Allen Carr

Allen Carr (2. září 1934 – 29. listopadu 2006) byl britský odborník na odvykání kouření a autor knih především o odvykání kouření. Na celém světě fungují kliniky, které léčí kouření jeho metodou EASYWAY®. Carr nebyl lékař, ani psycholog, jeho kvalifikace byla specifická - do roku 1983, než s kouřením skoncoval, třiatřicet let nepřetržitě kouřil. V posledních letech až 100 cigaret denně!

Začátky

Předtím, než Allen Carr přestal kouřit a než se začal profesionálně věnovat problému kouření, se živil jako účetní. Provedl mnoho pokusů přestat kouřit a vždy trpěl velmi silnými depresemi.

V posledních letech dokázal vykouřit i 100 cigaret denně, ovšem nikdy méně než tři krabičky denně. Ale 15. července 1983 přestal kouřit natrvalo, bez abstinenčních příznaků, bez pochybností. Dokonce už v prvním období radikálního odvykání od nikotinu byl v absolutní pohodě a věděl, že už nikdy nebude kouřit. Zjistil, že něco objevil: jednoduchou metodu jak přestat kouřit. Začal zkoumat, proč bylo tak jednoduché přestat kouřit, ale nemohl tomu přijít na kloub, než zjistil, že problém není nutno hledat v tom, proč to bylo tak jednoduché, nýbrž spíše proč se to zdá jiným kuřákům tak těžké. Začal se profesionálně věnovat problému závislosti na nikotinu a léčit z této závislosti kuřáky; nejdříve svou metodu používal na individuálních sezeních a nakonec při skupinových seminářích. Dnes se tyto skupinové semináře konají po celém světě pod značkou Allen Carr´s EASYWAY®. V roce 1985 Carr napsal svou nejznámější knihu Snadná cesta jak přestat kouřit, která se stala postupem času bestsellerem a byla vydána v mnoha jazycích. Dodnes je to nejprodávanější kniha o odvykání kouření.

Filozofie metody Allen Carr's EASYWAY® To Stop Smoking

Metoda EASYWAY® je v principu protikladem tradiční "metody silné vůle". Allen Carr tvrdil, že k tomu, aby člověk přestal kouřit, silnou vůli nepotřebuje. Potřebuje se pouze myšlenkově naladit do stavu, kdy nebude po cigaretách tesknit. Jestliže se takto kuřák naladí ještě během doby, co kouří, bude vyléčen ze své závislosti v momentě, kdy zamáčkne svou poslední cigaretu. Bez pochybností, bez abstinenčních příznaků.

Metoda se zakládá na analytickém myšlení a zdravém rozumu. Carr kuřákům vysvětloval, že se na sebe musejí dívat jako na drogově závislé a musejí tento fakt akceptovat. Navzdory tomu ovšem tvrdil, že samotná drogová (fyzická) závislost na nikotinu je poměrně slabá, kuřák při odvykání necítí žádnou fyzickou bolest. Je to jen pocit prázdnoty. Skutečným problémem jsou podle něj pochybnosti, jež vznikají díky tzv. vymývání mozků. Učil, že kuřák musí toto vymývání mozků prohlédnout. Říkal, že jsme mu podrobeni od dětství - jde o reklamu na cigarety, která je sice už oficiálně zakázaná, ale neoficiálně probíhá dál, ve filmech, seriálech atd., kde mnoho hlavních i vedlejších hrdinů kouří, a to při různých příležitostech, které nejsou vybrány náhodně. Těmito různými scénami se člověku od malička vštěpuje, že cigareta je něčím skvělým, že cigareta nás uvolňuje, zbavuje nás stresu, zahání nudu, pomáhá nám se koncentrovat, umožňuje lepší relaxaci. Tyto mýty Allen Carr argumentačně zpochybňoval a objasňoval jejich absurditu.

