Římská datace: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
rozšíření článku, tabulka dle Friedricha, pokus o zpřehlednění výpočtů, opravy a doplnění
Řádek 3: Řádek 3:
|}
|}


''' Datace [[římský kalendář|římského kalendáře]]''' se prováděla pomocí kalend, non a id.
''' Datace [[římský kalendář|římského kalendáře]]''' se prováděla pomocí pevně daných dat '''kalend''', '''non''' a '''id''', které označovaly první, 5. (7.) a 13. (15.) den měsíce a původně souvisely s [[Měsíční fáze|fázemi měsíce]]. Den se neurčoval jako v našem kalendáři pořadovým číslem dne v měsíci, ale počtem dní, které zbývají do nejbližšího z těchto pevných dat.
# Pokud se jednalo o jeden z těchto dní, používal se časový [[ablativ]]: Calendis, česky o kalendách (prvního).
# Předcházející den se označoval výrazem ''pridie'': pridie Calendas, česky den před kalendami (tj. poslední den předcházejícího měsíce).
# V ostatních případech číslo v dataci určovalo, kolik dní zbývá do nejbližšího z těchto pevný dat, započítával se i tento den. Často se psalo ''ante diem x'' nebo ''a. d. x''. Např.: ''ante diem III Calendas'' nějakého měsíce označuje předposlední den předcházejícího měsíce, neboli „kalendy (tj. 1.) nastanou třetí den“.
Číslo v datu se psalo buď [[Římské číslice|římskou číslicí]] (bez tečky) nebo latinskou [[Řadová číslovka|řadovou číslovkou]] (po ''ante diem'' v [[akuzativ]]u a samostatně v [[ablativ]]u). Kalendy, nony a idy jsou v češtině stejně jako v latině vždy v množném čísle. Označují konkrétní den měsíce, případně i různě dlouhou část měsíce, která tomuto dni předchází.

[[Juliánský kalendář|Césarovou reformou]] se kalendář definitivně změnil z [[Lunisolární kalendář|lunisolárního]] na [[Solární kalendář|solární]], kalendy, nony a idy pak zůstaly [[Tradice|tradičním]] označením určitých dnů a ztratily svoji souvislost s fázemi Měsíce.


==Kalendy==
==Kalendy==
'''Kalendy''' ([[latina|lat.]] ''Calendae'') je název '''prvního dne v měsíci''' v [[římský kalendář|římském kalendáři]].
'''Kalendy''' ([[latina|lat.]] ''Calendae'', případně ''Kalendae'') je název '''prvního dne v měsíci''' v [[římský kalendář|římském kalendáři]]. Slovo je odvozeno od slovesa ''calare'', vyvolávat, podle toho, že tehdy původně kněz ohlašoval [[nov]]oluní. Od kalend je odvozeno slovo [[kalendář]].


Kalendy jsou specifickým prvkem římského kalendáře. Proto existovalo v latině přísloví, používané v italštině zřídka i dnes, ''ad Calendas graecas'' - „o řeckých kalendách“, tedy lidově „až naprší a uschne“, „nikdy“.
Kalendy jsou specifickým prvkem římského kalendáře. Proto existovalo v latině přísloví, používané v italštině zřídka i dnes, ''ad Calendas Graecas'' - „o řeckých kalendách“, tedy lidově „až naprší a uschne“, „nikdy“.


'''Výpočet''' se provádí tak, že k počtu dnů minulého měsíce (m) se přičte 2 a odečte číslo před kalendami (x), které určuje, který den před kalendami datace označuje. Tedy: m+2-x. Je však nutno mít na paměti, že kalenda je první den v měsíci a dny před kalendou jsou tedy v měsíci minulém!
'''Výpočet''' pro ''x Calendas'' se provádí tak, že počet dnů předcházejícího měsíce (m) se zvýší o 2 a odečte číslo uvedené v datu před kalendami (x). Tedy: '''(m+2) - x'''. Je však nutno mít na paměti, že kalendy jsou první den v měsíci a dny před kalendami jsou tedy v měsíci minulém!


