovu vstoupil do ČSL a účastnil se akcí K 231. V letech normalizace ze strany opět vystoupil.[10]
Odkazy
Reference
- ↑ PEHR, Michal, Cestami křesťanské politiky, Akropolis 2007, str. 222
- ↑ seznam zvolených poslanců [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-17]. Dostupné online.
- ↑ Protokol o výpovědi Karla Řičáře, Archiv bezpečnostních složek
- ↑ Historie obce Voděrady [online]. obec-voderady.cz [cit. 2012-07-07]. Dostupné online.
- ↑ Protokol o výpovědi Karla Řičáře, Archiv bezpečnostních složek
- ↑ Historie obce Voděrady [online]. obec-voderady.cz [cit. 2011-10-17]. Dostupné online.
- ↑ PEHR, Michal, Cestami křesťanské politiky, Akropolis 2007, str. 222-223
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-03-18]. Dostupné online.
- ↑ Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. ledna 1955
- ↑ PEHR, Michal, Cestami křesťanské politiky, Akropolis 2007, str. 223