Otozó Jamada: Porovnání verzí
m úpravy dle ru wiki |
m →Životopis: typo |
||
| Řádek 25: | Řádek 25: | ||
Začínal jako důstojník jezdectva. Roku 1925 byl povýšen na poručíka 25. jezdeckého regimentu, o rok později se stal velitelem japonských vojsk v [[Korea|Koreji]] ( Čosenu). |
Začínal jako důstojník jezdectva. Roku 1925 byl povýšen na poručíka 25. jezdeckého regimentu, o rok později se stal velitelem japonských vojsk v [[Korea|Koreji]] ( Čosenu). |
||
Roku [[1937]] |
Roku [[1937]] začala [[Druhá čínsko-japonská válka]] a Jamada byl jmenován velitelem 12. divize Japonské armády, dislokované v [[Mančukuu]].Roku [[1938]] se na krátký čas stal velitelem 3. armády dislokované u [[SSSR|sovětských]] hranic, potom velel Japonskému expedičnímu sboru ve střední Číně. |
||
Na generála byl povýšen roku [[1940]], poté působil v císařském generálním štábu v Japonsku. Roku [[1944]] se vrátil do [[Mandžusko|Mandžuska]], kde velel Kwantungské armádě, která se vzdala sovětům [[8. srpna]] [[1945]]. O den později byl sám zajat [[Rudá armáda|rudou armádou]], během ''Chabarovského procesu'' roku 1949 byl za válečné zločiny odsouzen k 25 letům vězení a umístěn v táboře č. 48 v Černcích. V červenci 1950 požádala čínská vláda o vydání Jamady a dalších japonských vojáků k soudu za zločiny, kterých se dopustili na čínském území. Jamada přiznal odpovědnost za zločiny, které se udály pod jeho velením a příštích více než pět let strávil ve vězení ve městě [[Fu-chun]]. Roku [[1956]] byl omilostněn, repatriován do [[Japonsko|Japonska]], kde roku 1965 zemřel. |
Na generála byl povýšen roku [[1940]], poté působil v císařském generálním štábu v Japonsku. Roku [[1944]] se vrátil do [[Mandžusko|Mandžuska]], kde velel Kwantungské armádě, která se vzdala sovětům [[8. srpna]] [[1945]]. O den později byl sám zajat [[Rudá armáda|rudou armádou]], během ''Chabarovského procesu'' roku 1949 byl za válečné zločiny odsouzen k 25 letům vězení a umístěn v táboře č. 48 v Černcích. V červenci 1950 požádala čínská vláda o vydání Jamady a dalších japonských vojáků k soudu za zločiny, kterých se dopustili na čínském území. Jamada přiznal odpovědnost za zločiny, které se udály pod jeho velením a příštích více než pět let strávil ve vězení ve městě [[Fu-chun]]. Roku [[1956]] byl omilostněn, repatriován do [[Japonsko|Japonska]], kde roku 1965 zemřel. |
||
Verze z 18. 12. 2011, 15:04
Šablona:Infobox Vojenský velitel Generál Otozó Jamada (山田 乙三, Yamada Otozō , 6. listopadu 1881 – 18. července 1965) byl vojevůdce Japonské císařské armády v období Druhé světové války, v posledních letech války také velvyslanec v Mandžukuu a velitel Kwantungské armády.
Životopis
Otozo Jamada se narodil 6. listopadu 1881 v Prefektuře Nagano na ostrově Honšú. Roku 1903 vstoupil do Císařské vojenské akademie, kterou dostudoval roku 1912.
Začínal jako důstojník jezdectva. Roku 1925 byl povýšen na poručíka 25. jezdeckého regimentu, o rok později se stal velitelem japonských vojsk v Koreji ( Čosenu). Roku 1937 začala Druhá čínsko-japonská válka a Jamada byl jmenován velitelem 12. divize Japonské armády, dislokované v Mančukuu.Roku 1938 se na krátký čas stal velitelem 3. armády dislokované u sovětských hranic, potom velel Japonskému expedičnímu sboru ve střední Číně.
Na generála byl povýšen roku 1940, poté působil v císařském generálním štábu v Japonsku. Roku 1944 se vrátil do Mandžuska, kde velel Kwantungské armádě, která se vzdala sovětům 8. srpna 1945. O den později byl sám zajat rudou armádou, během Chabarovského procesu roku 1949 byl za válečné zločiny odsouzen k 25 letům vězení a umístěn v táboře č. 48 v Černcích. V červenci 1950 požádala čínská vláda o vydání Jamady a dalších japonských vojáků k soudu za zločiny, kterých se dopustili na čínském území. Jamada přiznal odpovědnost za zločiny, které se udály pod jeho velením a příštích více než pět let strávil ve vězení ve městě Fu-chun. Roku 1956 byl omilostněn, repatriován do Japonska, kde roku 1965 zemřel.