Např.:
Např.:
* XIII calendas novembris: předcházející měsíc (říjen) má 31 dnů, k tomu přičíst 2 a odečíst XIII (13), tj. 31+2-13= 20. dne předcházejícího měsíce. Výsledek je tedy 20. 10.
* '''XIII''' Calendas Novembris: (31+2) - '''13''' = 20. října (předcházející měsíc (říjen) má 31 dnů, k tomu přičíst 2 a odečíst XIII (13), tedy 20. den předcházejícího měsíce října)
* XI calendas Octobris: 30+2-11 = 21. 9.
* '''XI''' Calendas Octobris: September má 30 dní, tedy (30+2) - '''11''' = 21. září


==Nony==
==Nony==
'''Nony''' (lat. nonae) označují '''v březnu, květnu, červenci a říjnu 7. den, v ostatních měsících 5. den'''.
'''Nony''' (lat. Nonae) označují '''v březnu, květnu, červenci a říjnu 7. den, v ostatních měsících 5. den'''. Nonae (deváté) označují devátý den před idami (včetně) a původně odpovídaly první čtvrti Měsíce.

'''Výpočet''' se provádí tak, že od 7 nebo 5 (dle toho, který den je v daném měsíci nona) se přičte 1 a pak odečte číslo před nonou (x).
'''Výpočet''' pro ''x Nonae'' se provádí tak, že dle toho, který den jsou v daném měsíci nony se k 7 nebo 5 přičte 1 a odečte číslo před nonami (x). Vzoreček pro 3., 5., 7. a 10. měsíc: '''(7+1) - x''', pro ostatní měsíce: '''(5+1) - x'''.


Např.:
Např.:
* VI nonas octobris: 7 (v říjnu je nona 7. dne) + 1 - 6 (VI) = 2. 10.
* '''VI''' Nonas Octobris: VI=6, v říjnu jsou nony 7. dne, tedy (7+1) - '''6''' = 2. října
* II nonas Septembris: 5+1-2 = 4. 9.
* '''IV''' Nonas Septembris: (5+1) - '''4''' = 2. září

:
{| class="wikitable"
|+ Datum pro nony a idy se liší podle měsíce
|- align="center"
|| Měsíc || 1 || 2 || '''3''' || 4 || '''5''' || 6 || '''7''' || 8 || 9 || '''10''' || 11 || 12
|- align="center"
|| lat. || Januaris || Februaris || '''Matius''' || Aprilis || '''Maius''' || Junius || '''Julius''' || Augustus || September || '''October''' || November || December
|- align="center"
| Nony || 5. || 5. || '''7.''' || 5. || '''7.''' || 5. || '''7.''' || 5. || 5. || '''7.''' || 5. || 5.
|- align="center"
| Idy || 13. || 13. || '''15.''' || 13. || '''15.''' || 13. || '''15.''' || 13. || 13. || '''15.''' || 13. || 13.
|}


==Idy==
==Idy==
'''Idy''' (lat. idus) označují '''v březnu, květnu, červenci a říjnu 15. den, v ostatních měsících 13. den'''.
'''Idy''' (lat. Idus) označují '''v březnu, květnu, červenci a říjnu 15. den, v ostatních měsících 13. den'''. Původně označovaly [[úplněk]] a střed měsíce, který býval dnem [[splatnost]]i. Výraz pochází z [[Etruština|etruštiny]].


'''Výpočet''' se provádí obdobně jako i non - tedy tak, že od 15 nebo 13 (dle toho, který den je v daném měsíci nona) se přičte 1 a pak odečte číslo před idou (x).
'''Výpočet''' pro ''x Idus'' se provádí obdobně jako u non - tedy dle toho, který den jsou v daném měsíci idy, se k 15 nebo 13 přičte 1 a odečte číslo před idami (x). Vzoreček pro 3., 5., 7. a 10. měsíc: '''(15+1) - x''', pro ostatní měsíce: '''(13+1) - x'''.


