Pražská spojovací dráha: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
nové heslo
 
Řádek 5: Řádek 5:
První železniční stanici v [[Praha|Praze]] - dnešní [[Praha Masarykovo nádraží|Masarykovo nádraží]], postavila [[Severní státní dráha]], později prodaná soukromému kapitálu (od roku [[1855]] [[Rakouská společnost státní dráhy]]). Bylo to [[Hlavové nádraží|hlavové (koncové) nádraží]], z něhož vycházely dvě tratě: do [[Drážďany|Drážďan]] a do [[Vídeň|Vídně]]. Roku [[1862]] přibylo na [[Praha-Smíchov|Smíchově]] koncové nádraží [[Česká západní dráha|České západní dráhy]] vedené od [[Bavorsko|bavorských]] hranic. Trať této společnosti byla v prvních letech spojena pouze s tratěmi v [[Bavorsko|Bavorsku]], ale v [[Čechy|Čechách]] nikde žádné propojení ještě nebylo vybudováno. Náklady, které přes [[Praha|Prahu]] pouze procházely, musely být mezi nádražím [[StEG|Společnosti státní dráhy]] a smíchovským nádražím přepravovány koňskými potahy.
První železniční stanici v [[Praha|Praze]] - dnešní [[Praha Masarykovo nádraží|Masarykovo nádraží]], postavila [[Severní státní dráha]], později prodaná soukromému kapitálu (od roku [[1855]] [[Rakouská společnost státní dráhy]]). Bylo to [[Hlavové nádraží|hlavové (koncové) nádraží]], z něhož vycházely dvě tratě: do [[Drážďany|Drážďan]] a do [[Vídeň|Vídně]]. Roku [[1862]] přibylo na [[Praha-Smíchov|Smíchově]] koncové nádraží [[Česká západní dráha|České západní dráhy]] vedené od [[Bavorsko|bavorských]] hranic. Trať této společnosti byla v prvních letech spojena pouze s tratěmi v [[Bavorsko|Bavorsku]], ale v [[Čechy|Čechách]] nikde žádné propojení ještě nebylo vybudováno. Náklady, které přes [[Praha|Prahu]] pouze procházely, musely být mezi nádražím [[StEG|Společnosti státní dráhy]] a smíchovským nádražím přepravovány koňskými potahy.


Roku [[1866]] získala [[Koncese|koncesi]] ke stavbě nové trati mezi [[Vídeň|Vídní]] a [[Praha|Prahou]] [[Dráha císaře Františka Josefa|Dráha císaře Františka Josefa (KFJB)]], která začala budovat na začátku 70. let své nádraží s dnešním názvem [[Praha hlavní nádraží]], které bylo propojeno s nádražím ve stejné době budované trati [[Turnovsko-kralupsko-pražská dráha|Turnovsko-kralupsko-přažské dráhy]]. V letech [[1872]]-[[1873]] mířily k [[Praha|Praze]] tratě [[Pražsko-duchcovská dráha|Pražsko-duchcovské dráhy]], [[ÖNWB|Rakouské severozápadní dráhy]] a druhá trať [[Buštěhradská dráha|Buštěhradské dráhy]]. Bylo tedy rozhodnuto vybudovat trať, která by alespoň provizorně [[Pražský železniční uzel|pražský uzel]] propojila.
Roku [[1866]] získala [[Koncese|koncesi]] ke stavbě nové trati mezi [[Vídeň|Vídní]] a [[Praha|Prahou]] [[Dráha císaře Františka Josefa|Dráha císaře Františka Josefa (KFJB)]], která začala budovat na začátku 70. let své nádraží s dnešním názvem [[Praha hlavní nádraží]], které bylo propojeno s nádražím ve stejné době budované trati [[Turnovsko-kralupsko-pražská dráha|Turnovsko-kralupsko-pražské dráhy]]. V letech [[1872]]-[[1873]] mířily k [[Praha|Praze]] tratě [[Pražsko-duchcovská dráha|Pražsko-duchcovské dráhy]], [[ÖNWB|Rakouské severozápadní dráhy]] a druhá trať [[Buštěhradská dráha|Buštěhradské dráhy]]. Bylo tedy rozhodnuto vybudovat trať, která by alespoň provizorně [[Pražský železniční uzel|pražský uzel]] propojila.


==Realizace==
==Realizace==

Verze z 13. 4. 2012, 18:35

Pražská spojovací dráha je historický název pro železniční trať, která propojila stanice do té doby od sebe v rámci pražského uzlu izolovaných soukromých železničních společností. V prvních letech sloužila trať nákladní dopravě, později se stala v osobní dopravě jedním z klíčových spojení v regionu i v rámci evropské železniční sítě.

Důvody ke stavbě

Na snímku centra pražského železničního uzlu je pod číslem 3 vyznačena dnes již snesená hrabovská spojka, která hrála desítky let klíčovou roli v osobní dálkové železniční dopravě.

První železniční stanici v Praze - dnešní Masarykovo nádraží, postavila Severní státní dráha, později prodaná soukromému kapitálu (od roku 1855 Rakouská společnost státní dráhy). Bylo to hlavové (koncové) nádraží, z něhož vycházely dvě tratě: do Drážďan a do Vídně. Roku 1862 přibylo na Smíchově koncové nádraží České západní dráhy vedené od bavorských hranic. Trať této společnosti byla v prvních letech spojena pouze s tratěmi v Bavorsku, ale v Čechách nikde žádné propojení ještě nebylo vybudováno. Náklady, které přes Prahu pouze procházely, musely být mezi nádražím Společnosti státní dráhy a smíchovským nádražím přepravovány koňskými potahy.

Roku 1866 získala koncesi ke stavbě nové trati mezi Vídní a Prahou Dráha císaře Františka Josefa (KFJB), která začala budovat na začátku 70. let své nádraží s dnešním názvem Praha hlavní nádraží, které bylo propojeno s nádražím ve stejné době budované trati Turnovsko-kralupsko-pražské dráhy. V letech 1872-1873 mířily k Praze tratě Pražsko-duchcovské dráhy, Rakouské severozápadní dráhy a druhá trať Buštěhradské dráhy. Bylo tedy rozhodnuto vybudovat trať, která by alespoň provizorně pražský uzel propojila.

Realizace

Náročné stavby se ujala KFJB. Nová trať vycházela z nádraží Praha-Smíchov, po mostě přecházela Vltavu a jedním z vinohradských tunelů vyúsťovala na dnešním Hlavním nádraží. Z Hlavního nádraží byla ještě vybudována krátká spojka k výhybně Hrabovka, kde se spojovala s tratí Společnosti státní dráhy. Tato spojka je již dnes zrušená a nahrazena jinou tratí.

Provoz na pražské spojovací dráze byl zahájen v srpnu 1872, zatím zde byla provozována jen nákladní doprava. Roku 1884 byla KFJB pro její špatné hospodářské výsledky zestátněna a roku 1888 byla na této trati zahájena též osobní doprava.

Reference