Carr tvrdil, že jediný důvod, proč člověk kouří, jsou abstinenční symptomy, které způsobila sama cigareta, a kuřák je další cigaretou chce odstranit, díky čemuž si ovšem způsobí další a horší abstinenční symptomy. Že každá cigareta kuřáka stahuje dolů a on má pocit, že působí zcela opačně. Ovšem vymývání mozků nás přesvědčuje o tom, že kouření nám kromě tlumení abstinenčních příznaků přináší ještě něco navíc. Jestliže toto prokoukneme a pochopíme mechanismus závislosti na nikotinu a pochopíme vymývání mozků, přestaneme kouřit, prostě tak, tvrdil Carr. Ovšem také zdůrazňoval, že kuřák musí přece jen přestat kouřit sám, metoda ho pouze naladí na správný postoj a tím to pro něj udělá snadné. Carr ve své knize psal, že kouření je jako nosit příliš těsné boty, jen aby kuřáci zažili při vyzutí pocit úlevy. Ovšem u silných dlouhodobých kuřáků už cigareta nedokáže zcela abstinenční příznaky odstranit a dokonce i při kouření jim bude něco chybět. To, jak psal, je ještě směšnější než nosit těsné boty, neboť kuřák stále cítí bolest, ačkoli si boty už dávno vyzul. Carr říkával, že cigarety získávají na ceně teprve tehdy, když žádné nemáme, tedy po určitém období abstinence. Kuřák musí jít hlavou proti zdi (tzn. trpět abstinenčními příznaky), jen aby si vytvořil iluzi, že pocit, že s tím skončí, je tak příjemný.

Carr se moc nezabýval zdravotními riziky kouření a dalšími negativními jevy, nezabýval se tím, proč by kuřák neměl kouřit, jelikož to on sám moc dobře ví. Carr se naopak zabýval tím, proč navzdory zjevným nevýhodám kuřák přesto dál kouří.

Carr také doporučoval nepřestat kouřit, dokud člověk neabsolvuje kompletní seminář, či nedočte knihu až do konce. Vysvětloval, že aby kuřák pochopil, proč kouří, a vše naplno vnímal, nesmí ho nic rozptylovat. Kuřáka ovšem rozptylují abstinenční symptomy, nemůže-li kouřit, proto nakazoval kuřákům, aby nepřestávali kouřit do závěru semináře nebo do přečtení jeho knihy. U semináře platí tříměsíční záruka na vrácení peněz, nepodaří-li se kuřákovi přestat kouřit.

Semináře Allen Carr's EASYWAY® To Stop Smoking

Metoda je z odborného hlediska kognitivně-behaviorální psychoterapií. Kuřák si při účasti na semináři nebo při čtení knihy postupně uvědomuje skutečné důvody, proč kouří, a postupně začíná chápat hloubku a mechanismus své závislosti. Kliniky fungují v asi čtyřiceti zemích světa a celkově jich existuje kolem sta. Původně vznikly v Anglii a fungovaly jen na bázi doporučení.

Známými osobnostmi, kteří přestali kouřit díky metodě Allena Carra, jsou například Anthony Hopkins, Anjelica Huston, Ruby Wax, Johnny Cash a mnoho dalších.

Kurz se zpravidla skládá z jednoho sezení v trvání asi šesti hodin. Den konání semináře je pro kuřáka zároveň dnem D, kdy vykouří svoji poslední cigaretu, což se děje na závěr semináře. Jestliže se kuřákovi nepodaří po tomto semináři přestat kouřit, může absolvovat ještě jedno a maximálně dvě kratší sezení. Jestliže se kuřákovi ani po absolvování všech tří kurzů nepodaří přestat kouřit, platí tříměsíční záruka na vrácení peněz. Úspěšnost metody je na základě záruky na vrácení peněz devadesát procent a úspěšnost po jednom roce organizace úvádí asi 53 procent. Všichni instruktoři, kteří na sezeních léčí kuřáky ze závislosti, byli dříve též kuřáky, kteří přestali kouřit díky Carrově metodě.

Názor na tzv. náhradní uspokojení

Allen Carr nedoporučoval v období odvykání používat jakékoli náhražkové produkty, např. žvýkačky, bonbóny a další, zvláště tehdy, když náhražka obsahuje nikotin. Vysvětloval, že budou-li kuřáci místo cigaret např. žvýkat žvýkačky, jen se v nich umocní pocit, že se museli něčeho vzdát a musejí to proto nahrazovat něčím jiným. Říkal, že abstinenční symptomy jdou snadno zaměnit s hladem, ovšem hlad jde uspokojit jídlem, kdežto touha po nikotinu nejde uspokojit ničím jiným než nikotinem. Tedy i kdyby se kuřák žvýkačkami nacpal k prasknutí, nepomůže mu to a svou náladu si jenom zhorší.