Např.:
Např.:
* III idus martii: 15+1-3 = 13. 3.
* '''III''' Idus Martii: (15+1) - '''3''' = 13. března
* VIII idus decembris: 13+1-8 = 6. 12.
* '''VIII''' Idus Decembris: (13+1) - '''8''' = 6. prosince

== Tabulka ==
Tabulka pro převod v juliánském kalendáři. Poslední řádek se vztahuje ke kalendám: 27. 3. (Martius) bude VI Calendas Aprilis, tedy šestý den před dubnovými kalendami.
{| class="wikitable"
|-
! Den !! 3. Martius, 5. Maius, 7. Julius, 10. October !! 1. Januarius, 8. Augustus, 12. December !! 4. Aprilis, 6. Junius, 9. September, 11. November !! 2. Februarius
|-
| ''pozn.'' || ''31 dní, idy 15. nony 7.'' || ''31 dní'' || ''30 dní'' || ''28 (29) dní''
|-
| 1. || '''Calendis''' || '''Calendis''' || '''Calendis''' || '''Calendis'''
|-
| 2. || VI Nonas || IV Nonas || IV Nonas || IV Nonas
|-
| 3. || V Nonas || III Nonas || III Nonas || III Nonas
|-
| 4. || IV Nonas || Pridie Nonas || Pridie Nonas || Pridie Nonas
|-
| 5. || III Nonas || '''Nonis''' || '''Nonis''' || '''Nonis'''
|-
| 6. || Pridie Nonas || VIII Idus || VIII Idus || VIII Idus
|-
| 7. || '''Nonis''' || VII Idus || VII Idus || VII Idus
|-
| 8. || VIII Idus || VI Idus || VI Idus || VI Idus
|-
| 9. || VII Idus || V Idus || V Idus || V Idus
|-
| 10. || VI Idus || IV Idus || IV Idus || IV Idus
|-
| 11. || V Idus || III Idus || III Idus || III Idus
|-
| 12. || IV Idus || Pridie Idus || Pridie Idus || Pridie Idus
|-
| 13. || III Idus || '''Idibus''' || '''Idibus''' || '''Idibus'''
|-
| 14. || Pridie Idus || XIX Calendas * || XVIII Calendas * || XVI Calendas *
|-
| 15. || '''Idibus''' || XVIII Calendas * || XVII Calendas * || XV Calendas *
|-
| 16. || XVII Calendas * || XVII Calendas * || XVI Calendas * || XIV Calendas *
|-
| 17. || XVI Calendas * || XVI Calendas * || XV Calendas * || XIII Calendas *
|-
| 18. || XV Calendas * || XV Calendas * || XIV Calendas * || XII Calendas *
|-
| 19. || XIV Calendas * || XIV Calendas * || XIII Calendas * || XI Calendas *
|-
| 20. || XIII Calendas * || XIII Calendas * || XII Calendas * || X Calendas *
|-
| 21. || XII Calendas * || XII Calendas * || XI Calendas * || IX Calendas *
|-
| 22. || XI Calendas * || XI Calendas * || X Calendas * || VIII Calendas *
|-
| 23. || X Calendas * || X Calendas * || IX Calendas * || VII Calendas *
|-
| 24. || IX Calendas * || IX Calendas * || VIII Calendas * || VI Calendas *
|-
| 25. || VIII Calendas * || VIII Calendas * || VII Calendas * || V Calendas * (bis VI)
|-
| 26. || VII Calendas * || VII Calendas * || VI Calendas * || IV Calendas * (V)
|-
| 27. || VI Calendas * || VI Calendas * || V Calendas * || III Calendas * (IV)
|-
| 28. || V Calendas * || V Calendas * || IV Calendas * || Pridie Calendas * (III)
|-
| 29. || IV Calendas * || IV Calendas * || III Calendas * || (Pridie C. *)
|-
| 30. || III Calendas * || III Calendas * || Pridie Calendas * ||
|-
| 31. || Pridie Calendas * || Pridie Calendas * || ||
|-
| || * Aprilis, Junii, Augusti, Novembris || * Februarii, Septembris, Januarii || * Maii, Julii, Octobris, Decembris || * Martii <br />
''(v závorce přestupný rok)''
|}



