Římský kalendář

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Pojmem římský kalendář se v tomto článku rozumí způsob počítání a označování dnů, jak vznikl v římské říši a jak se v Evropě udržel po celý středověk.

Obrázek Římského kalendáře

Římský kalendář je přibližně od Julia Caesara založen na slunečním kalendáři s 365,25 dny (tj. každý čtvrtý rok je přestupný a má 366 dní). Zavedení tohoto systému nebylo snadné, ale nakonec se ujalo jako tzv. juliánský kalendář.

Měsíce[editovat | editovat zdroj]

Římský rok je rozdělen na 12 měsíců. Původně byl prvním měsícem březen, což mělo vliv jak na jména měsíců, tak na vkládání dne v přestupném roce na konec února, tj. na konec roku. Tyto měsíce se nazývají (počínaje lednem, jak bylo později zvykem):

  1. mensis Ianuarius (= leden) – podle boha Januse, boha začátku a konce.
  2. mensis Februarius (= únor) – od latinského slova februa, znamenalo 'očištění; původ slova je neznámý.
  3. mensis Martius (= březen) – podle boha války Marta
  4. mensis Aprilis (= duben) – z aphrilis < Aphrodite, neboť tento měsíc byl zasvěcen Venuši.(jméno po etruské bohyni Aphru)
  5. mensis Maius (= květen) – podle bohyně Maii.
  6. mensis Junius (= červen) – podle bohyně Juno.
  7. mensis Quintilis, později Julius (= červenec) – pátý měsíc, později Juliův.
  8. mensis Sextilis, později Augustus (= srpen) – šestý měsíc, později Augustův
  9. mensis September (= září) – sedmý měsíc, později Germanicus
  10. mensis October (= říjen) – osmý měsíc
  11. mensis November (= listopad) – devátý měsíc
  12. mensis December (= prosinec) – desátý měsíc

Princip určování dat[editovat | editovat zdroj]

Každý měsíc měl tři významné dny, které se nazývaly Kalendy, Nony a Idy. Kalendy byly vždy první den v měsíci, zatímco Nony a Idy byly buď 5. a 13. den v měsíci (v lednu, únoru, dubnu, červnu, srpnu, září, listopadu a prosinci), nebo 7. a 15. (v ostatních měsících). Podle těchto tří dnů v měsíci se určoval každý den, a to tak, že se stanovilo, kolik dní chybí do nejbližšícho z nich.

Tedy např. datum "ante diem V. Nonas Martias" označoval 5. den do březnových Non (počítá se jak samotný den, tak i Nony), tedy 3. března. Pozor je třeba dát na druhou polovinu měsíce, protože např. 25. leden se označuje jako 8. den do únorových kalend (a. d. VIII Kal. Feb.), v názvu se tedy objeví měsíc únor, i když jde ve skutečnosti o leden.

Tvoření data[editovat | editovat zdroj]

Pokud datum připadá na jeden ze tří „klíčových dní“, pak se označuje prostě tímto dnem (v latině v ablativu): Kalendis Januariis (1. ledna), Nonis Sextilibus (5. srpna) atd.

Pokud datum připadá na jeden den před „klíčovým dnem“, pak se označuje slovem pridie: pridie Kalendas Januarias (31. prosince), pridie Idus Sextiles (12. srpna).

Ve všech ostatních případech je potřeba odpočítat do nejbližšího klíčového dne, přičemž se do počtu dnů zahrnují i samotné datum, i „klíčový den“. Forma pak zní ante diem … Kalendas Februarias apod., vždy v akuzativu: a.d. IV. Kal. Feb. se čte ante diem quartum Kalendas Februarias a označuje 4. den před únorovými kalendami, tj. 29. ledna.

Přestupné roky[editovat | editovat zdroj]

V případě přestupného roku se den navíc vkládá 6 dní před 28. únorem, tj. den a.d. VI. Kal. Mar. se zdvojoval. Existoval tedy den ante diem sextum Kalendas Martias, po něm ante diem bisextum Kalendas Martias a pak teprve ante diem quintum Kalendas Martias.

Dny v týdnu[editovat | editovat zdroj]

Římský kalendář znal později i dny v týdnu, které nazýval podle různých božstev:

  • Dies Solis – neděle („den slunce“)
  • Dies Lunae – pondělí („den měsíce/luny“)
  • Dies Martis – úterý („den Martův“)
  • Dies Mercurii – středa („den Merkuriův“)
  • Dies Jovis – čtvrtek („den Jovův“)
  • Dies Veneris – pátek („den Venušin“)
  • Dies Saturni – sobota („den Saturnův“)

Tyto názvy dní byly v křesťanské éře nahrazeny novými názvy. Pro neděli se používal termín Dies dominica (den Páně), pro sobotu sabbatum (z hebrejštiny), pro ostatní dny se používalo „pořadí všedních dní“, tj. pondělí byl „druhý všední den v týdnu“ - feria secunda, úterý feria tertia, středa feria quarta, čtvrtek feria quinta, pátek feria sexta.

Související odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]