Podobnou argumentaci používal při řešení problému se vzrůstem tělesné hmotnosti při odvykání kouření. Kuřák musí rozlišit, co je skutečný hlad a co jsou abstinenční příznaky. On sám dokonce poté, co přestal kouřit, zhubl třináct kilo. Vysvětloval, že kuřáci často příliš mnoho jedí, protože neustále trpí abstinenční symptomy, ale schopnost snést škodlivé látky je u každého individuální, což staví množství vykouřených cigaret určité hranice. Čili mnoho kuřáků v určitých chvílích radší jí, přestože nemají hlad, ale trpí nedostatkem nikotinu. Carr ve své knize psal, že se postupem času v období kuřáctví naučil nejíst ani ráno, ani v poledne, a místo toho kouřil celý den jednu cigaretu za druhou. Ovšem večer dokázal úspěšně relaxovat bez cigarety, ale musel neustále něco jíst. Myslel si, že má hlad, ale ve skutečnosti trpěl abstinenčními příznaky. Přes den tedy nahrazoval jídlo nikotinem a večer nikotin jídlem.

Carr zkrátka vysvětloval, že až kuřáci přijdou na to, že nepotřebují kouřit a ani místo toho dělat něco jiného, bude to pro ně přínos.

Názor na náhradní nikotin

Allen Carr byl silný odpůrce tzv. náhradní nikotinové terapie. Sice uznával, že některým kuřákům se podařilo přestat kouřit současně s užíváním těchto prostředků, ale tvrdil, že se jim to podařilo navzdory těmto výrobkům, nikoli jejich zásluhou. Jeho názor se dá ve stručnosti vyjádřit tak, že je absurdní léčit závislost na nikotinu užíváním nikotinu. Při náhradní nikotinové terapii není nikotin nahrazen, je to jen pokračování užívání nikotinu, udržení závislosti na něm a zbytečné prodlužování utrpení.

Původně se na Carra lékaři dívali s velkou dávkou skepse a byl považován skoro až za šarlatána; a to i přesto, že jeho metoda je založena čistě na zdravém rozumu a používá analytické myšlení. Dnes už tomu tak není, Allen Carr je i po své smrti považován za předního celosvětového odborníka na odvykání kouření, a některé jeho argumenty i lékaři používají, chtějí-li svému pacientovi pomoci přestat kouřit. Přesto měl stále své odpůrce a mnozí jeho metodu neuznávali. Největší boj Allen sváděl s firmami na náhradní nikotin. Tvrdil, že se mu spíše zdá, že místo toho, aby tyto firmy bojovali proti tabákovým firmám a snažili se kuřáky vyléčit, jsou spíš jejich konkurenty a bojují o ten samý výsledek - aby člověk zůstal závislý na nikotinu. Na toto téma Carr krátce před svou smrtí napsal svou poslední knihu Scandal.

Kvůli vysoké úspěšnosti jeho metody Carr kontaktoval významné členy vlády a různé zdravotnické organizace, ale nikdo se s ním ani nechtěl setkat. Allen Carr považoval kouření za největší skandál v západní civilizaci a věřil, že se snad jednou dočkáme toho, že bude stejně okrajovou záležitostí jako šňupání tabáku. Nechápal, proč se společnost rozhořčuje nad závislostí na heroinu, když na následky závislosti na heroinu umírá zanedbatelné procento populace, ale na následky závislosti na nikotinu zemřou ročně miliony lidí, a když je kouření v západní společnosti příčinou smrti číslo jedna.

Nemoc Allena Carra

V roce 2006 byl Allenu Carrovi zjištěn karcinom dlaždicových buněk, forma plicní rakoviny. Carr věnoval své poslední dny sebepropagaci jako příkladu nesmyslného riskování kouřením. Neví se, zda mu nemoc způsobilo jeho dřívější nezřízené, třiatřicet let trvající kouření, nebo pasivní kouření na seminářích, kdy léta léčil osoby závislé na nikotinu, kteří v místnosti mohli v přítomnosti Carra kouřit. Sám Allen se ovšem na vše díval velmi pozitivně. Tvrdil, že kdyby tenkrát nepřestal kouřit, už by byl dávno mrtvý, a byl velmi vděčný za ta léta navíc. Zemřel v okruhu své rodiny, ve svém domě ve Španělsku, ve věku 72 let.

Externí odkazy

• (anglicky) Oficiální stránky