== Související články ==
== Související články ==

Verze z 23. 5. 2012, 22:33

Datace římského kalendáře se prováděla pomocí pevně daných dat kalend, non a id, které označovaly první, 5. (7.) a 13. (15.) den měsíce a původně souvisely s fázemi měsíce. Den se neurčoval jako v našem kalendáři pořadovým číslem dne v měsíci, ale počtem dní, které zbývají do nejbližšího z těchto pevných dat.

  1. Pokud se jednalo o jeden z těchto dní, používal se časový ablativ: Calendis, česky o kalendách (prvního).
  2. Předcházející den se označoval výrazem pridie: pridie Calendas, česky den před kalendami (tj. poslední den předcházejícího měsíce).
  3. V ostatních případech číslo v dataci určovalo, kolik dní zbývá do nejbližšího z těchto pevný dat, započítával se i tento den. Často se psalo ante diem x nebo a. d. x. Např.: ante diem III Calendas nějakého měsíce označuje předposlední den předcházejícího měsíce, neboli „kalendy (tj. 1.) nastanou třetí den“.

Číslo v datu se psalo buď římskou číslicí (bez tečky) nebo latinskou řadovou číslovkou (po ante diem v akuzativu a samostatně v ablativu). Kalendy, nony a idy jsou v češtině stejně jako v latině vždy v množném čísle. Označují konkrétní den měsíce, případně i různě dlouhou část měsíce, která tomuto dni předchází.

Césarovou reformou se kalendář definitivně změnil z lunisolárního na solární, kalendy, nony a idy pak zůstaly tradičním označením určitých dnů a ztratily svoji souvislost s fázemi Měsíce.

Kalendy

Kalendy (lat. Calendae, případně Kalendae) je název prvního dne v měsíci v římském kalendáři. Slovo je odvozeno od slovesa calare, vyvolávat, podle toho, že tehdy původně kněz ohlašoval novoluní. Od kalend je odvozeno slovo kalendář.

Kalendy jsou specifickým prvkem římského kalendáře. Proto existovalo v latině přísloví, používané v italštině zřídka i dnes, ad Calendas Graecas - „o řeckých kalendách“, tedy lidově „až naprší a uschne“, „nikdy“.

Výpočet pro x Calendas se provádí tak, že počet dnů předcházejícího měsíce (m) se zvýší o 2 a odečte číslo uvedené v datu před kalendami (x). Tedy: (m+2) - x. Je však nutno mít na paměti, že kalendy jsou první den v měsíci a dny před kalendami jsou tedy v měsíci minulém!

Např.:

  • XIII Calendas Novembris: (31+2) - 13 = 20. října (předcházející měsíc (říjen) má 31 dnů, k tomu přičíst 2 a odečíst XIII (13), tedy 20. den předcházejícího měsíce října)
  • XI Calendas Octobris: September má 30 dní, tedy (30+2) - 11 = 21. září

Nony

Nony (lat. Nonae) označují v březnu, květnu, červenci a říjnu 7. den, v ostatních měsících 5. den. Nonae (deváté) označují devátý den před idami (včetně) a původně odpovídaly první čtvrti Měsíce.

Výpočet pro x Nonae se provádí tak, že dle toho, který den jsou v daném měsíci nony se k 7 nebo 5 přičte 1 a odečte číslo před nonami (x). Vzoreček pro 3., 5., 7. a 10. měsíc: (7+1) - x, pro ostatní měsíce: (5+1) - x.

