Karel Řičář: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Stefoo (diskuse | příspěvky)
Stefoo (diskuse | příspěvky)
Řádek 40: Řádek 40:
Po [[únor 1948|únoru 1948]] se zcela stáhl do ústraní a vystoupil i z ČSL. Roku [[1954]] byl zatčen, obviněn z kontaktů s ilegální Křesťansko-demokratickou stranou a odsouzen pro trestný čin velezrady k deseti letům vězení a propadnutí majetku.<ref>
Po [[únor 1948|únoru 1948]] se zcela stáhl do ústraní a vystoupil i z ČSL. Roku [[1954]] byl zatčen, obviněn z kontaktů s ilegální Křesťansko-demokratickou stranou a odsouzen pro trestný čin velezrady k deseti letům vězení a propadnutí majetku.<ref>
Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. ledna 1955
Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. ledna 1955
</ref> Vězněn byl v Hradci Králové, na Pankráci, ve Valdicích a v Leopoldově. V roce [[1960]] byl propuštěn na amnestii. Poté až do své smrti pracoval v místním [[Jednotné zemědělské družstvo|JZD]]. V roce 1968 se neúspěšně pokoušel o rehabilitaci a zapojil se opět do veřejného života. Znovu vstoupil do ČSL a účastnil se akcí [[Klub 231|K 231]]. V letech [[normalizace]] ze strany opět vystoupil.<ref>PEHR, Michal, Cestami křesťanské politiky, Akropolis 2007, str. 223</ref>
</ref> Vězněn byl v Hradci Králové, na Pankráci, ve Valdicích a v Leopoldově. V roce [[1960]] byl propuštěn na amnestii. Poté až do své smrti pracoval v místním [[Jednotné zemědělské družstvo|JZD]]. V roce [[1968]] se neúspěšně pokoušel o rehabilitaci a zapojil se opět do veřejného života. Znovu vstoupil do ČSL a účastnil se akcí [[Klub 231|K 231]]. V letech [[normalizace]] ze strany opět vystoupil.<ref>PEHR, Michal, Cestami křesťanské politiky, Akropolis 2007, str. 223</ref>


== Odkazy ==
== Odkazy ==

Verze z 6. 7. 2012, 23:42

Šablona:Infobox Politik Karel Řičář též Karel Říčař (23. října 1900 Voděrady4. února 1977 Voděrady[1]) byl československý politik a meziválečný poslanec Národního shromáždění republiky Československé za Československou stranu lidovou.

Biografie

Byl chalupníkem ve Voděradech.[2] Obhospodařoval 2,79 hektarů půdy (z toho 2,49 ha vlastních). Od roku 1922 se angažoval v orelském hnutí (v letech 1930-1948 náčelník Brynychovy župy v Hradci Králové). V roce 1920 vstoupil do Československé strany lidové (ČSL), kde se stal členem Zemského výkonného výboru v Čechách. Patřil do okruhu spolupracovníků Msgre. Bohumila Staška. Byl autorem mnoha článků v lidoveckém tisku (Lidové listy, Štít, Třetí generace). Používal pseudonym Jan Vrch. V letech 1927-1945 byl starostou rodné obce a od května 1945 do roku 1947 předsedou zdejšího MNV. Během nacistické okupace pomáhal místním lidem. Působil také v oblasti družstevnictví (zakladatel Hospodářského lidového družstva v Kostelci nad Orlicí) a pojišťovnictví (člen Národní pojišťovny v Praze).[3][4]

V parlamentních volbách v roce 1935 byl zvolen za ČSL do Národního shromáždění. Poslanecké křeslo si oficiálně podržel do zrušení parlamentu 21. března 1939, přičemž krátce předtím ještě v prosinci 1938 přestoupil do nově vzniklé Strany národní jednoty.[5]

Po únoru 1948 se zcela stáhl do ústraní a vystoupil i z ČSL. Roku 1954 byl zatčen, obviněn z kontaktů s ilegální Křesťansko-demokratickou stranou a odsouzen pro trestný čin velezrady k deseti letům vězení a propadnutí majetku.[6] Vězněn byl v Hradci Králové, na Pankráci, ve Valdicích a v Leopoldově. V roce 1960 byl propuštěn na amnestii. Poté až do své smrti pracoval v místním JZD. V roce 1968 se neúspěšně pokoušel o rehabilitaci a zapojil se opět do veřejného života. Znovu vstoupil do ČSL a účastnil se akcí K 231. V letech normalizace ze strany opět vystoupil.[7]

Odkazy

Reference

  1. PEHR, Michal, Cestami křesťanské politiky, Akropolis 2007, str. 222
  2. seznam zvolených poslanců [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-17]. Dostupné online. 
  3. PEHR, Michal, Cestami křesťanské politiky, Akropolis 2007, str. 222-223
  4. Historie obce Voděrady [online]. obec-voderady.cz [cit. 2011-10-17]. Dostupné online. 
  5. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-03-18]. Dostupné online. 
  6. Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. ledna 1955
  7. PEHR, Michal, Cestami křesťanské politiky, Akropolis 2007, str. 223

Externí odkazy