Např.:

  • VI Nonas Octobris: VI=6, v říjnu jsou nony 7. dne, tedy (7+1) - 6 = 2. října
  • IV Nonas Septembris: (5+1) - 4 = 2. září
Datum pro nony a idy se liší podle měsíce
Měsíc 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
lat. Januaris Februaris Matius Aprilis Maius Junius Julius Augustus September October November December
Nony 5. 5. 7. 5. 7. 5. 7. 5. 5. 7. 5. 5.
Idy 13. 13. 15. 13. 15. 13. 15. 13. 13. 15. 13. 13.

Idy

Idy (lat. Idus) označují v březnu, květnu, červenci a říjnu 15. den, v ostatních měsících 13. den. Původně označovaly úplněk a střed měsíce, který býval dnem splatnosti. Výraz pochází z etruštiny.

Výpočet pro x Idus se provádí obdobně jako u non - tedy dle toho, který den jsou v daném měsíci idy, se k 15 nebo 13 přičte 1 a odečte číslo před idami (x). Vzoreček pro 3., 5., 7. a 10. měsíc: (15+1) - x, pro ostatní měsíce: (13+1) - x.

Např.:

  • III Idus Martii: (15+1) - 3 = 13. března
  • VIII Idus Decembris: (13+1) - 8 = 6. prosince

Tabulka

Tabulka pro převod v juliánském kalendáři. Poslední řádek se vztahuje ke kalendám: 27. 3. (Martius) bude VI Calendas Aprilis, tedy šestý den před dubnovými kalendami.

Den 3. Martius, 5. Maius, 7. Julius, 10. October 1. Januarius, 8. Augustus, 12. December 4. Aprilis, 6. Junius, 9. September, 11. November 2. Februarius
pozn. 31 dní, idy 15. nony 7. 31 dní 30 dní 28 (29) dní
1. Calendis Calendis Calendis Calendis
2. VI Nonas IV Nonas IV Nonas IV Nonas
3. V Nonas III Nonas III Nonas III Nonas
4. IV Nonas Pridie Nonas Pridie Nonas Pridie Nonas
5. III Nonas Nonis Nonis Nonis
6. Pridie Nonas VIII Idus VIII Idus VIII Idus
7. Nonis VII Idus VII Idus VII Idus
8. VIII Idus VI Idus VI Idus VI Idus
9. VII Idus V Idus V Idus V Idus
10. VI Idus IV Idus IV Idus IV Idus
11. V Idus III Idus III Idus III Idus
12. IV Idus Pridie Idus Pridie Idus Pridie Idus
13. III Idus Idibus Idibus Idibus
14. Pridie Idus XIX Calendas * XVIII Calendas * XVI Calendas *
15. Idibus XVIII Calendas * XVII Calendas * XV Calendas *
16. XVII Calendas * XVII Calendas * XVI Calendas * XIV Calendas *
17. XVI Calendas * XVI Calendas * XV Calendas * XIII Calendas *
18. XV Calendas * XV Calendas * XIV Calendas * XII Calendas *
19. XIV Calendas * XIV Calendas * XIII Calendas * XI Calendas *
20. XIII Calendas * XIII Calendas * XII Calendas * X Calendas *
21. XII Calendas * XII Calendas * XI Calendas * IX Calendas *
22. XI Calendas * XI Calendas * X Calendas * VIII Calendas *
23. X Calendas * X Calendas * IX Calendas * VII Calendas *
24. IX Calendas * IX Calendas * VIII Calendas * VI Calendas *
25. VIII Calendas * VIII Calendas * VII Calendas * V Calendas * (bis VI)
26. VII Calendas * VII Calendas * VI Calendas * IV Calendas * (V)
27. VI Calendas * VI Calendas * V Calendas * III Calendas * (IV)
28. V Calendas * V Calendas * IV Calendas * Pridie Calendas * (III)
29. IV Calendas * IV Calendas * III Calendas * (Pridie C. *)
30. III Calendas * III Calendas * Pridie Calendas *
31. Pridie Calendas * Pridie Calendas *
* Aprilis, Junii, Augusti, Novembris * Februarii, Septembris, Januarii * Maii, Julii, Octobris, Decembris * Martii

(v závorce přestupný rok)


Související články

Bibliografie